Od letoška došlo v ambulancích praktiků k zavedení screeningu rizika selhání srdce a ledvin, to z vyšetření krve a moči u ledvin. Známé příznaky selhání srdce jako dušnost, bušení a únava jsou hodně obecné a způsobují je i jiné okolnosti.
Navíc se jmenované příznaky objevují u pacientů s pokročilejším onemocněním, kdy už je jejich léčba náročnější. Pozdě léčené chronické poškození ledvin si žádá často i brzkou potřebu dialýzy, nebo dokonce transplantaci ledviny.
„Cílem je zachytit včas pacienty, kteří se zatím s žádným civilizačním onemocněním systematicky neléčí, a zabránit případnému rozvoji srdečního a ledvinového selhání,“ říká k novému vyšetření předseda Sdružení praktických lékařů ČR [SPL ČR] Petr Šonka.
V podstatě jde o detekování nemoci ještě dříve, než začne sám pacient pociťovat její příznaky, ale je zřejmé, že do několika let by se rozvinula do chronického onemocnění vyžadující náročnou léčbu.
„Zdravotní stav se hodnotí podle laboratorních markerů, ne podle obtíží,“ podotýká Šonka.
Lýtkové svaly fungují jako druhé srdce, i proto se mají cvičit
Preventivní screening rizika selhání srdce a ledvin ale není plošný pro všechny dospělé osoby. Vyšetření ledvin hradí pojišťovny jednou za dva roky, ideálně při všeobecné preventivní prohlídce, lidem od 50 let a výše. Dříve pak v případě, že trpí cukrovkou, léčí se s nemocemi srdce a cév či vysokým krevním tlakem.
Vyšetření srdce se pak týká 50letých se dvěma rizikovými faktory srdečního selhání [cukrovka, obezita, vysoký krevní tlak, aj.]. A dále těch, kteří mají alespoň jeden rizikový faktor srdečního selhání ve věku nad 60 let.
Vyšetření rizika selhání srdce a ledvin u praktika
Riziko srdečního selhání hodnotí praktici z výsledku laboratorní analýzy krve. V ní se měří hladina hormonu NT-proBNP. Toto vyšetření pojišťovny hradí jednou za dva roky.
„Ten program bude něco stát, ale my i víme, že se to vrátí, a to v poměrně krátkém horizontu,“ uvedl k novému preventivnímu vyšetření prof. Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze.
Nemocemi srdce a cév dnes podle něj trpí přibližně třetina populace, a ne každý o svém onemocnění ví, a ne každý se s ním tak i léčí. Screening tak podle něj může alespoň o něco posunout dožívanou délku lidí ve zdraví. Jinak řečeno oddálit dobu, kdy se stává nemoc takzvaně chronickou, tedy trvale léčenou.
„Chceme, aby ti, co se budou dožívat vysokého věku, se ho dožívali pokud možno ve slušné kondici,“ uvedl.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Upozornil i na to, že v roce 2024 vydalo české zdravotnictví na léčbu srdečního selhání kolem 7 miliard korun. Při započtení vedlejších nákladů, jako jsou sociální podpory, invalidní důchody či pracovní neschopnosti, jde o částku šplhající až k 15 miliardám korun.
„Když se to podaří přibrzdit, tak náklady na screeningová vyšetření se nám začnou rychle vracet,“ dodal prof. Linhart.
Dialýza a transplantace u vážně nemocných pacientů
Obdobně hovoří přednosta Kliniky nefrologie a Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM] prof. Ondřej Viklický.
„Selhání ledvin nebolí a týká se přibližně každého desátého Čecha. Většina se ale dostává k léčbě pozdě, ve chvíli, kdy ledviny pracují už jen omezeně nebo vůbec,“ vysvětluje.
Pokud už dojde k nevratnému selhání ledvin, na řadu přichází dialýza nebo transplantace. A to je z pohledu pacienta náročná a dlouhá léčba, někdy i na celý život. Z pohledu pojišťoven pak jde i o finančně nákladnou léčbu.
„Každoročně u nás zahájí dialyzační léčbu více než 2 200 nemocných,“ dodává prof. Viklický s tím, že náhradní ledvinu v roce 2025 u nás dostalo 579 pacientů. To je nejvíce v historii programu transplantací ledvin.
Hemodialýza vyjde na 800 tisíc korun ročně, na víc než transplantace
Zavedení preventivního vyšetřování ledvin a srdce pro pacienty ve vyšším riziku už v ambulanci praktického lékaře podle praktiků, nefrologů a kardiologů dává smysl. Při pozitivním výsledku vyšetření, tedy pokud pacientovi vyjdou vysoko sledované markery, pak ho praktický lékař odešle na vyšetření ke specialistovi.
„Lhůta, do kdy by se měl pacient u ambulantních kardiologů ‚došetřit‘, se pohybuje mezi 6–12 týdny,“ říká prof. Linhart.
Dodržet takové doporučení ale bývá v praxi problém kvůli dlouhým objednacím termínům do ordinace kardiologa. Odborná společnost proto nyní jedná se zdravotním pojišťovnami o zavedení odměn pro kardiology za přijetí pacienta do péče. Obdobně na tom jsou dle prof. Viklického pacienti s potřebou vyšetření u nefrologa, specialisty na léčbu nemocí ledvin.
„Tady se uplatní telemedicína, díky níž může praktik konzultovat stav pacienta a výsledky testů přímo s nefrologem. A domlouvat se na dalším postupu,“ poukazuje na alespoň částečné vyřešení dlouhých objednacích lhůt do ordinace nefrologa profesor Linhart.
Za ideální řešení do budoucna považuje, pokud by mohli praktičtí lékaři předepsat běžné léky na nemoci ledvin svým pacientům. To v případě, že by šlo o takzvaně lehčí případy.
Veronika Táchová
