Obnovení trestnosti úmyslného neplacení výživného se nedotkne odsouzených neplatičů, kteří se počátkem roku dostali díky novele trestního zákoníku na svobodu. Anebo se dočkali zkrácení trestu.
Do výkonu trestu odnětí svobody se tito neplatiči výživného nebudou vracet. Praxi vyjasnilo ministerstvo spravedlnosti. Podle ministra Jeronýma Tejce [za ANO] opustilo věznice po dekriminalizaci neplacení výživného počátkem letošního roku 302 lidí, zmírnění trestu se týkalo dalších 377 odsouzených.
Vláda tento týden v pondělí [2.3.] schválila návrh skupiny koaličních poslanců, podle nějž má být trestné úmyslné neplacení výživného trvající přes čtyři měsíce. Znovuzavedení trestnosti kabinet Andreje Babiše [ANO] uvádí i ve svém programovém prohlášení.
Střídavá péče po rozvodu je trendy, ale mnohé děti ji hlavně protrpí
Částečná dekriminalizace neplacení alimentů, kterou prosadila při rozsáhlé novele trestního zákoníku předchozí vláda Petra Fialy [ODS], je účinná teprve od začátku letošního roku. Aktuálně jsou trestné jen ty případy, kdy neplacení vystaví vyživovanou osobu nebezpečí nouze. Z toho důvodu opustilo věznice od ledna 2026 na tři stovky neplatičů výživného.
„Schválení poslanecké novely trestního zákoníku rozšiřující trestnost zanedbání povinné výživy nebude mít žádný dopad na odsouzené, kteří v důsledku částečné dekriminalizace tohoto trestného činu byli k 1. lednu 2026 propuštěni z výkonu trestu. Či kterým byl z téhož důvodu zkrácen trest,“ vyjasňuje praxi ministerstvo spravedlnosti.
Úroky z prodlení vzrostou neplatičům výživného o tisíce korun
Schválení této novely podle úřadu neznamená, že by tyto osoby musely dovykonat tresty, které díky loňské novelizaci zcela nevykonaly.
Propuštění neplatiči výživného se do vězení nevrátí
Smyslem předchozí dekriminalizace neplatičů bylo ulevit přeplněným věznicím. Ministr Tejc po pondělním jednání vlády zdůraznil, že v roce 2024 tvořili neplatiči pět procent z celkového počtu stíhaných lidí. A že obdobný poměr očekává i v budoucnu. Předloni za tento trestný čin soudy odsoudily 2 891 lidí, z toho 344 šlo do vězení, sdělil.
Zároveň se pozastavil nad tím, že soudy uložily jen v pěti případech domácí vězení. Přičemž právě tento alternativní trest by měl vést podle něj k tomu, aby lidé co neplatí výživné, chodili do práce a plnili tak i své vyživovací povinnosti.
Ministr Juchelka chystá nový úřad ochrany dětí přímo podřízený MPSV
Předkladatelé návrhu požadují, aby byla novela po jejím schválení hned v prvním čtení účinná už od letošního července. Soudy by mohly za neplacení alimentů ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu vězení by podle navrhovatelů mohly přistoupit jenom v zájmu ochrany společnosti. Anebo pokud by neexistovala naděje, že se dá pachatel napravit jiným trestem.
Novelu zpracovalo ministerstvo spravedlnosti, skupina poslanců ji podle dřívějšího vyjádření ministra Tejce předložila kvůli schvalování ve zrychleném řízení. K novele se nekonalo připomínkové řízení.
Opoziční občanští demokraté pokládají navrhovanou změnu za populistickou a nesmyslnou. Poukazují na to, že vězeň stojí stát průměrně 1 900 Kč na den. Mimo to odmítají argumenty spočívající v ochraně zájmů nezletilých dětí. Neplatiči výživného podle kritiků nezačnou zpoza mříží plnit lépe svou vyživovací povinnost.
–ČTK/RED–
