Humanitární organizace se zastoupením v Česku žádají o přehodnocení snížení prostředků na pomoc do zahraničí, především na Ukrajinu. Podle jejich zástupců jim stát pro letošek snížil příjmy o bezmála tři čtvrtě miliardy korun.
V otevřeném dopise proto žádají zástupci organizací ADRA, CARE, Člověk v tísni, Charita ČR, Lékaři bez hranic, Koridor Ukrajina a další instituce sdružené v Českém fóru pro rozvojovou spolupráci [FoRS] o schůzku s premiérem Andrejem Babišem [ANO]. V současném návrhu státního rozpočtu pro letošní rok jde o škrty v objemu 746,7 milionu korun v porovnání s předchozími roky. Konkrétně se jedná o snížení humanitární pomoci o 70 procent a dvoustranné rozvojové spolupráce o 40 procent.
„Takto drastické omezení představuje faktické ochromení nástrojů, které Česko dlouhodobě využívá k prosazování svých zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit,“ tvrdí zástupci jmenovaných humanitárních organizací.
Upozorňují i na úplné zrušení Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině.
„A to bez adekvátní náhrady – s výjimkou nově zaváděných záručních nástrojů [ZRS] určených ke kofinancování záruk EU,“ dodávají.
Konkrétně žádají vrátit následující položky do podoby navrhované v návrhu rozpočtu z podzimu 2025:
- Humanitární pomoc [část bez Ukrajiny]: vrátit 165 mil. Kč namísto navrhovaných 50 mil. Kč.
- ZRS [Zahraniční rozvojová spolupráce]: vrátit na 569 156 059 Kč namísto navrhovaných 437 477 002 Kč.
- Program Ukrajina [rozpočtovaný pod MZV, ale využívaný na pomoc a rekonstrukci resorty MZV, MV – MEDEVAC, Pomoc na místě, MPO, MŠMT): vrátit 500 mil. Kč namísto navrhovaných 0 Kč.
Humanitární pomoc včetně dvoustranné rozvojové spolupráce podle nich rozhodně nejsou „okrajovými výdaji“. Naopak, jak tvrdí zástupci humanitárních institucí, jde o investice do bezpečnosti, stability a prosperity České republiky.
„Přispívají k prevenci konfliktů a migrace, k ekonomickým příležitostem pro české firmy i k budování dobrého jména ČR v zahraničí,“ zdůvodňují dále potřebu zachování výdajů státu na zahraniční humanitární pomoc.
Do Zambie a Angoly míří čeští politici i podnikatelé ve zdravotnictví
Jejich omezení tak, jak stojí v současném návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který čeká jednání v Parlamentu ČR, znamená podle nich ztrátu vlivu. A oslabení schopnosti reagovat na krize s přímými dopady na Evropu i Českou republiku.
Premiér Babiš je k jednání otevřený
Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše k tématu při jeho návštěvě Krajské nemocnice Liberec [17.2.] se jednání se zástupci humanitárních organizací nebrání. Z jeho slov vyplývá, že u výdajů státu na zahraniční humanitární programy, dojde ještě ke změnám.
„Já ty lidi znám, co mi píšou, takže myslím, že klidně se můžu s nimi sejít,“ uvedl premiér.
Ukrajina se vylidňuje. Lidé tam umírají, ale i ze země odcházejí
Peníze pro některé programy se budou podle něj při schvalování rozpočtu ve Sněmovně ještě hledat. Konkrétně zmínil zdravotně-humanitární program MEDEVAC. Ten spadá pod Ministerstvo vnitra ČR a většinou se z něj financují výjezdy českých lékařů do rozvojových zemí. Anebo míst se špatně dostupnou zdravotní péčí, kde čeští lékaři ošetřují civilisty, především děti, ženy a hendikepované osoby.
„K tomu jsem se vyjadřoval, že ty peníze musíme najít v rámci druhého čtení rozpočtu. A že by to mělo být přesunuto z ministerstva zahraničních věcí na ministerstvo vnitra,“ vysvětlil dále Babiš.
Humanitární instituce: Hrozí oslabení důvěryhodnosti ČR
Ke škrtům státních prostředků směrem k humanitárním organizací jejich zástupci uvádějí, že tuto pomoc mají v rozpočtu zastoupenou všechny vyspělé státy světa. A Česká republika podle nich už nyní patří v evropském srovnání k zemím s nejnižšími výdaji do této oblasti.
„Další škrty by znamenaly další propad a výrazně oslabily důvěryhodnost i reputaci naší země,“ upozorňují.
Česko znovu zašle miliony korun na Ukrajinu a podporu lidí v ní
V dopise tak zástupci v úvodu uvedených organizací vyzývají předsedu vlády, aby se při schvalování rozpočtu zasadil o přehodnocení škrtů v humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráci. Včetně položek na pomoc Ukrajině.
V součtu jde o úpravy za 746,7 milionu korun. Ty podle humanitárních organizací představují „nezbytné minimum pro zachování důvěryhodné a funkční zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky“.
–VRN/ČTK–
