Centralizace specializované zdravotní péče a decentralizace běžné péče v Česku se rozbíhá. Umožnila to i výměna ministra zdravotnictví po loňských sněmovních volbách. Vyplynulo to z tiskové konference [ 1.10.] Hospodářské komory ČR.
Na konferenci zaznělo, že restrukturalizace zdravotní péče musí vycházet z reálné role jednotlivých částí zdravotnické sítě. Současně by měla zachovat dostupnost péče i pro pacienty v regionech. To by v praxi znamenalo, že unikátní, technologicky a personálně nejnáročnější výkony se zkoncentrují do specializovaných pracovišť s dostatečnou zkušeností a potřebným počtem pacientů, zatímco běžná akutní, chronická, následná, rehabilitační nebo diagnostická péče zůstane dostupná co nejblíže pacientům v regionech.
„Jednou z hlavních aktuálních změn v restrukturalizaci nemocniční sítě je, že v letošním dohodovacím řízení, úhradové vyhlášky, už nerostly úhrady za běžnou akutní péči fakultním nemocnicím, ale stouply úhrady za tuto běžnou péči menším a regionálním nemocnicím,“ uvedl pro Zdravé Zprávy předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory [HK ČR] a prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb [ASPZS] Šimon Toman.
Tím se podle něj srovnala nerovnost, která panovala zejména v uplynulých letech, kdy velké nemocnice za běžné, srovnatelné nebo i docela shodné zdravotní výkony dostávaly více peněz než nemocnice menší. Ke srovnání nerovnosti v úhradách podle něj došlo po tlaku ministerstva zdravotnictví. Segment velkých a fakultních nemocnic v letošním dohodovacím řízení dohodu neuzavřel. Zatímco většina segmentů uzavřela někdy i jen parciální dohody se zdravotními pojišťovnami, které ministerstvo už ale respektovalo.
„Už toto považuji za obrovský úspěch oproti minulým rokům,“ uvedl Šimon Toman.
Současně kvituje změny v dohodovacím řízení. Přičemž jednou z těch zásadních je to, že dohodovací řízení, úhrady mezi poskytovateli zdravotní péče, zdravotními pojišťovnami a ministerstvem, se řeší kontinuálně po celý rok. A ne jenom v určitém časovém úseku, jak to bylo doteď, kdy poslední slovo měli vždy, jak uvedl, „ministerští úředníci“.
Bylo potřeba narovnat tu nakloněnou rovinu, tvrdí Čarvaš
S aktuálním vývojem restrukturalizace nemocniční sítě je spokojený i předseda Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN] Michal Čarvaš.
„Jako první bylo potřeba narovnat tu nakloněnou ´rovinu´, která vznikla za ministra zdravotnictví Válka. Tedy to, kdy neúměrně narůstaly úhrady fakultních nemocnic na úkor malých regionálních nemocnic,“ uvedl pro Zdravé Zprávy.
Úhradovou vyhlášku napadnou menší nemocnice u Ústavního soudu
„Srovnání úhrad za základní péči u fakultních nemocnic a menších regionálních nemocnic povede k tomu, že oproti minulosti už nebudou mít velké fakultní nemocnic zájem klást důraz na základní péči. V minulosti fakulty právě tuto základní péči rozšiřovaly, protože ji měly de facto nejlépe placenou. Často až dvojnásobně,“ dodal s tím, že to ale skončilo.
Nyní je naopak podle něj tlak na to, aby se soustředily na to, co mají. A to jsou specializované úkony.
„Pokud budou správně nastaveny motivátory, tak to půjde tímto způsobem. A každá nemocnice bude dělat tu péči, která je jí vlastní. Dokáže ji dělat v odpovídající kvalitě a vyplatí se jí ji provádět,“ vysvětlil.
AČMN: Centralizace péče jen do velkých nemocnic je nebezpečná
Je to právě nastavení úhrad, které je klíčem k racionální restrukturalizaci poskytování nejen nemocniční zdravotní péče v Česku. Čarvaš tvrdí, že změny se provádějí postupně. Na nastavení systému se podílejí podle jeho slov hlavně ministerstvo zdravotnictví a odborné společnosti. A vycházejí z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Často cílí na konkrétní výkony.
„Je tam tedy plán některé výkony centralizovat do několika málo nemocnic. A ty běžné výkony rozprostřít tak, aby byla zachována dostupnost. Nicméně teď jsme například blízko dohody o centrech takzvaného druhého typu pro operace ledvin a prostaty,“ vysvětlil.
V této souvislosti zmínil, že v mnoha regionálních nemocnicích mají nejen šikovné a zkušené operatéry, ale i specializované roboty. A pokud by přestaly nemocnice tyto a další operace provádět, nedávalo by to podle něj smysl.
Zničit regiony nedává smysl
Jeho slova pro Zdravé Zprávy nepřímo potvrdil lékařský ředitel medicínské divize Penta Hospitals CZ Michal Bednář.
„V regionech máme špičkové operatéry. Ano, udělají třeba 50 operací oproti stovce stejných operací, které se udělají ve fakultní nemocnici. Nicméně tam na to mají dvacet lidí. Menší počet operací tedy nemusí vždy znamenat to, že by v nich v menších nemocnicích doktoři neměli zkušenosti. A že by se tyto operace měly dělat jen ve velkých nemocnicích,“ vysvětlil s tím, že ne vždy dávají správný obrázek reálného stavu jen data.
Penta Hospitals převzala následnou intenzivní péči v Českém Brodě
Podle Čarvaše je zachování specializované péče v regionech klíčové i pro vzdělávání mladých lékařů. V tomto ohledu si pochvaluje to, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] má zájem na tom, aby se udrželo vzdělávání mladých lékařů v regionech.
„Má zájem přejít na kompetenční model. Věříme, že díky tomu se vrátí vzdělávání mladých lékařů i do menších nemocnic. To je velice důležité, protože pokud do těchto nemocnic mladí lékaři nepůjdou, a půjdou jen do velkých měst, tak většina v těch velkých městech zůstane. V regionech nebudou lékaři, kteří by se o pacienty starali,“ vysvětlil.
Babiš: Nemocnice v Praze z pohledu stáří přístrojů zaostávají za regiony
Upozornil na to, že i nadále pláti to, že menší a regionální nemocnice stále poskytují více péče než velké fakultní nemocnice. Odmítl ale to, že by se oba typy nemocnic měly dostat při aktuálně prováděných změnách do konfliktu.
„Reformu vítáme, změny k lepšímu vítáme. A nejsme v konfliktu s velkými nemocnicemi,“ řekl pro Zdravé Zprávy a dodal: „Některé věci se daří narovnávat už v rámci aktuální úhradové vyhlášky, letošního dohodovacího řízení…. A je skvělé, že už tam není to dvojí zvýhodňování specializovaných center.“
Co na změny ve zdravotních službách říká HK ČR
Rovněž zdůraznil, že zdravotní péči menší nemocnice poskytují za nižší náklady oproti velkým nemocnicím. Pokud by se péče přesouvala jen do velkých zařízení, znamenalo by to zdražení péče.
Jeho slova pro Zdravé Zprávy potvrdil Šimon Toman z HK ČR. Ten navíc upozornil, že význam regionálních zdravotnických zařízení je v českém systému nezastupitelný. Více než 70 procent běžné akutní péče probíhá mimo fakultní nemocnice a 55 procent běžné akutní péče zajišťují menší a regionální zdravotnická zařízení.
K tématu se vyjádřil i prezident Komory Zdeněk Zajíček. Podle něj je jasné, že bez zásadnějších zásahů do fungování zdravotního systému, jeho efektivity, se neobejdeme.
„Je to komplexní otázka, ale budeme muset do toho kyselého jablka kousnout,“ řekl.
HK ČR vyzvala politiky, aby hledali shodu na reformě zdravotnictví
Vyjasnil i důvod zájmu Komory na efektivním a fungujícím zdravotnictví. Jde i o to, že zaměstnavatelé odvádí každý rok 350,3 miliardy korun zdravotním pojišťovnám.
[Pozn. red.: Zaměstnavatel odvádí na zdravotní pojištění celkem 13,5 % z vyměřovacího základu hrubé mzdy zaměstnance. Z této částky hradí 9 % ze svých prostředků a zbývající 4,5 % odvede za zaměstnance z jeho mzdy.]
Podle Tomana je aktuální situace z pohledu prováděných změn dobrá. Uvedl, že ministerstvo zdravotnictví pracuje na mnoha důležitých reformách.
„Kdyby se neděly změny, tak je ticho, není žádná kritika. A už vůbec se nemluví o výměně ministra Vojtěcha,“ řekl s tím, že kritika pramení právě ze změn, s nimiž nyní přichází ministr Vojtěch.
Očkování v lékárnách vláda odložila. Vojtěch vypořádá připomínky
„My určitě podporujeme změnu při skládání správních rad zdravotních pojišťoven, reformu dohodovacího řízení, rozšíření kompetence nelékařských pracovníků a samozřejmě i restrukturalizaci zdravotní sítě,“ vyslovil se.
Vypadnou-li regiony, zdravotnictví zdraží
Zopakoval, že centralizaci specializované péče musí doprovázet decentralizace běžné péče. A to podle něj i kvůli tomu, že tuto péči poskytují nespecializovaná centra za nižší náklady než ta specializovaná, fakultní nemocnice.
„Pokud bychom tedy všechno centralizovali, zvednou se nám náklady. Nejde o rušení lůžek, ale přesunutí péče tam, kde ji lidé využívají a využívat v budoucnu budou,“ vyjasnil.
Babiš: Centralizace specializované péče je cesta ke kvalitní péči
Podobně to vidí Michal Čarvaš. Podle něj restrukturalizace neznamená jen centralizaci. Restrukturalizovat se musí celá síť.
„Netýká se to jen menších regionálních nemocnic, ale týká se to i krajských a fakultních nemocnic,“ uvedl s tím, že změny se dotýkají všech.
Veřejné investice do ústavní péče v ČR jsou o 14 % vyšší než průměr EU
Za příklad uvedl propad porodnosti v Česku. Což se podle jeho slov týká i Prahy, kde se loni narodilo o třetinu méně dětí. Proto i Praha by na to měla reagovat, dodal.
„Je třeba to restrukturalizovat i ve velkých městech. Všichni víme, že nejen v Praze chybí lůžka následné péče. Prostě je nezastupitelná role fakultních nemocnic, specializovaných pracovišť, zde je ta centralizace správná, ale pak je tu základní péče, která musí zůstat dostupná,“ uzavřel Čarvaš pro Zdravé Zprávy.
Daniel Tácha
