Podmínky uznání covidu jako nemoci z povolání se zpřísní

Nákazu covidem-19 v práci s lehkým průběhem už úřady jako nemoc z povolání neuznají, tím pádem nepřiznají ani odškodnění. Nově musí jít o nákazu nejméně středně těžkou nebo s komplikacemi.

Důvody ke změně jsou ekonomické a administrativní. Podle Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR], které vypracovalo návrh nařízení, který má ve středu [24.9.] projednat vláda, pojišťovny platí za uznané nemoci z povolání kvůli covidu-19 vysoké částky. Navíc střediska pracovního lékařství jsou od pandemie covidu-19 přetížená žádostmi o posouzení a ověřování nároku na odškodnění za nákazu na pracovišti.

„Opakovaně stovky zdravotníků žádají o uznání a odškodnění nemoci z povolání pro covid-19, většinově s lehkým průběhem, dokladovaným často pouze pozitivním antigenním testem,“ uvádí MZd ČR v odůvodnění změny.

Podle návrhu musí být závažnost nákazy covidem-19 v práci nově nejméně středně těžká nebo s komplikacemi, vyjasňuje ministerstvo. Nařízení vejde v platnost 15 dní po vyhlášení ve sbírce zákonů.

Odškodněních za nákazu covidem-19 v práci ubyde

Loni lékaři se specializací na pracovní lékařství uznali nemoc z povolání více než 4 500 pracovníkům. Covid-19 připadal na téměř 88 procent případů.

„Pouze nemoci, které jsou explicitně vyjmenovány v tomto seznamu, mohou být uznány za nemoc z povolání a následně odškodněny,“ píše se v materiálu pro vládu.

Covid-19 přibyl na seznam nemocí z povolání v roce 2020. V prvním roce ho lékaři uznali pracovníkům ve více než 5 300 případů. V následujících dvou letech bylo případů přes šest tisíc za rok. Loni na tiskové konferenci Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP docentka Marie Nakládalová z Kliniky pracovního lékařství FN Olomouc upozornila, že od roku 2020, kdy se nemoc do Česka dostala, se jí v práci nakazilo přes sto tisíc lidí. V posledních třech letech ale uznala střediska pracovního lékařství nákazu covidem-19 jako nemoc z povolání jen u několika tisíců osob ročně.

„I když se ročně uznají jednotky tisíc takových nemocí z povolání, tak pořád jde o špičku ledovce těch, kteří přijdou a vyřídí si ji,“ uvedla docentka na tiskové konferenci.

Hlášené případy nemocí z povolání v letech 2014-2024

[Zdroj: Státní zdravotní ústav]

Dále uvedla, že nákaza covidem v práci se nepromlčuje. A tak mohou lidé o uznání nákazy jako nemoci z povolání a odškodnění za ni žádat třeba i rok či dva po jejím prodělání. Ale za podmínky, že se nákaza potvrdila antigenním nebo PCR testem a ošetřující lékař nemoc zanesl do zdravotnické dokumentace.

„I nyní se stále šetří případy i z roku 2020,“ uvedla loni na jaře docentka Nakládalová.

Nákaza covidem v práci se u nemoci z povolání nepromlčuje

Nejvíce uznaných nákaz covidem-19 v práci připadá na zdravotní sestry a pracovníky v sociálních službách. Dále jsou mezi nimi sanitáři, ošetřovatelky/ošetřovatelé, o něco méně pak lékařky a lékaři.

Bederní páteř a mírnější podmínky pro nemoc z povolání

V lednu 2023 na seznam nemocí z povolání přibylo chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Loni ho lékaři uznali prvnímu nemocnému. A už tehdy upozorňovali, že podmínky jejího uznání jako nemoci z povolání jsou velmi přísně nastavené.

„Kritéria pro uznání této nemoci z povolání jsou definována pro jednotlivé věkové skupiny a podle věku dále zpřísněna. Protože právě věk člověka je jedním z rizikových faktorů pro vznik poškození bederní páteře. Ta pravidla jsou poměrně striktní,“ uvedl ještě před lednem 2023 k podmínkám uznání poškození bederní páteře jako nemoci z povolání Pavel Urban z Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Odškodnění za poškození bederní páteře získá málokdo

Nyní ministerstvo zdravotnictví v materiálu pro vládu navrhuje jejich úpravu, respektive zmírnění podmínek.

„Bylo zjištěno, že současná kritéria pro uznání nemoci z povolání pro toto onemocnění se jeví až příliš přísně nastavená, a mnohým žadatelům není status nemoci z povolání přiznán, byť faktické poškození středního stupně závažnosti z práce mají,“ píše v návrhu MZd ČR.

Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy v připomínkách k návrhu nařízení žádaly zachování původního znění. Nově podle Komory nebude zřejmé a prokazatelné, zda přetížení vzniklo v práci nebo ve volném čase. Například při opravách vlastní nemovitosti, nebo naopak neaktivním způsobem života. Ministerstvo změny hájí tím, že stávající kritéria jsou extrémně přísná a uznání nemoci z povolání takřka nemožné.

Práce s azbestem a další druhy rakoviny

Českomoravská konfederace odborových svazů žádala, aby do seznamu přibyly i nemoci způsobené psychickou zátěží. Podle ministerstva zdravotnictví musí být tato změna součástí jiné legislativy. Což prý i plánuje.

„Zařazení do seznamu nemocí z povolání vnímá až jako další možný krok, který ovšem bude vyžadovat širokou diskusi s odborníky, neboť nebude jednoduché vydefinovat jak klinická, tak hygienická kritéria,“ píše se v materiálu.

Green Deal vrací do hry zdravotní problémy s azbestem

V důsledku aktualizace evropské směrnice musí Česko do seznamu nemocí z povolání nově zařadit další nemoci, které může vyvolávat práce s azbestem. Kromě rakoviny plic, hrtanu a vaječníků do seznamu přibyde karcinom žaludku, tlustého střeva a konečníku.

Vedle covidu-19 patří mezi nejčastěji uznané nemoci z povolání různá poškození způsobená fyzikálními faktory, jako jsou hluk, vibrace nebo přetěžování. Loni lékaři evidovali přes 180 případů syndromu karpálního tunelu, u více než stovky případů bylo přetěžování příčinou onemocnění šlach a kloubů. Před deseti lety bylo případů uznaných nemocí z povolání kolem tisícovky za rok, jejich počet až do pandemie covidu postupně klesal. Bez něj bylo v posledních čtyřech letech případů kolem šesti set.

–ČTK/VRN–