Srdce je hnací motor krevního oběhu. Ale nesmíme zapomínat ani na lýtkové svaly. Jejich stahováním proudí krev zpátky k srdci, a to i přes působení gravitace. Proto lýtkové svaly lékaři s trochou nadsázky nazývají druhým srdcem.
Pokud lidé lýtkové svaly dostatečně nevyužívají, netrénují, trpí tím srdce i krevní oběh. Ochablé lýtkové svaly mohou být příčinou krevní sraženiny. To často vede k vážným komplikacím, k trombóze a plicní embolii. Upozorňuje na to studie publikovaná American Society of Hematology, kterou zmiňuje článek amerického listu The Epoch Times The Calf Muscle Is Your „Second Heart“.
Doktorka Sonja Stillerová z Center for Advanced Vein Care z Ohia metaforu „druhé srdce“ používá k tomu, aby lépe popsala funkci lýtkových svalů. A aby své pacienty přesvědčila, že se mají hýbat.
„Krev proudí proti směru působení gravitace a nic se v tomto případě neobejde bez pomoci. Zaprvé potřebujeme pumpu, a tou jsou právě lýtkové svaly, které ženou krev vzhůru,“ říká doktorka Stillerová.
Krevní oběh v těle funguje tak, že srdce pumpuje krev do dolních končetin, ale vrátit ji zpět už je podstatně složitější. Žíly v nohách vracejí krev, včetně metabolického odpadu, který obsahuje, zpátky k orgánům, které ji vyčistí. Tedy k játrům a ledvinám.
Lýtkové svaly a péče o ně jako prevence žilních nemocí
Soleus, šikmý sval lýtkový, a gastrocnemius, sval na zadní straně lýtka, jsou největší svaly na lýtku a hrají zásadní roli právě i při pumpování krve. Proto je nutné je udržovat v kondici a podporovat tím kardiovaskulární systém.
„Lýtkové svaly pomáhají udržovat krevní oběh. Když se kvůli gravitaci zpomalí, nastává riziko vzniku krevní sraženiny,“ vysvětluje Stillerová.
Trombóza vzniká kdekoli, nejčastěji ale v dolních končetinách
Těmto rizikům se dá dobře předcházet cvičením, třeba jen chůzí na krátkou vzdálenost. Ne každý ale dokáže ujít doporučovaných 10 000 kroků denně. Ale splnění i jen poloviny z tohoto počtu podle Stillerové významně snižuje zdravotní rizika. Jsou to právě starší a nemocní lidé, které krevní sraženiny, plicní embolie, a obecně potíže s žílami a krevním oběhem nejvíce ohrožují. Zčásti i kvůli tomu, že starší lidé se méně pohybují a lýtkové stavy u nich ochabují. Ale také z toho důvodu, že proudění krve proti směru působení gravitace si časem vybírá svou daň.
Avšak i těhotné ženy a lidé s méně pohybem rovněž spadají do rizikové skupiny. Častěji se potíže s krevním oběhem kvůli ochablým lýtkovým svalům objevují také u lidí se sedavým zaměstnáním a u obézních osob. Ty totiž často trpí žilními záněty a nejen jimi.
Není to v dědičnosti, ale v přirozeném pohybu
Doktorka Stillerová rozporuje názor některých odborníků, kteří tvrdí, že na vzniku krevní sraženiny se podílí hodně dědičnost. Stillerová ale oponuje s tím, že by mohlo jít spíše o „sociální dědictví,“ protože děti napodobují životní styl svých rodičů.
„Nikdy nebyly objeveny geny, které by zvyšovaly riziko krevních sraženin,“ uvedla.
Na žilní potíže podle ní nejčastěji upozorní pocit těžkých nohou a únavy. Dostavuje se obvykle na sklonku dne. Lidé to připisují celodennímu shonu. Ale může jít o důsledek ukládání kyseliny mléčné v žilách, pokud krev z končetin dostatečně neproudí zpět.
„Když čekám ve frontě na kávu nebo cokoli jiného, tak si lýtkové svaly procvičuji stoupáním na špičky. Lidé si myslí, že se rozcvičuji před během, ale říkám jim, že se jen starám o své srdce,“ popisuje Stillerová.
Pokud už se křečové žíly objeví, pak je podle ní namístě používat stahovací punčochy. Prevencí jejich vzniku ale je lýtkové svaly pravidelně procvičovat. Zatímco lidé stále dostávají rady o tom, aby mysleli a starali se o své srdce, péče o lýtkové svaly se opomíjí.
Protahovat lýtka se dají i v práci
Riziko problémů s žílami narůstá s věkem. Odborné studie uvádějí, že jimi trpí 33 až 50 procent lidí ve věku nad 50 let. A to včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. I jemu lékaři nedávno diagnostikovali chronickou žilní nedostatečnost. A to neznamená nic jiného, než že žíly v nohách dostatečně nevytlačují krev zpátky k srdci. To vede k jejímu usazování v dolní části těla. Důsledkem žilní nedostatečnosti jsou otoky, bolesti nohou, zranění, změna barvy kůže, křečové žíly a v nejhorším případě bércové vředy.
Erik Peper ze sanfranciské státní univerzity je autorem článku „Uveďte do pohybu své druhé srdce.“ Častý pohyb podle něj udržuje lýtkové svaly – a vlastně celé tělo – v dobré kondici.
„Pokud lidé během dne cvičí, třeba i po krátkou dobu, je to mnohem prospěšnější než jít jednou za týden do tělocvičny,“ potvrdil Peper pro The Epoch Time.
„Myslíme si, že musíme podnikat velké cvičení, ale mnohem lepší je každou půlhodinu vstát a pohnout se,“ doporučuje.
Zároveň odkazuje na analýzu více než 440 000 případů lidí ohrožených kardiovaskulárním onemocněním a cukrovkou. Podle práce vznik těchto onemocnění nezávisí na tom, kolik toho lidé nacvičí, ale hlavně na tom, kolik času prosedí. Proto Erik Peper doporučuje jmenovitě třeba úředníkům, aby několikrát denně vstali, protáhli se a zacvičili nohami.
A jak říká, pořízená ergonomika, jako jsou pohodlné a polohovací židle, tou správnou cestou k prevenci žilních onemocní zrovna není. Pohodlnější křesla totiž naopak nutí k delšímu sezení bez protahování.
Do počítačů v práci by měl být podle něj zaveden program, který uživatele každých 30 minut upozorní, že už sedí příliš dlouho a je čas se protáhnout. Podle Pepera by se z toho měl stát rituál.
Michal Achremenko
