Lékařka Michaela Richtrová z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace [KDAR] FN Brno a LF MU získala mezinárodní uznání International Medis Awards za vývoj nové intubační pomůcky pro děti s rozštěpy rtu a patra.
Richtrová stála u vzniku a vývoje silikonového obturátoru – speciálně navržené intubační pomůcky, která usnadňuje zajištění dýchacích cest při operacích rozštěpu rtu a patra u novorozenců a malých dětí. Projekt vznikl za podpory grantu Agentury pro zdravotnický výzkum ČR a podílelo se na něm více lidí i subjektů.
Odborná porota International Medis Awards Richtrovou ocenila jako hlavní autorku publikace v časopise Annals of Medicine, jež popisuje výsledky využití nové intubační pomůcky u dětí s rozštěpy rtu a patra. Tu Richtrová vypracovala spolu s lékařkou Olgou Koškovou z Kliniky popálenin a plastické chirurgie [KPPCH] FN Brno a LF MU. Na tamním oddělení dětské plastické chirurgie odoperují až 350 dětí za rok. 150 jich operují právě kvůli tomu, že mají rozštěp obličeje.
„Ocenění vnímám jako velké uznání pro náš úzce spolupracující multioborový tým. Spolupráce s Olgou Koškovou a Petrem Marciánem byla pro vývoj této unikátní intubační pomůcky naprosto klíčová,“ uvedla doktorka Richtrová.
Biomechanik Petr Marcián působí na Fakultě strojního inženýrství VUT a rovněž se podílel na vývoji intubační pomůcky pro dětské pacienty s rozštěpem. Do realizace projektu se zapojil také tým odborníků z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno a LF MU. A to tím, že poskytl potřebnou součinnost při klinickém testování pomůcky.
Pomůcka přináší dětem oporu
Podle Richtrové při primárních operacích rozštěpů představuje intubace specifickou výzvu. Anatomický defekt patra totiž značí, že při zajištění dýchacích cest chybí pevná opora, což může vést k poranění tkání. Nově vyvinutý obturátor tuto situaci řeší – vytváří dočasnou oporu v oblasti patra, stabilizuje prostředí v dutině ústní a umožňuje šetrnější a bezpečnější intubaci.
„Cílem bylo minimalizovat riziko poranění při zajištění dýchacích cest u těchto pacientů. Díky spolupráci s techniky se podařilo vytvořit řešení, které má reálný klinický přínos,“ vysvětluje doktorka Richtrová.
Léčbou a dispenzarizací, tedy sledováním rozštěpových vad obličeje a s tím souvisejících vzácných vrozených obličejových vad, se lékaři ve FN Brno zabývají od roku 2005. Podle lékařů jde o komplexní zdravotní péči, při které spolupracují odborníci z několika medicínských oborů.
Jde o lékaře z plastické chirurgie, neonatologie, ORL, logopedie, pediatrie, neonatologie, stomatologie, ortodoncie, maxilo-faciální chirurgie [chirurgie dutiny ústní, pozn. red.] a anesteziologie. V roce 2 019 ve FN Brno dokonce vzniklo při Oddělení dětské plastické chirurgie v Dětské nemocnici FN Brno Centrum pro léčbu rozštěpů obličeje [CLRO].
Kdy vznikají rozštěpové vady
Rozštěpové vady obličeje patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady orofaciální [úst, obličeje] oblasti. Ročně se vyskytuje rozštěp přibližně u 1,8 z 1000 narozených dětí. V České republice připadá jeden pacient s rozštěpovou vadou obličeje na 650 živě narozených dětí.
U zhruba pětiny pacientů s rozštěpem sehraje při jeho vzniku podstatnou roli genetická predispozice. Až 70 procent pacientů je ale vadou zasaženo z vnějších příčin. Těmi jsou chřipková viróza v počátku těhotenství, užívání nevhodných léků, nadužívání vitamínů A, D [nikoliv z potravin]. Dále je to užívání některých antidiabetik, antiepileptik. Za vznikem rozštěpu může stát i RTG záření, toxoplazmóza a užívání návykových látek.
Největší skupinu z rozštěpových vad tvoří typické rozštěpy rtu, alveolu [zubní lůžko, pozn. red.], patra a izolované rozštěpy patra ve všech svých variantách. Rozštěpy obličeje se však objevují i v rámci obrazu některých syndromových postižení či PRS, atypické formě.
Tyto vady vznikají poruchou vývoje primárního a sekundárního patra v 6. až 9. týdnu embryogeneze. Nejkritičtější je podle lékařů 8. týden. Tehdy srůstají mediální nasální výběžky s maxilárními a probíhá horizontalizace laterálních patrových desek.
–DNA–
