Použití posledních peněz z rezervních fondů zdravotních pojišťoven pro navýšení úhrad za péči v roce 2026 se nelíbí zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám. Nevědí, jak pokryjí navýšení v dalším roce, kdy už rezervy mít nebudou.
Zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] varují před překlopením prostředků, které zatím drží na svých rezervních fondech, do navýšení úhrad za poskytnutou péči v roce 2026. Obávají se finančních problémů v následujícím roce. Kdy budou platby stále navýšené, ale v rezervě nebudou mít pojišťovny už žádné peníze.
Reagují především na příspěvek na LinkedIn s vyjádřením lidoveckého poslance Toma Philippa o možnostech nárůstu úhrad na rok 2026. Philipp je zároveň předsedou Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] a místopředsedou sněmovního Výboru pro zdravotnictví.
„Pan poslanec by úhrady pro rok 2026 cestou vyhlášky navýšil o alespoň 11 miliard korun. Takový názor musíme brát velmi vážně,“ vyjádřil se v tiskové zprávě prezident SZP ČR Martin Balada.
Podle něj k pokrytí 11miliardového navýšení poskytovatelům zdravotní péče pro následující rok by musely zdravotní pojišťovny použít peníze držené na rezervních fondech. A to v jejich plné výši. Na nich je nyní podle Balady za celé veřejné zdravotnictví asi sedm miliard korun.
„Pro příští roky ale už fondy [rezervní, pozn. red.] nebudou existovat,“ upozornil na riziko krytí nákladů za nasmlouvanou zdravotní péči pro rok 2027 i další roky.
Zdravotní pojišťovny skončí s tvorbou rezerv
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění od ledna 2026 počítá se zrušením nyní povinně zřizovaných rezervních fondů pojišťoven. Na nich mají držet určitou část z vybraného pojistného jako finanční polštář pro období, kdy se ekonomice tolik nedaří. A výběry na pojistném nerostou tak rychle, aby pokryly platby zdravotní péče pojištěnců.
Prostředky na nich pojišťovny použily hlavně v období covidu-19. Tehdy z nich pořizovaly testovací a jiný zdravotnický materiál. V posledních letech z rezervních fondů pojišťovny pokrývají záporné výsledky hospodaření.
Od příštího roku tyto fondy ale skončí. Jak navrhlo ministerstvo zdravotnictví vedené Vlastimilem Válkem [TOP 09] a legislativně přijala současná vládní čtyřkoalice.
Nejen vyluxované rezervy, ale i nový fond pro úřady
K využití prostředků držených na rezervních fondech v objemu sedm miliard korun Balada dále uvádí, že část z nich převedou pojišťovny na nově vznikající fond obecně prospěšných činností.
Z něj pak musí nově uhradit více než 30 milionů korun ročně na provoz Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] a dalších institucí. A třeba i rezidenční místa pro lékaře ve specializačním vzdělávání. Tyto položky do letoška pokrývalo ministerstvo zdravotnictví ze svého rozpočtu, to znamená ze státního rozpočtu. Podle Svazu by si příští rok měl tento fond z nynějších 7 miliard korun držených na rezervních fondech ukrojit zhruba půl miliardy korun. Zbylých 6,5 miliardy započítává poslanec Philipp do možného nárůstu úhrad pro příští rok, dodává šéf Svazu.
Podle něj hrozí, že ke kolapsu veřejného zdravotnictví dojde dříve, než se nyní zdá. Už od roku 2027 najednou z příjmů pro úhrady vypadne 6,5 miliardy korun. Ty se do systému zřejmě převedou z končících rezervních fondů.
„Jakmile jednou tyto peníze utratíme, žádné další již nebudou. Příští cenová jednání by se musela vyrovnat s tím, že je třeba pro rok 2027 nejen vyrovnat případný deficit roku 2026, ale ještě výdaje snížit o tento jednorázový zdroj,“ vysvětluje Balada.
A připomíná, že už na posledním srpnovém jednání Správní rada VZP ČR uvedla, že podle makroekonomických dat za prvních sedm měsíců letošního roku skončí největší tuzemská zdravotní pojišťovna v minus 7,5 miliardy korun. Podle Balady odhadovaný nárůst výběru pojistného v roce 2026 sotva pokryje nové náklady na zajištění zdravotní péče, které přinesla zmíněná novela o veřejném zdravotním pojištění.
„Představa, že by úhradová vyhláška mohla kalkulovat s dalším nárůstem cen vůbec nekrytým trvalými příjmy, nutně vede k tomu, že finanční kolaps systému může přijít rychleji a bude větší,“ shrnuje za šest zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Deficitní úhradové vyhlášky politici odmítají
K růstu úhrad za zdravotní péči hrazenou zdravotními pojišťovnami se na aktuální předvolební debatě organizované Asociací inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] a Hospodářskou komorou ČR vyjádřili kandidáti do Poslanecké sněmovny PČR napříč politickými stranami a hnutími. A všichni zástupci hlavních stran a hnutí včetně kandidátů na post ministra zdravotnictví odmítají deficitní úhradové vyhlášky. To znamená, že ministerstvo zdravotnictví by mělo podle nich ohlídat takovou cenotvorbu, která skončí minimálně vyrovnaným výsledkem hospodaření.
Vyšší zdravotní pojištění politici odmítají, téma jsou pro ně státní pojištěnci
Stejně tak se shodli v tom, že ke stabilizaci veřejného zdravotnictví povedou úspory především z transformace akutních lůžek na lůžka následné či dlouhodobé péče. A také díky digitalizaci a lepší péči o zdraví lidí tak, aby se předešlo rozvoji onemocnění.
Stejně tak se zástupce ANO Adam Vojtěch, současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] nebo i lidovecký poslanec Tom Philipp či Iveta Štefanová z SPD shodli, že řešením deficitního zdravotnictví není zvyšování odvodů pojistného, ale zefektivnění systému.
–VRN–
