Pacientům ve věku 50 a více let v riziku srdečního selhání předepíší praktici laboratorní test z krve. Vyšetření jim uhradí zdravotní pojišťovny každé dva roky. Jde o rozšíření prevence srdečního selhání. Tím v Česku trpí skoro 400 tisíc osob.
Nástroji, jak u pacientů rozpoznat riziko srdečního selhání v jeho raném stadiu, se zabývali politici a lékaři napříč odbornostmi na semináři „Chronické srdeční selhání jako priorita Národního kardiovaskulárního plánu“ ve čtvrtek [4.12.] v Senátu ČR.
„Chronické srdeční selhání patří k nejzávažnějším výzvám českého zdravotnictví. Je to dominantní příčina nemocnosti a úmrtnosti v České republice,“ uvedl předseda senátního Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala.
Šéf senátního zdravotnického výboru Fiala jde s hejtmanem Kubou
Zmínil zároveň aktualizovaný Národní kardiovaskulární plán, který udává strategii, jak zvládnout rostoucí počty pacientů se srdečním selháním stejně jako i těch v riziku. Protože jak na semináři uvedl místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart, dnes trpí srdečním selháním v Česku minimálně 380 tisíc lidí. A kolem roku 2040 jich může být až dvojnásobek.
„Bohužel prognóza do budoucna není vůbec dobrá. Proto se inovoval plán pro screening srdečního selhání v ordinacích praktických lékařů,“ vysvětlil prof. Linhart.
Rozšíření prevence srdečního selhání od ledna 2026
Od ledna 2026 tak pacienty ve věku 50 let a více alespoň se dvěma rizikovými faktory srdečního selhání odešle praktický lékař na laboratorní vyšetření z krve. U pacientů nad 60 let pak stačí k předepsání tohoto vyšetření jeden rizikový faktor.
„Tyto odběry dokáží včas diagnostikovat riziko srdečního selhání u pacientů, kteří ještě nepociťují příznaky,“ vyjasnil předseda Sdružení praktických lékařů [SPL ČR] Petr Šonka.
Ve vyšším riziku srdečního selhání jsou obecně pacienti s vysokým krevním tlakem, diabetem. Ale i kuřáci a lidé s nadváhou a obezitou. Srdečních selhání strmě narůstá u lidí ve věku 65 a více let. Příznaky nemoci jsou ale podle profesora Linharta jen těžko rozpoznatelné. Obvykle se lidé zadýchávají i při nijak zvlášť významné námaze, jsou méně výkonní, často unavení. Mnozí mívají i oteklé dolní končetiny.
„Řada pacientů ale má pocit, že je to normální,“ podotkl prof. Linhart.
Což by měl částečně vyřešit od ledna 2026 rozšířený screening včasného záchytu rizika srdečního selhání v ordinacích praktických lékařů.
„Budeme pak schopni poskytnout pacientům včasnou léčbu, která má oddálit progresi onemocnění. A zlepšit jejich prognózu a zlepšit naději na lepší život,“ vysvětlil důvody této prevence pro pojištěnce starší 50 let.
Koordinátoři péče nově i v kardiologii
Další krok, který by měl zlepšit péči o pacienty s nemocným srdcem, je podle profesora i delegování části péče o ně na specializované zdravotní sestry. To proto, aby se kardiologové ve svých ambulancích mohli více věnovat novým či takzvaně komplikovaným pacientům. Například s více nemocemi.
„Zdravotní sestry by se mohly o část problémů postarat,“ uvedl.
Především ambulantním kardiologům by podle doktora Šonky přineslo více času na pacienty rozvolnění preskripce moderních léků tak, aby je mohli zaléčeným pacientům předepisovat také praktičtí lékaři.
„Což v tuto chvíli není praktickým lékařům v České republice umožněno,“ uvedl Šonka.
Ke zlepšení péče o pacienty se srdečním selháním, ale i dalšími nemocemi oběhové soustavy by podle předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění Kristýny Čilíkové hodně pomohli i takzvaní koordinátoři péče.
„Prosazovali jsme jako pacientská organizace zavedení koordinátora péče. Byl by to někdo, kdo bude zajišťovat mezioborovou komunikaci mezi lékaři. Kdo bude pacientovi pomáhat se zorientovat v systému,“ vysvětlila Čilíková.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Tito koordinátoři zdravotní péče, kteří nemusejí být nutně zdravotníci, ale spíše administrativní pracovníci, už dnes fungují v onkologické péči při komplexních onkologických centrech [KOC]. Jejich hlavním úkolem je pacientovi zajistit vyšetření tak, aby na sebe navazovala a nedošlo k dlouhým prolukám v péči o ně. A konečném důsledku ke zhoršení jejich zdravotního stavu.
–VRN–
