Vůně sušenek od babičky, vůně deště, závan skořice. Čich – všechny jeho vjemy jsou naším hnacím motorem, který oživuje vzpomínky a připomíná nám vzácné momenty. A dokonce někdy i mnohem intenzivněji než zrakový či sluchový vjem.
Ale zrovna tak jako zrak či sluch i schopnost cítit se věkem oslabuje. Také v důsledku prodělání covidu, kouření a znečištění prostředí. Tématem se zabývají The New York Times [NYT] v článku The surprising link between your sense of smell and brain health.
NYT uvádí, že asi 11 procent Američanů ve věku 50 let mají s vnímáním vůní a pachů problémy. Ve věku kolem 80 let je to už 39 procent populace. Avšak když se oslabí vnímání pachů a vůní, utrpí i naše duševní zdraví.
„Mozek potřebuje čichovou stimulaci, aby udržel tělo zdravé,“ říká Michael Leon, emeritní profesor neurobiologie na University of California.
Oslabení čichu se podle něj spojuje nejen se zhoršením paměti, ale i kognitivních funkcí a celkovou pohodou organismu. Dokonce může vést k demenci a depresím. Naštěstí ale může být tato porucha jenom dočasná. NYT píší, že je možné čich také trénovat. To třeba u poličky s kořením, doporučují.
Čich: Co o něm vědí vědci
Vědci již dávno zjistili, že snížená schopnost určovat a identifikovat pachy někdy předznamenává počáteční příznak deprese, demence a Parkinsonovy nemoci.
„Můžete třeba vidět, že vaše oblíbené víno ztratilo vůni nebo poznat, že jídlo v lednici už poněkud zavání,“ říká Sarah Banksová, neuropsycholožka na University of California.
První je vůně, co ukáže kvalitu Alzheimer centra, říká šéf fondu PFFL
U mnohých lidí je podle ní ztráta čichu prvním příznakem i Alzheimerovy nemoci. NYT si klade otázku: Znamená to tedy, že trénink nosu může psychickému stavu pomoci?
Některé průzkumy ukazují, že je tomu skutečně tak. Studie z roku 2022 ukázala, že senioři s touto poruchou, kteří trénovali nos několik měsíců, uvedli, že se jejich problémy mírní.
Průzkum z roku 2021 mezi pacienty trpícími demencí zjistil, že trénování čichu nejenže zmírnilo demenci, ale zlepšilo i jejich paměť. Profesor Michael Leon uvedl, že výsledky byly lepší než při využívání různých aplikací pro trénování mozku. Další studie ukázaly, že trénink čichu může zvýšit hustotu hipokampu, kde se nalézá paměťové centrum mozku.
Jak je to u someliérů
Když doktorka Banksová zkoumala mozek mistrů someliérů, zjistila, že insula [centrum, které zpracovává emoce, pozn. red.] a entorhinální kůra [oblast mozku důležitá pro paměť, prostorovou navigaci a vnímání času, pozn. red.], jejichž funkci ohrožuje Alzheimerova nemoc, se zvětšují s narůstající praxí této profese.
„To je část mozku, která se s narůstajícím věkem zmenšuje, ale v případě someliérů je to naopak,“ zjistila doktorka Banksová.
Odborníci se domnívají, že jedním z důvodů, proč se tak děje, je, že se tyto oblasti mozku, které vnímají vůně, výhradně spojují s oblastmi kognice. Jako je prefrontální kortex, část mozkové kůry v čelním laloku zodpovědném za vyšší kognitivní funkce. Sem patří rozhodování, plánování, paměť, řízení emocí a sociálního chování.
„Čichový systém je jediným senzorovým systémem, který má přímé spojení do paměťových a emočních center mozku,“ doplňuje Banksovou profesor Leon.
Tréning someliérů spočívá i v tom, že často navštěvují obchody s ovocem a zeleninou a očichávají zboží, čímž se učí rozlišovat aromata.
Desetiminutový test čichu
Testy zjistily, že poruchou čichu trpí až 67 procent lidí. Odborné vyšetření stavu čichu provádí ušní, nosní a krční lékař. Ale jestli jste zvědaví, existuje několik možností, jak si ho vyšetřit i doma. Lze si objednat testovací soupravu, která obsahuje čichové karty. Anebo se dá test provést pomocí věcí, které máte doma.
I když domácí test plně nenahradí odborné vyšetření, může podle Thomase Hummela, profesora z Dresden University of Technology, alespoň upozornit na blížící se potíže.
Klinika doktora Hummela nabízí 10minutový test čichu, který je možné provádět pomocí běžných věcí v domácnosti. Jak takový test čichu probíhá?
- Dejte do čtyř hrnků intenzivně zapáchající/vonící ingredience.
Doktor Hummel použil víno, mýdlo, prací prášek, med a kávu.
- Zavažte vyšetřované osobě oči a dejte jí k hrnkům přičichnout.
Přidělte bod za to, když dotyčná osoba něco cítila a dva body za to, když určila, co konkrétně cítí. Pokud je počet bodů nižší než sedm z osmi, je olfaktorická funkce zřejmě narušena. Ale není to nutně znamení, že osoba trpí mentální nebo kognitivní poruchou. Může jít jen o dočasnou poruchu, třeba po prodělání virové infekce. Návštěva lékaře se v tomto případě už ale doporučuje.
Zhoršenou olfaktorickou schopnost mohou lidé i sami zlepšit. Doktor Hummel radí svým pacientům, aby vzali čtyři intenzivně vonící/páchnoucí látky, třeba koření nebo zubní pastu. A každé ráno a každý večer k nim nejméně 30 sekund přičichávali. Není třeba si při tom zavazovat oči. Smyslem tréninku je vnímat vůně/pachy intenzivně. A ty se podle doktorka Hummela dají i měnit. Například jeden den čichat ke skořici a druhý den třeba ke kávě.
Michal Achremenko