Ještě před pěti lety se komár japonský původem z východní Asie v Česku objevil jen velmi zřídka. Dneska už ale obývá většinu českého území. A rád saje krev od lidí. A tak je otázkou času, kdy začne přenášet obávané nemoci.
Komár japonský se v Česku usadil a pomalu vytěsňuje domácího komára pisklavého. Od něj se liší hlavně tím, že zatímco komár pisklavý saje krev hlavně ptákům a je aktivní v nočních hodinách, komár japonský ožívá i přes den. A saje krev savců, člověka nevyjímaje. A to znamená, že je přenašečem obávaných nemocí, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya.
„Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami,“ popisuje, kde se komáru japonskému nejvíce daří, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Martin Kulma.
Ten vedl monitoring vědců SZÚ a České zemědělské univerzity, v němž sledovali, kde všude v Česku se usídlil invazní komár japonský. Podle šetření se potvrdila jeho přítomnost na více než polovině území napříč Českou republikou.
„Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ říká k výsledkům Bodhi van Wieringen, který se na České zemědělské univerzitě věnoval výzkumu genetické struktury komára japonského v Česku.
V Evropě podle něj vědci zachytili tohoto komára prvně v roce 2000, na území Česka pak až v roce 2021. Nicméně se tady rychle rozmnožil a dnes žije na více než polovině území země.
Komár japonský saje na člověku, a tak nemoci přenáší
Obava z jeho přítomnosti je podle vědců namístě. Je totiž jen otázkou času, kdy se sám nakazí nějakou dovezenou nemocí z ciziny a tu následně dál roznese.
„Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský zatím nepředstavuje,“ říká účastník studie Jiří Černý z České zemědělské univerzity.
To se ale může velmi rychle změnit, dodává zároveň.
„Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ vysvětluje souvislosti.
A že nejde o nic nereálného či velmi vzdáleného dokládají data SZÚ o dovezených virových nemocí z exotických zemí jenom za letošní rok.
„Co se týká horečky dengue, v letošním roce máme v ČR zatím hlášeno 72 případů, horečky chikungunya 8 a jeden případ západonilské horečky,“ říká k situaci vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
Z exotiky si Češi jen za letošek přivezli desítky nezvyklých nemocí
Ve všech zmíněných případech si nemoc lidé dovezli ze zahraničí, kde pobývali v exotických destinacích s vyšším výskytem nemocí. Nicméně už i v Evropě dochází k místnímu přenosu těchto nejdříve importovaných exotických infekcí.
„V letošní sezóně byly jednotky případů místního přenosu onemocnění virem dengue zaznamenány v Itálii, Francii a Portugalsku,“ potvrzuje doktor Kynčl.
Stejně tak došlo k nákaze virem chikungunya z místního zdroje, a to ve Francii a Itálii a západonilské horečky v jižní Evropě, v letošním roce především v Itálii. Podle doktora Kynčla sice proběhne kolem 80 procent nákaz západonilskou horečkou bez vážných příznaků. Ale zhruba jeden ze 150 nakažených se po nákaze potýká s velmi vážnou infekcí. Očkování proti nemoci neexistuje.
„Proti nákaze virem chikungunya a dengue existuje možnost vakcinace,“ říká a doporučuje vakcinaci lidem, kteří vyrážejí do oblastí s vyšším výskytem těchto nemocí.
A jsou tu i další komáři z exotiky
Mimo obávaného komára japonského se v Česku usadil také invazní komár korejský. A stále spíše jako zavlečený se u nás objevuje komár tygrovaný. Ten údajně stál za nedávným šířením tropických nemocí v západní a jižní Evropě. Přičemž jeho trvalá přítomnost na českém území je opět jenom otázkou času. V sousedních zemích, v Rakousku a na Slovensku, se komár tygrovaný už nadobro etabloval.
Za jedinou obranu před komáry obecně považují odborníci nenechávat nikde delší dobu stát nádoby s vodou, které jsou jejich ideálním líhništěm.
„Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách,“ říká Jakub Dvořák ze SZÚ a České zemědělské univerzity.
Velké nádrže s dešťovou vodou pak mají lidé překrýt moskytiérou, aby se do ní komáři nedostali. Lidé si podle něj mají všímat i míst, v nichž se udržuje voda, byť jen v menším objemu. Typicky například v pneumatikách, dodává na příkladu Dvořák.
–VRN–
