Desítka velkých organizací poskytující sociální služby si stěžuje na způsob jejich financování. Podle nich je netransparentní a ve veřejném a neziskovém sektoru nerovnoměrné. Za organizaci hovoří Platforma 10.
Iniciativa sdružuje největší poskytovatele sociálních služeb, jako jsou Charita ČR, Diakonie ČCE, Armáda spásy, Naděje nebo potravinové banky. Podle ní se výdělky v neziskových a krajských či státních zařízeních liší i o několik tisícikorun měsíčně.
„Mezi možnostmi platů u státních organizací a mezd u nestátních poskytovatelů panuje výrazný nepoměr, který ukazuje na nerovnováhu v zabezpečení sociálních služeb,“ říká mluvčí Platformy a národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.
Podle Platformy může rozdíl mezi platem a mzdou činit „ve stejném pracovním zařazení“ i 10 tisíc korun měsíčně.
„Nižší mzdové ohodnocení u pracovníků nestátních organizací může v době zdražování způsobit nepříjemnou fluktuaci. A ta sociálním službám a zejména jejich klientům neprospěje,“ dodal prezident České rady sociálních služeb Jiří Lodr.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] už ohlásilo, že připravuje novelu zákona o sociálních službách se změnou způsobu financování. Normu ale předloží zřejmě až v příštím roce. Ministerstvo sociálním zařízením ve finančních potížích dlouhodobě říká, že si mají zajistit vícezdrojové financování, nejen ze státního rozpočtu.
Mzdy vs. platy v sociálních službách
Pracovníci ve veřejných službách pobírají plat. Jeho výši stanovují platové tabulky a výdělky se hradí z rozpočtů. Platové tarify v tabulkách v posledních letech pravidelně rostly. V soukromém a neziskovém sektoru se vyplácí mzda, jejíž výše závisí na dohodě a finančních možnostech daného zařízení. Stát na sociální služby, které nezajišťuje sám, vyplácí dotace. Poskytovatelé na ně nemají automaticky nárok, žádají o ně každý rok prostřednictvím krajů. Nemají tak jistotu, zda finance na provoz zařízení získají. Pravidelně si stěžují i na to, že přidělené částky na provoz a na navyšování výdělků nestačí.
Platforma 10 na rozdíly upozorňuje v kampani nazvané Stejná odměna. Poukazuje i na to, že se financování liší také v regionech. Dotační pravidla neplatí všude stejně. Prostředky provozovatelé navíc dostávají se zpožděním až po začátku období, na které je mají mít.
„Dochází tak každoročně k situaci, kdy organizace vyplácejí své mzdy na dluh s nejistotou, zda a kolik prostředků na jejich vyplacení od státu a samospráv dostanou,“ uvádí Platforma.
Na chybějící peníze v sociálních službách si kraje i jejich poskytovatelé stěžují dlouhodobě. V posledních letech se tak stalo běžnou záležitostí jejich dodatečné dofinancovávání. Vláda loni dodatečně posílala na dotace 3,2 miliardy korun. Kabinet Petra Fialy v programovém prohlášení slibuje zavést víceleté financování na tři roky s valorizací sumy i příspěvku na péči.
Sociální služby žádají peníze z ESF+
Organizacím v sociálních službách nejde jen o rozdíly mezi platy a mzdami. Premiér Petr Fiala [ODS] aktuálně obdržel další dopis od neziskových organizací, které ho nabádají, aby do Evropského sociálního fondu [ESF+] vláda vrátila peníze z Fondu soudržnosti. Do něj část sumy původně určené na sociální projekty přesměroval minulý kabinet Andreje Babiše [ANO]. V přepočtu jde zhruba o 6,5 miliardy korun.
Organizace lobují za návrat peněž do ESF+ od roku 2021. Tehdy z něj vláda převedla deset procent do strukturálních fondů. Podle neziskových organizací snížení částky dopadá třeba na poradenství, aktivizační služby, pomoc seniorům a zadluženým rodinám s dětmi.
„Vyzýváme vládu a vládní koalici, aby rozhodla o vrácení deseti procent do Evropského sociálního fondu plus a rozhodla o revizi pravidel pro spolufinancování, „ uvedla Iva Kuchyňková z Iniciativy Za bydlení.
Dodala, že necítí ochotu, že by se tato vláda připravovala na návrat těchto prostředků. Upozornila, že ESF+ je zásadní nástroj financování sociálních služeb a v sociálních výzvách chybí finanční prostředky.
„Pokud chudnou nové generace a děti nemají prostředí pro vývoj a vzdělání, pak to ohrožuje celou republiku,“ podotkla Kuchyňková.
„Nebavíme se o obrovské částce, ale sociálnímu segmentu může významně pomoci,„ řekl Jan Krupa z Armády spásy.
Klára Boumová z Charity ČR doplnila, že jakékoliv preventivní služby pomáhají předejít daleko větším škodám i vyšším nákladům v budoucnu.
–ČTK/DNA–
