Od února 2026 povede Zdravotnickou záchrannou službu Kraje Vysočina primář a bývalý lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Vedení přebere po Vladislavě Filové, která dala funkci k dispozici v září po vleklých sporech se svými podřízenými.
V letošních říjnových sněmovních volbách Kaňkovský nekandidoval. Odůvodnil to tím, že se chce plně věnovat medicíně, zejména ortopedii a práci primáře v Nemocnici Havlíčkův Brod.
Vítězství Kaňkovského ve výběrovém řízení na ředitele Zdravotnické záchrané služby [ZZS] Kraje Vysočina dnes [24.11.] potvrdil po jednání krajské rady hejtman kraje Martin Kukla [ANO]. O pozici podle Kukly usilovalo dvacet uchazečů a uchazeček.
„Do rady kraje komise doporučila čtyři uchazeče v jasně daném pořadí. Rada kraje to pořadí ctila,“ řekl hejtman Kukla.
Sněmovní sociální výbor povede Jurečka. Zatím ho zastoupí Brzesková
Ten se v září s Vladislavou Filovou dohodl, že ZZS Kraje Vysočina povede do nástupu nového ředitele. Původně se počítalo s tím, že to bude 1. ledna 2026. Kaňkovský, který je zároveň krajským zastupitelem, do funkce ale nastoupí až od 1. února 2026.
„Je to po dohodě s ním, budoucí pan ředitel projevil tento zájem,“ vysvětlil Kukla.
Vít Kaňkovský sice opustil „velkou politiku“, nicméně na Vysočině stále zasedá v krajském zastupitelstvu. V souvislosti s uspěním ve výběrovém řízení se očekává, že rezignuje na funkci zastupitele, aby se nedostal do střetu zájmu.
Zdravotnické záchranáře na Vysočině povede Kaňkovský
Kaňkovský je zkušený národní i komunální politik. V předchozím sněmovním období vedl tamní Výbor pro sociální politiku. A zdravotnictví a sociální politice se věnoval také jako krajský zastupitel Vysočiny.
Odstupující ředitelka ZZS na Vysočině Filová stojí v jejím čele od listopadu 2009. Předtím pracovala jako ekonomicko-technická náměstkyně ředitele ZZS Lukáše Kettnera.
Vedení ZZS Kraje Vysočina provází v posledních měsících spory jejích zaměstnanců s vedením. Podle odborářů ZZS a některých bývalých zaměstnanců byly vztahy uvnitř organizace dlouhodobě špatné hlavně na Jihlavsku a Pelhřimovsku. Spory se vyhrotily i kvůli nákupu záchranářských přístrojů. Někteří zdravotníci kritizují, že jsou nespolehlivé.
Záchranářům přibývá méně akutních pacientů, hovoří o nové službě
Například s poruchou defibrilátoru dávají do souvislosti srpnové úmrtí pacienta v Humpolci. ZZS takové hodnocení vybavení odmítla. Nákup přístrojů i úmrtí nyní prověřuje policie.
Podle hejtmana Kukly se aktuálně řeší, zda by bylo možné zkrátit udržitelnost projektu, díky kterému kraj získal část prostředků na nákup těchto přístrojů. Mimo to se hodnotí výsledky poslední aktualizace softwaru.
„Aktualizací už v minulosti proběhlo mnoho. Zásadního nezměnila žádná z nich nic, někdy dokonce nějaké věci i zhoršila. Takže si od toho neslibuji nic zázračného,“ uvedl Miroslav Vácha, člen krajské rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.
Aktuální výsledek výběrového řízení na nového šéfa zdravotnické záchranky na Vysočině Vácha ocenil jako dobrou a praktickou volbu.
„Myslím si, že je přijatelný pro většinu lidí, politicky, kompetenčně i z pohledu zaměstnanců. Ke kauze celou dobu přistupoval zodpovědně a snažil se dělat transparentní kroky,“ vyjádřil se Vácha.
Spor kolem výpovědi jednoho ze záchranářů
Velmi kriticky k fungování ZZS na Vysočině se v minulosti vyjadřoval lékař Aleš Kalousek. Když se pak včas nevrátil z jednoho z výjezdů, dostal výpověď. Své pochybení nepopřel.
„Nepopírám to, ale bylo to v normě, která byla dřív tolerovaná,“ uvedl ke kauze.
Okamžitou výpověď proto považuje za neadekvátní. A dává ji do souvislosti se svojí veřejnou kritikou poměrů u záchranářů na Vysočině.
„Za mě je to očividné. Vyšel článek a za šest dnů jsem byl vyhozený,“ podotkl.
Zneužívání záchranky v Česku je do nebe volající, tvrdí poslanci
Po poradě s vedením odborů se Kalousek proti podání výpovědi brání právní cestou.
„Žaloba byla podaná asi před třemi týdny,“ dodal.
Od žaloby si slibuje zrušení výpovědi. Omluva nebo finanční kompenzace předmětem žaloby nejsou, vyjasnil záchranář Kalousek.
–ČTK/VRN–
