Obezita a nadváha se léčí úpravou stravy, pohybem a takzvanými antiobezitiky. To jsou léky snižující chuť k jídlu a navozující pocit sytosti. Zdravotní pojišťovny je hradí jen některým diabetikům, ale jedná se o jejich úhradě i na léčbu obezity.
V zemích Evropské unie je nyní podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Davida Koláře schváleno sedm léčivých přípravků na léčbu obezity. A dostupné jsou tyto léky i v České republice.
„A ten výzkum [antiobezitik] pokračuje dál. […] Antiobezitika zažila v posledních letech obrovský boom,“ uvedl David Kolář na tiskové konferenci k Světovému dnu obezity [4.3.].
A není se co divit. Po přípravcích na léčbu obezity je vzhledem k rychlému nárustu jak obezity, tak i nadváhy mezi dospělými i dětmi velká poptávka. Česko toho není výjimkou.
Podle dat European Health Interview Survey [EHIS] mělo v roce 2019 v České republice nadváhu zhruba 47 % mužů a 32 % žen. Přičemž obezitou trpělo více než 21 % mužů a 17 % žen. S obezitou pak v Česku žije už více než 12 procent dětí, to je čtyřikrát více než v 90. letech minulého století.
Přípravky na léčbu obezity pomáhají i jinak
Podle Koláře tak stojí české zdravotnictví před otázkou, jak k rychlému nárůstu nadváhy a obezity, potažmo jejich léčbě přistupovat.
„Máme tady nové moderní léky na léčbu obezity, ale ty nejsou standardně hrazené z veřejného zdravotního systému,“ uvádí s tím, že pojišťovny je hradí pouze některým pacientům s diabetem 2. typu, ale už ne obézním pacientům.
Což podle něj stejně jako specialistů na léčbu obezity a diabetologů omezuje přístup k účinné léčbě. Protože, jak upozorňuje prof. Martin Haluzík, předseda České obezitologické společnosti, obezita není osobní selhání, ale chronické onemocnění na celý život.
„Obezita je zcela nepochybně závažné onemocnění spojené s mnoha komplikacemi,“ vyjasnil prof. Haluzík s odkazem na jednu z mnoha studií, která dokládá, že s obezitou souvisí více než 270 nemocí.
Podle něj má současná medicína dostatek důkazů o tom, že pokud lidé s nadváhou či obezitou zhubnou, obratem se u nich snižuje celá řada zdravotních rizik. Například snížení hmotnosti o 10-15 % vede až k vymizení diabetu a návratu ke standardním hodnotám hladiny cukru v krvi.
„Pokud tedy není diabetes delší než 5 let,“ upřesnil profesor.
K účinkům antiobezitik říká, že ta fungují skrze receptor ve střevech. Díky němu lidé nemají chuť k jídlu a mají pocit sytosti.
„Všechny tyto léky i zvyšují tvorbu inzulinu v těle,“ dodává s tím, že antiobezitika se tak zprvu používala na léčbu diabetu.
Obezita není kosmetický, ale zdravotní problém, upozorňují lékaři
Dneska už se o nich ví, že vedou i ke zhubnutí a postupně se u nich přichází podle prof. Haluzíka i na další pozitivní efekty. Například zlepšují syndrom spánkové apnoe. Snižují riziko kardiovaskulárních nemocí a tendenci k závislostem.
„Tyto léky až o 50 procent snižují subklinický zánět u pacientů s obezitou,“ upozorňuje na další účinek antiobezitik prof. Haluzík.
Mimo to i podle něj velmi dobře fungují na léčbu psoriázy, tedy lupénky.
Kdy spadnou léky na obezitu do úhrad z pojištění
S tím, jak i v Česku přibývá lidí s nadváhou a obezitou, se stále více diskutuje otázka, zda a kdy zahrnout léky na obezitu do úhrad ze zdravotního pojištění. Nyní je sice předepíše i praktický lékař pro dospělé, ale pacienti si je hradí z vlastních prostředků. Jejich cena se v závislosti na obsahu účinné látky a předepsaného užívání pohybuje od 3 500 Kč do 10 000 Kč na měsíc.
Podle profesora Haluzíka se jimi léčí 60 až 80 tisíc pacientů – samoplátců. To znamená, aniž by šlo o diabetiky, na které se vztahují úhrady z pojištění. Ze slov náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena vyplývá, že o úhradě antiobezitik už úřad jedná. Otázkou tak zřejmě není, zda tyto léky některým pacientům hradit. Ale spíše to, kdy tyto léky do úhrad spadnou. A dostanou se tak k pacientům s obezitou.
„Stran obezity proběhla za mé působnosti už dvě jednání na téma obezity, její prevence a léčby,“ potvrdil na tiskové konferenci náměstek ministra zdravotnictví Karen.
Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu
Vyjasnil, že skupinu pacientů, kterým léky na obezitu v budoucnu uhradí pojišťovna, ukáží data o pacientech a jejich tělesné hmotnosti získaná nově od praktických lékařů pro dospělé, ale i děti a dorost. V nich zdravotní analytici sledují výšku a váhu pacientů, BMI, a nejen to.
„Ta optimální dávka té medikace a komu se to bude hradit, budeme pak diskutovat na ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Karen.
Data o pacientech pak podle něj upřesní i rozšíření preventivních prohlídek u praktiků o sledování obvodu pasu pacienta.
Léky na obezitu jsou léky na celý život
U léčby obezity prof. Haluzík upozorňuje, že jde o léčbu na celý život. A zároveň, že antiobezitika jsou pouze částí léčebné terapie.
„Obezita je chronická nemoc, a to znamená, že léky na ni je třeba brát dlouhodobě,“ vysvětluje.
Po jejich případném vysazení dochází u pacientů často k návratu hmotnosti jako před jejich užíváním. Pak se podle profesora ale nedá hovořit o takzvaném jojo efektu.
„Ale jde o efekt po vysazení léků,“ podotkl a dodal: „To zásadní, co ty léky udělají, je změna chuťových preferencí.“
Dodal, že když se tyto léky vysadí, tak logicky dojde k návratu chutí do běžného režimu. Pacient pak dostává chuť třeba na alkohol, sladké nebo tučné jídlo. A postupně se vrací na svou hmotnost před zahájením léčby.
Stejně tak upozorňuje, že jenom užívání antiobezitik k vyléčení nadváhy či obezity nevede. Spolu s nimi musí pacienti změnit přístup k životu, upravit jídelníček. A především začít posilovat. V opačném případě dojde u pacienta nejen ke ztrátě tuku, ale i svalové hmoty.
Veronika Táchová
