Lidovečtí poslanci navrhují zrušit vyjmutí výchovného k důchodu z valorizačního procesu. Podle nynější legislativy se od ledna 2027 výchovné před valorizací od důchodu odečte a po jeho zvýšení se k němu zase přičte tak, aby se nezvyšovalo.
Nyní ale předložili lidovečtí poslanci Sněmovně návrh úpravy zákona, podle kterého by se tento postup zrušil. A výchovné, které spadá do procentní části důchodu, by se tak valorizovalo. Tedy zvyšovalo stejně jako tato zásluhová část dávky.
„Důvodem navrženého zrušení je především nadměrná komplikovanost při provádění výše popsaného postupu. A jeho obtížná srozumitelnost pro pojištěnce,“ zdůvodňují lidovečtí poslanci svůj návrh.
Přidávají, že veřejnost vnímá vyjmutí výchovného z valorizace „nelibě“.
„Neboť není obhajitelné, proč by původní reálná hodnota této formy ocenění tzv. nefinančních zásluh měla v průběhu času klesat,“ vysvětlují dále.
Výchovné se od ledna zvýší o tři koruny. Důchody o 358 korun
Důvodem vyjmutí výchovného z pravidelné i mimořádné valorizace důchodů byly ekonomické důvody. Ty se nyní podle lidoveckých poslanců „nejeví jako dostatečně relevantní“. Výchovné včetně jeho změn zavedla bývalá vláda Petra Fialy [ODS].
„Finanční úspora, kterou vynětí výchovného z valorizace představuje, je v rámci celkového objemu prostředků vynaložených na financování dávek důchodového pojištění v podstatě marginální,“ míní nyní opoziční poslanci KDU-ČSL. Ti proto navrhují, aby výchovné od ledna 2027 spadalo do valorizačního mechanismu důchodů.
Výchovné k důchodu: Tam a zase zpátky
Podle původního zákona se mělo výchovné zvyšovat spolu s pravidelnou i mimořádnou valorizací důchodů. A to stejným tempem jako procentní část důchodu. Jelikož se zvyšovala od ledna 2024 pouze základní část důchodu, výchovné zůstalo na původní hodnotě 500 Kč. V roce 2025 se pak zvýšilo o 0,6 procenta na 503 korun měsíčně. Nově po přijetí důchodové reformy ale došlo k tomu, že se výchovné valorizovat nebude. A zůstane pevně na částce 500 Kč za každé vychované dítě.
„Výpočet důchodů bude při valorizaci od 1. ledna 2027 upravován tak, že se od procentní výměry starobních důchodů nejprve odečte výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě. Poté se zbylá část procentní výměry valorizuje,“ popisuje praxi Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ].
Teprve po navýšení procentní části důchodu, to očištěné o výchovné, se výchovné k penzi nakonec zase přičte o 500 korun za každé uznané dítě.
„Při každém dalším lednovém nebo případném dalším zvýšení se bude postupovat stejně,“ dodává sociální správa.
Lidovečtí poslanci návrh na zrušení vynětí výchovného z valorizace zdůvodňují tím, že je pro plátce důchodů složité výpočet zanést do jejich informačních systémů. Dále zmiňují marginální dopady do veřejných prostředků. Složitost výpočtu a jeho pochopení pro širokou veřejnost. A dále to, že v čase klesá reálná hodnota zásluhy za výchovu dětí.
„Příslušná část procentní výměry odpovídající tzv. výchovnému má tedy dlouhodobě setrvat na konstantní nominální hodnotě. A její reálná hodnota tak má v závislosti na vývoji inflace postupně klesat,“ píší v důvodové zprávě lidovečtí poslanci v čele s Marianem Jurečkou.
Ten vedl ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV ČR] právě v době, kdy se výchovné zavádělo do praxe. A později se i přijímala takzvaná důchodová reforma, která jej nakonec vyřadila z valorizačního mechanismu.
Lidovci navrhují zkrátit dobu pojištění pro nárok na penzi
Ve stejném návrhu lidovečtí poslanci prosazují o deset let zkrátit povinnou dobu pojištění pro nárok na důchod, a to na 25 let. Ke zkrácení doby se zavázala v původním i upraveném programu předchozí vláda Petra Fialy s účastí lidovců.
„Vzhledem k tomu, že na zkrácení doby pojištění potřebné pro nárok na takzvaný řádný starobní důchod nebyla koaliční shoda, bylo přijato kompromisní řešení spočívající alespoň ve snížení věku potřebného pro vznik nároku na takzvaný odložený starobní důchod,“ píší v důvodové zprávě.
Juchelka u prezidenta potvrdil vrácení nároku na důchod od 65 let
V návrhu se odvolávají na doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] k českému systému důchodů. Zkrácení doby z nynějších 35 na 25 let by podle předkladatelů zvýšilo v prvních letech výdaje na důchody o zhruba 200 milionů korun každý rok. Náklady by podle nich postupně narůstaly až na dvě miliardy korun za rok.
Předkladatelé současně připouštějí, že lidé s kratší dobou pojištění budou mít nižší procentní výměru důchodu. Ta se odvíjí od počtu pojištěných let a výše výdělku. Ale také upozorňují, že půjde nejméně o deset procent celostátní průměrné mzdy.
–VRN–
