Úplně prvním příznakem Bechtěrevovy nemoci bývá bolest v dolní části zad. Jde o bolest, která pacienta probouzí nad ránem a ustupuje i po krátkém protažení. Je to právě pohyb a rehabilitace, které u této nemoci nejvíce ulevují od bolesti.
Většina lidí si zvykla při bolesti zad i jiných bolestech sáhnout po volně dostupných lécích na tlumení bolesti. Často tyto léky od bolesti uleví, nicméně je třeba vědět, že bolest má i svou příčinu. A tou může být v případě zmíněné bolesti v dolní části zad zánětlivé onemocnění zvané Bechtěrevova nemoc. A na tu podle lékařů nejvíce pomáhá cvičení, protahování a rehabilitace.
„Je to bolest, která dobře odpovídá na rozcvičení. A naopak se znovu objevuje, pokud je pacient v delší pasivitě,“ říká v pořadu Akademie zdravotní gramotnosti Revma Ligy ČR doktorka Kristýna Bubová z Revmatologického ústavu Praha.
Je to podle ní právě opakovaná bolest v dolní části zad, která přivede většinu pacientů do ordinace lékaře, a nakonec i revmatologa. A u kterých se rentgenem a krevním testem potvrdí zánětlivé onemocnění zvané Bechtěrevova nemoc nebo ankylozující spondylitida.
„Může se objevovat i v jiné etáži páteře, v krční, hrudní nebo bederní páteři, ale úplně nejčastěji je to bolest v dolní oblasti zad,“ potvrzuje revmatoložka.
Jde o náhlou bolest zad, která probouzí pacienta v druhé polovině noci, kdy se pacient cítí hodně ztuhlí. Namísto takzvaných nesteroidních antirevmatik [ibuprofen, diklofenak, aj.] přináší úlevu i krátké protažení a zacvičení si. Nepřekvapuje, že jednou ze zásadních léčebných terapií u pacientů s Bechtěrevovou nemocí je pohyb, cvičení a rehabilitace.
„Pohyb je vřele doporučován, pohybem se zvyšuje hybnost páteře a snižuje bolest páteře,“ říká lékařka.
Dokonce je podle ní i možné, že u pacientů s pravidelným pohybem se rozvine onemocnění o něco později a mívají i mírnější bolesti.
Bechtěrevova nemoc a léčba bolesti
U revmatologických pacientů, tedy i těch s Bechtěrevovou nemocí, se objevuje několik druhů bolesti. Podle doktorky Olgy Šléglové, vedoucí ambulance léčby bolesti Revmatologického ústavu Praha, jde nejčastěji o mix nociceptivní a neuropatické bolesti.
„Nejčastěji jde u pacientů o smíšenou bolest, kdy má pacient nociceptivní a neuropatickou bolest a významnou roli v tom hraje i psychika,“ říká.
Nociceptivní bolest způsobuje dráždění takzvaných nociceptorů, které jsou umístěny v kloubech, šlachách či svalech. K této bolesti dochází často při zánětech nebo při zranění.
Neuropatickou bolest způsobuje dráždění nervů, které prostupují klouby. Obvykle bolest vystřeluje ze zad směrem k stehnům.
„Ale může vystřelovat až do dolních končetin,“ podotýká lékařka s tím, že bolest doprovází i pálení a svědění kůže.
A stejně jako doktorka Bubová i doktorka Šléglová upozorňuje, že nefarmakologická léčba patří k základním terapeutickým nástrojům u revmatologických pacientů. To nejen ve zdravotnickém zařízení, ale i v domácím prostředí nebo kdekoli jinde.
„Tato nefarmakologická léčba [pohyb, rehabilitace, pozn. red.] by měla doprovázet každou léčbu bolesti,“ potvrzuje doktorka Šléglová.
Pozor na léky z jedné lékové skupiny
K lékům na tlumení bolesti doktorka Šléglová říká, že je u nich především nutné dodržet, aby se nekombinovaly léky z jedné lékové skupiny. Naopak se doporučuje, pokud si to pacientův stav žádá, kombinovat léky napříč lékovými skupinami.
„Jednotlivé lékové skupiny se mohou mezi sebou kombinovat, ale neměli bychom dávat léky ze stejné lékové skupiny,“ upozorňuje.
U takzvaných nesteroidních antirevmatik se v praxi stává, že je pacientovi naordinuje specialista – revmatolog. Poté navštíví praktika, který mu je rovněž doporučí a nakonec si je naordinuje i sám pacient. Například na doporučení svého souseda či jiného laika.
„Tím pádem pak zkombinuje tři léky z jedné skupiny. A to může vést k nežádoucím účinkům,“ říká lékařka s tím, že mezi ty časté patří žaludeční vředy, postižení jater a další.
Zároveň upozorňuje, že každý lék, to i volně prodejný, má svoji maximální denní doporučenou dávku. A tu není dobré překračovat, dodává lékařka.
Naopak užívání léků napříč lékovými skupinami se doporučuje při léčbě bolesti. Dokáže se tímto přístupem snížit množství nežádoucích účinků a navíc se zkombinují mechanismy účinku jednotlivých lékových skupin.
„Na druhou stranu je třeba říci, že nikdy neodstraníme všechnu bolest,“ dodává doktorka Šléglová.
To ostatně, jak říká, není ani cílem léčby bolesti. To proto, že je to právě bolest, jež varuje, že není něco v pořádku, například kloub či páteř. A že je nutné mu ulevit například zmíněným protažením nebo cvičením.
Veronika Táchová
