
Národní radu pro duševní zdraví spadající pod Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] nahrazuje Rada vlády pro duševní zdraví. Na změny v péči o duševní zdraví tak dohlédne přímo Úřad vlády ČR pod vedením premiéra Andreje Babiše [ANO].
Návratem agendy kolem řízení péče o duševní zdraví pod Úřad vlády ČR chce premiér Andrej Babiš navázat na své předchozí premiérské období. Tehdy kabinet pod jeho vedením zahájil reformu psychiatrické péče v Česku s cílem přesunout část lůžkové psychiatrické péče do takzvaných komunit dnes známých jako centra duševního zdraví [CDZ].
„Tato rada působila už za naší předchozí vlády a připravila celou reformu psychiatrické péče, kterou předchozí vláda bohužel zničila,“ zdůvodnil přesun agendy kolem péče duševního zdraví na Úřad vlády ČR premiér.
Tento krok v pondělí [12.1.] na svém jednání schválila vláda. Vedením Rady se tak ujal premiér Babiš. Stejně jako tomu bylo v jeho prvním období premiéra.
„Rada původně působila pode mnou. A teď na to budu dohlížet znovu, protože je to vládní i moje osobní priorita. Proto budu předsedou této Rady,“ vyjasnil po jednání kabinetu.
Řízením péče o duševní zdraví se ujímá premiér Babiš
Přechodem řízení péče o duševní zdraví z ministerstva zdravotnictví na úřad vlády zajistí, aby se do agendy zapojila i ministerstva školství a práce a sociálních věcí. Mimo to se počítá s navázáním užší spolupráce s kraji a zdravotními pojišťovnami.
„Na Úřadu vlády také vznikl samostatný odbor péče o duševní zdraví. Bude to výkonný orgán, který bude přímo odpovědný za reformu péče o duševní zdraví,“ doplnil dále Babiš.
S novou organizací řízení péče o duševní zdraví nemá problém ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
„Vychází to z dohody s panem premiérem, kdy vlastně nově duševní zdraví přejde z čistě ministerstva zdravotnictví na vládní úroveň,“ uvedl při příchodu na jednání vlády ministr Adam Vojtěch.
Na Zlínsku vznikne první CDZ pro děti a dospívající, ale až za rok a půl
Přístup k péči o duševní zdraví předchozí vlády Petra Fialy [ODS], kdy fungovala na ministerstvu zdravotnictví Národní rada pro duševní zdraví vedená tehdejším ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem [TOP 09], Babiš v minulosti několikrát kritizoval. Uvedl, že vláda nenavázala na reformní změny zahájené jeho vládou.
V prvním premiérském období Andreje Babiše za realizací reformy stála psychiatrička Dita Protopopová. Ta by se měla do úřadu údajně vrátit jako tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví. Protopopová se dostala do povědomí veřejnosti jako ošetřující lékařka Babišova syna, která měla i vystavit jeho zdravotní posudek.
„Myslím, že to je dobrá volba. Já ji chci maximálně podpořit. Já jsem s ní spolupracoval v předchozí době, když jsme pracovali na reformě péče o duševní zdraví. Ona udělala obrovský kus práce a má moji plnou důvěru,“ řekl k její nominaci ministr Vojtěch.
Premiér Babiš po jednání vlády potvrdil, že Dita Protopopová už byla na Úřadu vlády ČR a prezentovala projekt na pokračování reformy péče o duševní zdraví.
Babiš slibuje už letos dalších 25 center duševního zdraví
Zásadní změnou premiérem zmiňované reformy duševní péče v Česku byl částečný přechod z lůžkové psychiatrické péče do komunitní péče v takzvaných centrech duševního zdraví [CDZ]. Snížit počet pacientů v ústavní psychiatrické péči byla i priorita Evropské unie. Ta Česku na jejich vznik poskytla dotace za stovky milionů korun čerpaných od roku 2018.
Původně měla v Česku vzniknout s podporou evropských i národních peněz asi stovka CDZ, funguje jich ale necelých čtyřicet. Jako hlavní problém se ukazuje chybějící personál a zpočátku i chybějící systém financování jejich provozů poté, co centra dočerpají dotační podporu. V prvních letech fungování CDZ nebylo vyřešeno ani financování zdravotně sociálních služeb, které centra především zajišťují.
Skončí centra duševního zdraví? Chybí peníze, lidé i právní rámec
Nicméně jak ukázala v roce 2024 zpráva z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ], o péči v CDZ zájem ze strany pacientů rozhodně je. Zatímco v roce 2018, v prvním roce jejich existence, měla centra duševního zdraví 302 unikátních klientů, v pátém roce fungování už to bylo 6 257 klientů. Přechod pacientů z ústavní do ambulantní péče dokládá i pokles počtu dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022.
Rozšíření sítě CDZ napříč republikou teď slibuje premiér Babiš. Včetně zajištění komunitní péče o dětské a dospívající pacienty, která chybí v regionech stejně jako velkých městech.
„Už v letošním roce chceme otevřít dvacet pět nových center duševního zdraví. Z toho čtyři budou dětská,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání kabinetu.
Nyní podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví v Česku funguje asi šestatřicet center duševního zdraví. Původně jich měla být už stovka.
–VRN–















