Spotřební daň na slazené nápoje zavedla slovenská vláda od letoška. A data za první pololetí ukazují na snížení jejich spotřeby více než o desetinu. Což je dobrá zpráva nejen pro slovenské zdravotnictví.
I Slovensko totiž vykazuje vysoký podíl obezity a nadváhy u dospělých i dětí. O dopadech zavedení zvláštního daňového zatížení slazených nealko nápojů na Slovensku informuje tamní Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod [AVNM].
„V důsledku zavedených opatření čelí výrobci nealkoholických nápojů poklesu trhu v průměru o dvanáct procent,“ uvádí v tiskové zprávě Lucia Morvai, výkonná ředitelka AVNM.
Trumpova administrativa tlačí nápojáře do zdravějších výrobků
U sirupů, kde je obvykle vyšší koncentrace cukru a dalších škodlivých látek, například chemických barviv a dochucovadel, propadla spotřeba za první půlrok platnosti nové spotřební daně až o 15 procent. Největší propad podle Morvai vykazuje prodej nejlevnějších nápojů s větším objemem.
Ceny nealko nápojů podle Asociace naopak rostly o třetinu na nejvyšší úroveň v regionu. Slovenské ministerstvo financí již dříve reagovalo, že slazené nealko nápoje od zavedení opatření zdražily více, než činí jejich dodatečné daňové zatížení.
Zvláštní daňové zatížení slazeného nealka na Slovensku
Spotřební daň na slazené nealko nápoje zavedla slovenská vláda od letošního ledna v rámci konsolidace veřejných financí. Přičemž výši spotřební daně odstupňovala podle druhu nápoje a objemu. Na litr slazených nápojů nyní platí spotřební daň ve výši 0,15 eura [cca 3,67 Kč], na litr energetických nápojů je 0,30 eura [cca 7,34 Kč] a na litr sirupu pak 1,05 eura [cca 25,69 Kč].
Minerálky i kojenecké vody od ledna zdraží, půjdou do 21% DPH
Mimo to slovenský kabinet vedený Robertem Ficem [SMER] zvýšil od letoška daň z přidané hodnoty [DPH] na nealkoholické nápoje podávané v gastronomických zařízení, a to z 10 procent na 19 procent.
Česko slazené nealko nijak zvlášť nedaní
Zvláštní daňové zatížení slazených nápojů včetně způsobu vztažení daně na tento sortiment se liší napříč zeměmi Evropské unie. Od roku 2021 ji například zavedlo Polsko, dále ji má Finsko, Portugalsko, Maďarsko, Chorvatsko, Lotyšsko nebo Estonsko.
V Česku se o zdanění slazených nealko nápojů hovoří několik let. Nutnost zavedení této daně i kvůli vysokému nárůstu obezity, nadváhy mezi lidmi zmiňuje ministerstvo zdravotnictví více volebních období. Avšak bez úspěchu. Aktuálně český parlament schvaluje novelu regulující prodej energetických nápojů pro děti od 15 nebo 16 let. A není jisté, zda k jejímu legislativnímu přijetí nakonec dojde.
Důležitý je i způsob zdanění slazených nápojů
Lidé z výzkumné agentury PAQ Research už v roce 2023 upozornili, že ve snížení spotřebě slazených nápojů, a tedy i cukru, sehrává podstatnou roli i způsob nastavení zdanění těchto potravinových výrobků. Za vhodný považují polský model navázaný na koncentraci cukru v litru nápoje.
„Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru v nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru,“ řekl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Vody s kofeinem si děti koupí i po regulaci. Problém jsou i automaty
A je to právě snížení cukru v nealko nápojích, které má být hlavním záměrem spotřební daně na slazené nealko nápoje. Přidružený daňový výnos je sekundární, dodává Komárek.
Zároveň říká, že zavedení spotřební daně na slazené nápoje není nijak nákladné a složité. Například ve Velké Británii stálo 2,4 procenta jejího ročního výběru, uvádí.
Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa zahraniční zkušenosti ukazují, že po zavedení této daně klesá spotřeba slazených nápojů o zhruba 15 procent. Což se pozitivně projeví hlavně v úspoře zdravotních a sociálních systémů.
Veronika Táchová
