Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. Uvedl to přední německý ekonom Marcel Fratzscher. Avšak sklidil za to kritiku nejen od politiků.
Rozhovor s Fratzscherem, který je předsedou Německého institutu pro hospodářský výzkum [DIW], vyšel tento týden v německém časopise Der Spiegel. Podle Fratzschera by roční povinnou službou v sociálních službách němečtí důchodci projevili solidaritu s mladší pracující generací.
„Starší generace se musí silněji zapojit, například v sociální oblasti, ale i v obraně,“ uvedl v rozhovoru Fratzscher.
Důchodci, kteří by sociální rok nemohli absolvovat ze zdravotních důvodů, by podle něj dostali výjimku.
„Potřebujeme ale více solidarity starých s mladými,“ vysvětlil důvod zavedení roční povinné služby pro příjemce důchodů ekonom.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Už nyní funguje v Německu systém dobrovolnosti v sektoru sociálních služeb. Lidé se do něj zapojují dobrovolně. Většinou se do roční bezplatné služby, takzvaného sociálního roku, hlásí mladí lidé. Podle Fratzschera by měl být tento rok služby pro důchodce povinný.
V Německu je důchodový systém stejně jako v Česku průběžný, pracující generace tedy financuje důchody té starší. Odchodem silných ročníků do důchodu se systém dostává pod stále větší tlak, upozorňují němečtí ekonomové. V Německu se na rozdíl od Česka část důchodu daní.
Německo potřebuje novou mezigenerační smlouvu
Fratzscherem vedený institut DIW vyvolal v Německu ostrou debatu už v polovině července, když navrhl, aby příslušníci generace takzvaných baby boomerů platili zvláštní solidární daň. A pomohli stabilizovat důchodový systém. Přispívat by podle návrhu ekonomů z DIW měli do systému především majetní baby boomeři, aby tíhu demografických změn nemusela nést jen mladší generace.
Označení baby boomer se používá pro lidi narozené v silných poválečných ročnících v letech 1946 až 1964.
Porodnost v Česku strmě padá i letos, za první půlrok o 4 500 dětí
V aktuálním rozhovoru pro časopis Der Spiegel Fratzscher ale i kritizuje generaci baby boomerů, kteří podle něj měli příliš málo dětí.
„V šedesátých letech šest přispěvatelů do systému zaopatřovalo jednoho důchodce nebo důchodkyni,“ uvedl s tím, že brzy to budou jen dva.
„Proč by měli na toto životní rozhodnutí baby boomerů doplácet jen mladí?“ ptá se ekonom. Německo podle Fratzschera potřebuje novou mezigenerační smlouvu.
Návrh na povinnou službu pro důchodce vyvolal kritiku
Fratzscherův návrh o povinné roční práci v sociálních službách vyvolal kritiku od politiků, odborů i širší veřejnosti.
„Rozhodnutí nemít čtyři děti učinily miliony lidí i z finančních důvodů,“ řekla Michaela Engelmeierová, předsedkyně sdružení Sozialverband Deutschland, který se věnuje poradenství v otázkách důchodů, péče o nemocné a nezaměstnanosti.
Podle ní je „neuctivé“, že by je teď za to chtěl někdo trestat. Ke kritice se přidal i největší německý odborový svaz DGB.
„Kdo desítky let pracoval, zaslouží si být v důchodu. Varujeme před tím, aby někdo takovými návrhy štval proti sobě různé generace,“ uvedla například členka představenstva DGB Anja Pielová.
Nově narozených dětí ubývá od roku 2022. Pokles je dlouhodobý
Solidární řešení, která by udržela v chodu důchodový systém v Německu, by se měla podle ní hledat spíše mezi bohatými a chudými místo mezi starými a mladými.
A k návrhu se kriticky vyjádřili také politici jak z levicového, tak pravicového břehu.
„Je to facka do tváře našich nejstarších. Kdo tuto zemi vybudoval, zaslouží si respekt a zajištěný důchod. A ne aby ho někdo nutil pracovat,“ uvedl mluvčí krajně pravicové strany Alternativa pro Německo [AfD] pro sociální otázky René Springer.
Za cynický pak označila Fratzscherův návrh i spolupředsedkyně krajně levicové strany BSW Sahra Wagenknechtová.
–ČTK/VRN–
