„Programové prohlášení nové vlády mě naplňuje optimismem,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. A přeje si, aby nepřišla žádná krize.
Zkraje podcastu Zdravé Zprávy David Kolář ale popisuje aktuální situaci kolem dostupnosti centrových inovativních léků. Loni touto dobou se na ně nemocnicím kvůli vyčerpaným rozpočtům nedostávalo peněz, a tak se k těmto lékům někteří čeští pacienti zkrátka nedostali. Museli si počkat do ledna, kdy zdravotní pojišťovny pracují s novými rozpočty.
„Letos jsme nezaznamenali, že by se situace z loňského roku opakovala. Ono to samozřejmě ještě může přijít, protože jsme teprve v druhém listopadovém týdnu. Loni jsme zaznamenali první problémy v říjnu… Takže se může stát, že ty problémy ještě přijdou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
Hned ale přidává i starou známou bolest systému specializovaných center a přístupu tuzemských pacientů k moderním inovativním lékům. Problém je v tom, že i když jsou tyto léky v systému úhrad, nedostane se k nim každý pacient, který je potřebuje.
„Jsou tu léky, k nimž se dostane zhruba jen 20 až 30 procent pacientů z těch, kterým by tyto léky prokazatelně pomohly,“ vysvětluje a dodává, že to neplatí pro všechny inovativní léky. Záleží na konkrétním přípravku, u některých je reálná dostupnost podle jeho slov i 100%. Avšak zdaleka ne u všech.
Dohodovací řízení je znovu v rozvalu
Na otázku, co říká na to, že i přesto, že končící vláda si schválila, že úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, ministerstvo zdravotnictví předkládá v čele s ministrem Vlastimilem Válkem [TOP 09] takové úhradové vyhlášky, odpovídá: „Můžeme se bavit o tom, jestli ta úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví je tím správným nástrojem pro přerozdělování peněz ve zdravotnictví.“
Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík
„Já myslím, že nám teď vůbec nefunguje dohodovací řízení, které by mělo zajistit, že bude dohoda jak na straně zdravotních pojišťoven, tak poskytovatelů péče,“ dodává.
Podle něj je potřeba, aby se nové vedení ministerstva vrátilo ke své někdejší praxi, kdy dokázalo nastavit takové prostředí, v němž se v rámci dohodovacího řízení poskytovatelé péče se zdravotními pojišťovnami většinou dohodli. To proto, aby peníze do zdravotnictví nepřerozděloval úředník na ministerstvu. A to na základě toho – ne, co potřebuje pacient, ale co požadují jednotlivé segmenty poskytovatelů péče. A pak toho, co si u úředníků na ministerstvu či politiků nakonec vyhádají.
Deficitní úhradová vyhláška pro rok 2026 vyšla ve Sbírce zákonů
To podle jeho názoru ale není jediný problém financování zdravotnictví. Další potíž spatřuje v nedostatečně zpracovaných datových podkladech. Datové analýzy a práce s nimi by pomohly ukázat skutečný stav vývoje a potřeby zdravotnického systému.
„Jestli máme nějaký zásadní problém v českém zdravotnictví, tak je to vnitřní neefektivita toho systému. Tedy to, jak ty peníze ve zdravotnictví utrácíme,“ vysvětluje, proč jsou relevantní a aktuální data o dění ve zdravotnictví tak důležitá.
David Kolář je optimista
„Co mě ale relativně naplňuje optimismem, je programové prohlášení nové vlády. Když jsme se dívali na jeho podobu, tak v oblasti zdravotnictví je v něm hned několik návrhů, které jsou proreformní a mohly by české zdravotnictví skutečně posunout dál,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
Jako první jmenuje nápravu rozvalu dohodovacího řízení. A to za férových a jasně daných podmínek, kdy se obě strany – poskytovatelé zdravotní péče a zdravotní pojišťovny – férově dohodnou na výši úhrad.
Zmiňuje i změny v centrové péči: „Zcela jednoznačně podporujeme navrhovaný koncept přeměny centrové léčby v České republice. A to proto, že ten je v určitých momentech už i trošičku přežitý.“
Moderní léky se dostanou i k lidem v regionech, slibují politici
Za příklad dává to, že v tomto systému zůstávají léky, které jsou na trhu už déle než třináct či 14 let.
„A tak dnes už neexistuje žádné medicínské odůvodnění, proč by měly být dostupné jenom ve specializovaných centrech a pacienti za těmito léky museli cestovat. Úplně v pohodě by se daly využívat v regionech, u vybraných ambulantních specialistů nebo v primární péči. To znamená určitou decentralizaci centrové léčby,“ vysvětluje.
Klinické studie a farma průmysl jako součást ekonomiky
Kvituje i snahu o zatraktivnění prostředí pro realizaci klinických studií v Česku. Podle něj by jich Česko mohlo realizovat rozhodně víc. Zdůrazňuje, že klinické studie přinášejí výhody pro všechny – pacienty, nemocnice, lékaře, farmaceutické firmy a konečně i stát. Ten ušetří nemalé finanční prostředky za léčbu pacientů nákladnými léky.
„A tak čím víc tady těch klinických studií budeme mít, zejména v těch časnějších fázích, tím lépe pro nás pro všechny,“ doplňuje.
Zmiňuje i další body. Jedním z nich je podpora farmaceutického průmyslu jako důležitého sektoru české ekonomiky. To znamená, že tento segment najde partnery nejen na ministerstvu zdravotnictví, ale i v resortu průmyslu a obchodu a financí.
„Já věřím tomu, že v tom nynějším volebním období bude farmaceutický průmysl mnohem více na té mapě ministerstva průmyslu a obchodu. A rovněž, že budeme moci ukázat, že farmaceutický průmysl se může stát jedním z pilířů české ekonomiky, navíc s vysokou přidanou hodnotou,“ říká.
Za příklad, že to jde, uvádí nedávnou investici jedné z nejhodnotnějších evropských firem podle tržní kapitalizace Novo Nordisk z Dánska. Ta v Česku chystá výrobu v závodě v obci Bohumil u Kostelce nad Černými lesy. Provoz nedávno koupila od americké firmy Novavax.
Politika Donalda Trumpa a zaostávání Evropy
V podcastu Zdravé Zprávy se David Kolář vyjadřuje i k politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Říká, že je především rád, že se již vyjasnil chaos kolem cel na léky.
„Politika Donalda Trumpa je skutečně globální v tom sektoru farmaceutického průmyslu. Ať už jde o cla, tak o jeho snahu dostat co nejvíce výroby do USA,“ říká a dodává: „Evropa musí postupovat stejně, nebo mít alespoň stejný cíl, protože jí jinak ujede vlak. Nejenže už zaostává za Amerikou, ale může se stát, že ji předběhne Asie, která ji rychle dotahuje.“
Podle něj jde o to, aby farmaceutické firmy neinvestovaly „jenom“ ve Spojených státech, ale také v Evropě. Což má několik podmínek. K nim patří například rozumně nastavené daně, omezení byrokracie, funkční legislativa, rozumná regulace a svéprávní politici na národní i evropské úrovni.
Trump se dohodl s Pfizerem na snížení cen léků pro Američany
„Ty nástroje tu máme. Zatím jsme ale příliš neviděli, že by třeba EU šla tou nejlepší cestou,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Více informací o dění v USA v oblasti farmaceutického průmyslu, ale i v Česku je k dispozici v podcastu Zdravé Zprávy s výkonným ředitelem AIFP Davidem Kolářem.
Daniel Tácha
—
Mgr. David Kolář působí v AIFP bezmála deset let. Před pověřením k řízení AIFP pracoval jako tajemník Asociace. Jeho práce spočívala zejména v poskytování komplexní právní podpory projektům a aktivitám AIFP. Ty zahrnovaly spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, zdravotními pojišťovnami, pacientskými organizacemi a dalšími zainteresovanými stranami ve zdravotnictví.
V AIFP byl zodpovědný za právní konzultace v oblasti etických a seberegulačních pravidel inovativního farmaceutického průmyslu. Účastnil se edukačních projektů a zastupoval AIFP v mezioborových pracovních skupinách. Vedení AIFP převzal zkraje února 2022 po Jakubovi Dvořáčkovi.
