Zákožka svrabová lidově známá jako svrab se často přenáší skrze lůžkoviny, oděvy, ručníky a snadno se jí člověk nakazí z polstrovaných sedadel, například v tramvaji či baru. Je-li třeba spoře oděný a dojde k přímému kontaktu s kůží.
Hlášené nákazy svrabem za letošní první půlrok dosahují rekordních čísel. Podle Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ohlásila zdravotnická zařízení do Informačního systému infekčních nemocí [ISIN] od ledna do června [k 26.6.] celkem 7 105 případů nákaz svrabem. V meziročním srovnání jde o nárůst o více než 2 000 případů, kdy za prvních šest měsíců roku 2025 došlo k hlášení 5 009 případů svrabu. O rok dříve za stejné období to bylo přes 4 600 nákaz a v roce 2023 kolem 4 800 nákaz svrabem. Šíření svrabu nabírá v Česku na rychlosti, vyplývá tak z čísel. Přenos nemoci není nijak složitý. V riziku je každý.
„K přenosu dochází obvykle přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby. Zvláště při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku, při spaní v jedné posteli, nebo nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo nošením oděvů, které používala nemocná osoba,“ vyjmenovává způsoby nákazy svrabem SZÚ.
Evropu sužuje kapavka a syfilis. Potýkají se s tím i novorozenci
Často se šíří svrab v pobytových zařízení. Například v domovech pro seniory, kde žijí lidé více pospolu. Což dokládá i to, že z letošních 16 lokálních epidemií svrabu, při nichž onemocnělo více lidí najednou, jich větší část připadá na domovy pro seniory, zdravotnická a školní zařízení, zařízení pro pacienty s demencemi nebo i věznici.
„Rizikové jsou zejména prostory, kde se často a rychle střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla,“ upozorňují epidemiologové SZÚ.
Počet bezdomovců v Česku je čtvrtý nejvyšší v EU. Trpí tím i zdravotnictví
K šíření svrabu přispívá nošení syntetického prádla a oděvů. To proto, že se nedá vyprat na teplotu vyšší než 40 °C.
Co zničí zákožku svrabovou neboli svrab:
- Teplota nad 50 °C po dobu alespoň 10 minut,
- teplota pod bodem mrazu,
- sucho,
- sluneční záření.
Prevence nákazy svrabem:
- Pravidelná osobní hygiena,
- používání jednorázových ručníků,
- nehty ostříhané nakrátko,
- praní oděvů na více než 40 °C,
- ložní prádlo a ručníky, osušky pereme na minimálně 60 °C,
- prádlo žehlíme.
V prevenci nákazy svrabem je podle zdravotníků SZÚ důležité se vyvarovat sedání si s odhalenou kůží na čalouněné povrchy na veřejných místech. Například v restauracích, barech nebo i ve vlaku či jinde ve veřejné dopravě. Za zásadní v prevenci nákazy považují i nepůjčovat si oblečení, nesdílet ručníky, osušky, nelehat si na použité deky a už vůbec nesdílet ložní prádlo.
Mořské bakterie vibria lidskou tkáň nepožírají, upozorňuje SZÚ
Doba od nákazy k prvním příznakům není podle odborníků jednoznačná. Odvíjí se od toho, zda už se daná osoba se svrabem setkala někdy v minulosti. Pokud se svrabem nakazila poprvé, svědění kůže se obvykle objeví za dva až šest týdnů po kontaktu s nákazou. O něco déle se dostaví příznaky u osob, které velmi dbají na osobní hygienu.
„Při opakované infekci je inkubační doba kratší; příznaky onemocnění se objevují již 1 – 4 dny po expozici,“ vyjasňují epidemiologové.
Zároveň zdůrazňují, že svrabem se může nakazit kdokoli. I když se podstatně častěji objevuje v sociálně slabých komunitách, u lidí bez domova nebo ve zmíněných pobytových sociálních zařízení.
Svrab ohrožuje každého, i škrábání je nebezpečné
Při podezření na nákazu svrabem je třeba okamžitě jednat a zavolat svému praktickému lékaři, který pacienta navede na další postup. Pozdě nasazená léčba, kdy se nemoc rozvine po celém těle, může člověka ohrozit na životě.
„Opožděná nebo nedostatečná léčba významně zvyšuje riziko sekundárních bakteriálních infekcí, které mohou vést k sepsi a multiorgánovému selhání,“ upozorňují zástupci SZÚ.
Sebraná data nově mapují počty a okolnosti pooperačních sepsí
V důsledku škrábání totiž vznikají drobná poranění kůže, která jsou vstupní branou pro bakterie nebo viry do těla pacienta, kde následně vyvolají závažnou infekci. Ve vzácných případech se tato bakteriální infekce může rozšířit do celého těla, vyvolat otravu a poté až multiorgánové selhání.
„Multiorgánové postižení znamená, že kvůli těžké infekci přestanou správně fungovat dva nebo více důležitých orgánů. Například ledviny, plíce, srdce nebo játra,“ vysvětluje SZÚ.
Tito pacienti pak končí na jednotce intenzivní péče a jsou v přímém ohrožení života.
–VRN–
