Gorily horské po jejich záchraně před vyhynutím nyní ohrožují infekční nemoci. Gorily totiž žijí v omezeném prostoru a jejich počty rostou, což zvyšuje náchylnost k infekcím. Uvádí to studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, která je součástí tamního vědeckého týmu.
Gorily horské žijí ve dvou populacích na územích přísně chráněných národních parků ve Rwandě, Ugandě a Demokratické republice Kongo. V jejich okolí žije i místní obyvatelstvo, proto je životní prostor goril dost omezený. V posledních letech se v těchto oblastech ochranářům podařilo prakticky na poslední chvíli zabránit jejich vyhynutí. V současné době počty goril v těchto parcích rostou.
Vzhledem k omezenému prostoru, kde žijí, ale narůstá populační hustota, což dle výsledků vědecké studie vede ke zvýšené náchylnosti goril horských k infekčním chorobám. Situaci nepřispívá, že růst populace goril horských v pohoří Virunga není rovnoměrný po celém jeho území. To zřejmě způsobují rozdílné ekologické podmínky související s různými typy vegetace v regionu Virunga. Kromě toho v oblastech pohoří, kde se zdržuje nejvíce goril horských, došlo ke změnám v jejich sociální struktuře. To vedlo až k trojnásobnému zvýšení hustot gorilích skupin.
Gorily horské nyní ohrožují parazitární nemoci
U obou populací goril horských žijících ve Virunze stejně jako v ugandském národním parku Bwindi Impenetrable Forest potvrdili odborníci při jejich nedávném výzkumu významně vyšší klinicky probíhající gastrointestinální onemocnění. Ty podle nich pravděpodobně souvisejí s helmintózami. Jinak řečeno infekcemi vyvolanými parazitickými červy. A právě tato onemocnění tamní populace goril horských můžou ohrozit.
„Infekce způsobené gastrointestinálními helminty jsou u volně žijících primátů obvykle bezpříznakové,“ říká Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR [ÚBO AV ČR].
„Nicméně hostitelské a vnější faktory prostředí mohou zapříčinit změny v přenosu těchto parazitů. A zvýšit náchylnost hostitele k infekcím, což může mít negativní vliv na zdraví goril,“ dodává s tím, že právě na tyto faktory se vědečtí pracovníci zaměřili v jejich studii.
Jejím cílem bylo prozkoumat a popsat infekce způsobené strongylidními hlísticemi a tasemnicemi u obou populací goril horských. Dále i objasnit faktory, které mají na tyto infekce vliv. Díky výsledkům této studie je možné hodnotit dopad parazitárních infekcí na populační dynamiku goril horských. Helmintární infekce u goril vědci sledovali pomocí počítání vajíček strongylidních hlístic a tasemnic ve vzorcích trusu [obr. vpravo, zdroj: ÚBO AV ČR]. Ty odebrali neinvazivně z gorilích hnízd, která si zvířata každý večer staví, a od identifikovaných goril z celkem pěti sociálních skupin ve vzorcích.
Paraziti v hnízdech goril a nemoci trávicího ústrojí
Při svém šetření vědci objevili nevýznamné geografické rozdíly v infekcích strongylidními hlísticemi. Přičemž vyšší počty vajíček těchto hlístic našli vědci převážně u goril žijících v oblastech, kde zároveň pozorovali vyšší výskyt nemocí trávicího traktu.
„Tyto rozdíly mohou být pravděpodobně vysvětleny rozdílným tempem růstu jednotlivých subpopulací goril v rámci Virungy a Bwindi. I nedávnými změnami v sociální struktuře skupin na vybraných územích, zejména ve Virunze, a rozdíly v prostředí, kde gorily žijí,“ vysvětlují vědci s tím, že jde například o vegetační rozdíly v různých nadmořských výškách.
Zjištění souvislosti mezi onemocněním trávicího ústrojí u goril s vyšším výskytem parazitů v jejich hnízdech pomůže veterinárním lékařům v další záchraně ohrožených goril horských.
„Zjištění významných rozdílů v parazitních infekcích mezi skupinami goril je klíčové pro další rozhodování při poskytování veterinární péče, která zajišťuje přežití ohroženého druhu,“ říká Julius Nziza, hlavní veterinární lékař z organizace Gorilla Doctors ve Rwandě.
Unikátní studii, která se jako první zabývala parazitární infekcí u obou populací goril horských, provedl mezinárodní vědecký tým pod vedením Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR ve spolupráci s Veterinární Univerzitou Brno, Gorilla Doctors a Dian Fossey Gorilla Fund, spolu s rwandskými, konžskými a ugandskými vládními institucemi.
„Znalosti, které jsme získali díky této studii, pomohou v budoucnosti vylepšit strategii pro ochranu těchto ohrožených primátů a kriticky důležitých stanovišť jejich výskytu,“ dodává Felix Ndagijimana z organizace Dian Fossey Gorilla Fund.
–RED–
