V Číně již několik let za sebou klesá porodnost. Říše středu tak už zdaleka nemá takové přírůstky obyvatel jako v minulosti, kdy například regulovala počet dětí v rodinách. A tak se nyní Čína pro změnu zase pustila do podpory porodnosti.
Aby porodnost zvýšila, Čína po více než 30 letech opět zavede daň z přidané hodnoty [DPH] na antikoncepční přípravky a pomůcky, včetně kondomů. Tamější vláda o tom rozhodla zkraje prosince. Podle nově revidovaného zákona o DPH budou spotřebitelé platit daň 13 procent z těchto položek, které jsou od roku 1993 od daně osvobozeny. Tedy přesně od roku, kdy Čína zavedla přísnou politiku jednoho dítěte a zároveň aktivně podporovala kontrolu porodnosti.
Revize také zavádí nové pobídky pro budoucí rodiče, od daně totiž osvobozuje i služby péče o děti, od jeslí po mateřské školky, stejně jako zařízení pro péči o seniory, poskytovatele služeb pro osoby se zdravotním postižením a služby související s manželstvím.
Změny odrážejí širší politický obrat, kdy se rychle stárnoucí Čína přesouvá od omezování porodnosti k podpoře lidí, aby měli více dětí. Počet obyvatel klesá už třetí rok, loni se v Číně narodilo pouze 9,54 milionu dětí, což byla sotva polovina z 18,8 milionu narozených před téměř deseti lety, kdy byla politika jednoho dítěte zrušena.
Zavedení DPH na kondomy ale má i svá proti. V Číně prudce stoupá nákaz HIV, ačkoliv celosvětově výskyt nemoci klesá. Většina nových případů souvisí s nechráněným sexem. Podle čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí vzrostl mezi lety 2002 a 2021 počet hlášených případů HIV a AIDS z 0,37 na 8,41 na 100 000 obyvatel.
Děti a náklady na ně v Číně
Zavedení DPH je podle demografů do značné míry symbolické a pravděpodobně nebude mít velký dopad na celkovou situaci. Na čínské platformě Weibo jeden z uživatelů zavtipkoval, že „pokud si někdo nemůže dovolit kondom, jak by si mohl dovolit vychovávat dítě?“.
Česko hlásí další hluboký propad porodnosti. A nevyrovná ho ani migrace
To má své opodstatnění. Podle zprávy organizace YuWa Population Research Institute z roku 2024 je Čína jednou z vůbec nejdražších zemí pro výchovu dětí. Výchova dítěte do 18 let věku stojí odhadem více než 538 000 jüanů [cca 1,6 mil. Kč].
Čína se ale nyní potýká i s dalšími problémy ve vztahu k dětem a zejména mladým dospělým. Slabá ekonomika zvyšuje zájem mladých Číňanů o práci pro stát. Například celostátního konkurzu na práci ve veřejném sektoru se jich letos v listopadu zúčastnilo rekordních 3,7 milionu, včetně absolventů prestižních univerzit. Šanci na přijetí v Číně ale měl jen každý asi 100. zájemce.
V těchto dnech o tom informoval server CNBC. Ten mimo jiné připomněl, že o práci pro stát se v Číně mluví jako o železné misce rýže. To díky stabilitě a pevné pracovní době, jaké se těší právě státní zaměstnanci. To je však v přímém rozporu s tím, jak to vypadalo v Číně ještě před pandemií covidu-19.
V době před covidem začali zejména vzdělaní mladí Číňané usilovat o vyšší mzdy a více pracovních příležitostí v soukromém sektoru. Lákala je práce pro domácí technologické giganty jako Alibaba, Tencent a Huawei. To se po pandemii a dalších problémech výrazně změnilo.
Nyní se ale touha po „staré dobré“ železné misce rýže opět vrací, píše CNBC. Vysvětluje to dlouhodobým hospodářským poklesem a regulačními opatřeními Pekingu na nemovitostním trhu, v oblasti technologií a celkově propadající se spotřebou. Právě to vše vedlo k rozsáhlému propouštění v soukromém sektoru.
V zemi převládl fenomén označovaný jako tchang-pching. Ten vyjadřuje tichou rezignaci části mladých lidí, kteří se odmítají zapojit do boje o úspěch v extrémně konkurenčním prostředí čínské společnosti, nekoupí si dům ani auto, nevstoupí do manželství a raději si zvolí pasivnější a méně finančně náročný životní styl.
Mladí lidé bez práce jsou v Číně problém už dlouhé roky
Nezaměstnanost mladých lidí v Číně patří k těm nejvyšším. Běžně se pohybuje v řádu desítek procent. Například letos od července se drží míra nezaměstnanosti mezi obyvateli čínských měst ve věku 16 až 24 let nad 17 procenty. V minulých letech se číslo pohybovalo kolem 20 procent.
Čína v tom ale není sama. Tradičně vysoká nezaměstnanost mladých lidí je například ve Španělsku, ale oproti průměru i v Česku. U nás bylo podle Eurostatu nezaměstnaných do 25 let letos v říjnu 10,6 procenta.
Aktuální problém Číny ale spočívá v tom, že mladí nenacházejí práci v soukromém sektoru. To se odráží i v jejich preferencích. Průzkum náborové společnosti Zhilian Zhaopin ukázal, že klesá podíl absolventů, kteří shánějí práci v soukromých podnicích. Loni se snížil na 12,5 procenta z 25,1 procenta v roce 2020.
Získat práci ve státní správě je tak čím dál těžší. Ještě v roce 2023 měl šanci uspět každý 70. uchazeč, dnes je to každý stý. Poměr žádostí k přijetí na určitá pracovní místa ve venkovských oblastech, kde je příležitostí málo, je nyní ohromující. Na jedno takové místo připadá 6 470 uchazečů.
Svou roli sehrává i to, že univerzity v Číně byly dříve záležitostí elit, v posledním desetiletí zájem o studium v Číně ale vzrostl. Mnoho mladých lidí považuje univerzitní diplom za nutnost k získání dobrého zaměstnání na silně konkurenčním čínském pracovním trhu.
V Číně hledají lék na dlouhověkost. Motor výzkumu jsou i straníci
Situaci na výmluvném detailu nedávno popsal britský list The Guardian. Ten koncem června upozornil na to, že miliony čínských studentů dokončily vysokoškolské studium, ale jen velmi obtížně hledají práci.
„Snímky radostných mladých lidí vyhazujících do vzduchu své promoční čepice ale nahradily fotografie, na nichž absolventi rezignovaně leží na zemi nebo zahazují magisterské diplomy do odpadkového koše,“ napsal britský list.
Trend je problém i pro rodiče, kteří musí své studující děti podporovat. Přičemž, jak už bylo řečeno, podle zprávy organizace YuWa Population Research Institute z roku 2024 je Čína jednou z vůbec nejdražších zemí pro výchovu dětí.
–ČTK/RED–
