To ale neznamená, že by neměli onkologové pacienty se zhoubnými nádory čím léčit. Řeč je o moderních a nejúčinnějších lécích, které dobře fungují, ale ve veřejném zdravotnictví na ně nebudou peníze. Tedy pokud se něco nezmění.
„Já si neumím představit, že je dostupnost léků, tak jak je nyní, udržitelná, pokud se něco nezmění. Pacientů a diagnóz vyžadující terapii přibývá,“ říká nejen k zachování dostupnosti moderních léků na onkologická onemocnění onkolog Michal Eid z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU.
Redakce Zdravé Zprávy rozhovor s onkologem Michalem Eidem pořízený Pavlem Žárou z oddělení komunikace FN Brno přetiskuje s drobnými úpravami níže.
__
Znamená to, že na některé léky peníze budou a na některé už pacienti nedosáhnou, respektive nebudou hrazeny zdravotními pojišťovnami?
Já si neumím představit, že je dostupnost léků, tak jak je nyní, udržitelná, pokud se něco nezmění. Pacientů a diagnóz vyžadující terapii přibývá. Takže ano. Na určitý typ léků prostě nezbydou peníze v systému. Tím nemyslím, že bychom neměli čím léčit. Hovořím o těch nejmodernějších a nejúčinnějších lécích, o kterých víme, jak fungují, ale nebudeme je mít hrazeny.
Objevují se potíže s úhradami moderních léků už nyní?
S tím už máme nyní problémy. Chodí ke mně například pacientka, která potřebuje určitý lék, který pojišťovna ale odmítá uhradit navzdory prokázanému efektu ve studii fáze III a navzdory mezinárodním doporučením pro léčbu tohoto typu nádorové choroby. S pacientkou jsme žádali pojišťovnu celkem třikrát o úhradu a opakovaně to bylo zamítnuto.
Už teď nehradí pojišťovny některé účinné léky
Takže si hradí pacientka lék z vlastních prostředků?
Paní si tento drahý lék, který stojí 150 tisíc měsíčně, zatím musí hradit sama a pomohla jí k tomu sbírka. Nyní je i díky tomuto léku léčena skoro 2,5 roku pro jinak agresivní a prognosticky závažné onemocnění.
Pojišťovnu tak nepřesvědčí ani úspěšné výsledky léčby?
Pojišťovna lék zamítla dokonce, i když jsme prokázali, že se nemoc zastavila a nádor se nezvětšuje. Takových drahých a více účinných léků přibývá. Dnes umíme cílit protinádorovu terapii proti konkrétním mutacím v nádorech a klademe velký důraz na individualizaci léčebných postupů. Daň za to je ale skutečnost, že taková moderní terapie je drahá. Ale abychom nebyli tak negativní, tak je stále potřeba zdůrazňovat, že dostupnost léků je v současnosti v ČR jedna z nejlepších na světě. A to je skvělé. Obávám se ale o budoucnost, pokud budou pokračovat aktuální trendy. Jsou tedy třeba systémové změny, abychom si toto mohli říci i za pár let.
Pacientka se sedmi zhoubnými nádory
Pokud se potvrdí skutečnost, že incidence rakoviny poroste, to i u mladších ročníků, pak se nabízí otázka, jak na to zareagují zdravotnická zařízení?
Dostupnost onkologické péče je u nás jedna z nejlepších na světě. Ale obávám se, že za nedlouho můžeme mít velké problémy, zejména v možnostech již zmíněné dostupnosti. Vysvětlím. Populace stárne a přibývá více onkologických pacientů. Prevence přitom nefunguje tak, jak bychom chtěli a potřebovali. Rozhodně není nic výjimečného, že se pacient dožívá svého druhého či třetího nádoru, protože jsme byli předtím v léčbě úspěšní. Mou rekordmankou je pacientka se sedmi různými nádory v průběhu svého života. A těch šest předtím se nám podařilo vyléčit.
Peníze ve veřejném zdravotnictví ale každý rok přibývají?
Finančních prostředků jde sice do zdravotnictví stále více, ale otázka je jejich účelnost. Na jedné straně máme nedostatečně pokryté screeningové programy pro záchyt časných stadií nádorů kolorekta, děložního čípku a prsu. Máme vysoký počet kuřáků a lidí s nadváhou. Na druhé straně se léčba nádorů neustále prodražuje a je potřeba ji zajistit čím dál tím více pacientům.
Plná dostupnost nových léků v ČR se nelepší. Ukazuje to i onkologie
Léky, které jsou teď ve vývoji, stojí velké peníze, protože ten vývoj byl velmi drahý, takže se to farmaceutickým firmám musí logicky vyplatit. Například jedno podání některého cíleného protinádorového preparátu stojí i stovky tisíc za měsíc. Pokud se nic nestane se zvyšujícím se počtem onkologických diagnóz, pak tento dosavadní systém osobně považuji za neudržitelný.
A jsme u prevence. Až sedmdesát procent populace zanedbává prevenci nádorových onemocnění. Na druhou stranu řekněte třicetiletému člověku, aby si nechal udělat preventivní vyšetření na rakovinu.
Prevence a její osvěta má podle mého názoru u nás zatím velké mezery. A tam je velký potenciál, jak snížit počet diagnostikovaných s nádory. Anebo je zachytit ve velmi časném stádiu. Na to bychom měli cílit.
Méně pozdních diagnóz znamená i menší výdaje na léčbu
Účast na preventivních vyšetřeních u nás tedy není dobrá?
Jen si to představte. Screening karcinomu kolorekta je určen pacientům nad 50 let věku a kolonoskopie v pravidelných intervalech 1x za 10 let se účastní asi 26 % z nich. I proto ročně diagnostikujeme 3500 nově metastatických kolorektálních karcinomů. Drtivá většina těchto metastatických onemocnění by přitom nemusela vznikat. Pokud se na nemoc přijde včas, pak 5 let od diagnózy přežívá přes 90 % pacientů.
Jak jsou na tom další onkologické screeningy?
Screening karcinomu prsu slouží ženám nad 45 let a ve standardním dvouletém intervalu se jej účastní jen 59 procent z nich. Ročně diagnostikujeme kolem 500 pacientek s metastatickou chorobou. Co se týče karcinomu děložního čípku, tam funguje screening dívkám a ženám od 15 let věku a v jednoletém intervalu se jej účastní 58 procent žen. Navzdory státem hrazenému screeningu a velmi účinným vakcínám, které zabraňují rozvoji onemocnění až ve 100 %, každý den diagnostikujeme v průměru 2 ženy s karcinomem děložního čípku a jedna žena denně na tuto nemoc umírá.
Kolorektální screening se posune na 45 let
Klíčem k zachování dostupné a moderní léčby je tedy větší prevence?
Je naprosto zřejmé, že screening funguje, pomáhá snižovat počty pacientů a zachraňuje životy. Navíc je oproti léčbě pokročilého metastatického onemocnění velmi levný. Nyní jsou ale docela vážným problémem mladí dospělý pacienti, například ti s kolorektálním karcinomem. Je to celosvětový trend, onemocnění se posunuje do časnějšího věku. Dobrou zprávou je, že se připravuje snížení věkové hranice pro hrazený kolorektální screening z dosavadních 50 na 45 let. Lidé by na to měli být upozorňováni svými praktickými lékaři, že takovou možnost mají. Tímto bychom, když ne úplně zastavit, tak aspoň zbrzdili nárůst počtu mladých pacientů s nádorovým onemocněním. Pacientům, kterým je pod 50 let, a kteří se v posledních letech objevují v ordinacích stále častěji.
Když se Vás běžný pacient, bez nějakých rizikových faktorů, ve čtyřiceti pěti letech zeptá, proč má nádorové onemocnění, co mu odpovíte?
Není jednoznačná odpověď. Pokud nemá jasnou dědičně podmíněnou příčinu nádorového onemocnění, tak mu onkolog neumí konkrétně odpovědět. U starších pacientů s nádorem plic, co dlouhé roky kouřili, je příčina zřejmá. Pokud jde ale o mladého pacienta, který se k sobě chová zodpovědně, tak mnohdy prostě nevíme. Zítra mohu onemocnět já, pozítří třeba vy.
–RED–
