Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] představil svou novou studii Zdravotnictví pro budoucnost. SP ČR i upozornil, že byť zaměstnavatelé každý rok zaplatí 70 procent veřejného zdravotního pojištění, na zdravotnictví mají minimální vliv.
Jedním z bodů, kterému se analýza Zdravotnictví pro budoucnost věnuje, je akutní lůžková péče, která patří z hlediska nákladů na zdravotnictví k nejnákladnějším položkám. A SP ČR v této oblasti přehledně shrnuje nešvary, o kterých se ví dlouho, ale prozatím se nenašel nikdo, kdo by v tom něco změnil.
Co stojí v analýze SP ČR v oblasti akutní péče
Česká republika má jednu z nejhustších sítí nemocnic v Evropě – více než 160 zařízení se zhruba 49 tisíci lůžky. Disponuje také nadprůměrně vysokým počtem jednotek intenzivní péče. Přesto, a do určité míry právě proto, akutní lůžková péče spolyká zhruba 57 procent všech výdajů veřejného zdravotního pojištění.
Státní nemocnice vydávají miliony korun i za neuskutečněné projekty
„A to i navzdory tomu, že reálná poptávka ve společnosti roste zejména po následné, dlouhodobé a domácí péči,“ uvádí autoři studie.
Zdravotnictví podle nich stojí před klíčovým rozhodnutím. Jak optimalizovat akutní lůžka, lépe pracovat s personálem a zvýšit koordinaci mezi jednotlivými částmi systému, aniž by došlo k omezení dostupnosti nebo kvality péče. Podle Svazu je transformace akutní péče nevyhnutelná.
A uvádí důvody:
- Nerovnováha kapacit: Lůžka i personál jsou regionálně nerovnoměrně rozložené, obložnost [využití lůžkové kapacity v nemocnici, pozn. red.] se pohybuje pod optimem.
- Demografická realita: S rostoucím věkem populace přibývá pacientů s více diagnózami. Například hospitalizace pacientů s demencí jsou v Česku v průměru o desítky dní delší než v EU.
- Fragmentace péče a personálu: Síť nemocnic je roztříštěná, v mnoha případech neefektivní. Mnoho oddělení funguje v nepřetržitém režimu s vysokou mírou přesčasů.
- Nedostatek návazné péče: Chybí kapacity pro následnou a dlouhodobou péči. Pacienti zůstávají na akutních lůžkách déle, než by bylo nutné.
SP ČR by rád současnou situaci změnil. Proto ve spolupráci s Iniciativou pro efektivní zdravotnictví přináší konkrétní návrhy na změny. V mnoha případech nejde o nic nového.
SP ČR navrhuje:
- Chytrá transformace lůžkového fondu: Zvýšit průměrnou obložnost na 70–85 procent. To je přeměnit nevyužívaná akutní lůžka na lůžka následné a dlouhodobé péče.
Větší podpory se podle zaměstnavatelů musí dostat i jednodenní chirurgii a denním stacionářům, které uvolní kapacity.
- Centralizace vybraných výkonů: Komplexní výkony soustředit do specializovaných center. Tma podle nich platí přímá úměra: vyšší objem = lepší výsledky.
Naopak regionální nemocnice by měly rozvíjet roli komunitních center. Jejich specializací by měla být interna, geriatrie, rehabilitace a následná péče.
- Lepší koordinace cesty pacienta: Zavést koordinační role pracovníků, kteří by plánovali přijímají, ale i propouštění či překlady pacientů.
Součástí změn musejí být podle SP ČR kompatibilní elektronické objednávky, sdílení zdravotnických dat a provázání nemocniční, ambulantní a online péče. To například formou „online pohotovosti“ či call center, uvádí Svaz.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
- Posílení geriatrie a komunitních služeb: Zvýšit dostupnost geriatrické péče, podpora multidisciplinárních týmů, důraz na domácí a komunitní péči.
Od tohoto bodu si zaměstnavatelé slibují kratší dobu hospitalizace, méně rehospitalizací a větší kvalitu života pro starší pacienty.
- Digitalizace a redukce administrativy: Plně elektronická zdravotnická dokumentace, automatický přepis z hlasu, sdílený zdravotní záznam a přehledná data.
„Cílem je vrátit lékařům čas na pacienty, ne na papíry,“ uvádí zástupci SP ČR.
- Efektivnější práce s personálem: Rozšířit kompetence sester a klinických farmaceutů, snížení přesčasů, flexibilní úvazky, prorodinné benefity. Cíleně posilovat personální kapacity v nejvíce ohrožených regionech.
Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit
Podle autorů studie je reforma akutní péče o funkční transformaci nemocnic. Například málo využívaná oddělení lze přetvořit na ta, která odpovídají skutečným potřebám regionu. Avšak podmínkou je propojení všech článků systému, digitalizace, chytrá organizace práce a personální stabilita, uzavírají svou analýzu.
–DNA–
