Oproti roku 2020 tak půjde o zhruba třetinový nárůst počtu pacientů, kteří se v minulosti léčili nebo se stále léčí se zhoubným onemocněním. Nejrychlejší nárůst se očekává v hematoonkologii.
Zatímco v roce 2020 v Česku žilo přibližně 462 tisíc pacientů s onkologickou diagnózou, do roku 2030 jich má být více než 600 tisíc. Odborníci proto upozorňují na nutnost úpravy organizace v onkologii tak, aby se dostávali pacienti k léčbě včas a jejich nemoc negradovala do těžšího stadia.
„Ještě rychlejší růst se očekává v hematoonkologii, kde má prevalence během deseti let vzrůst o 37 procent. Současně se výrazně změní věková struktura české populace,“ uvedl na kulatém stolu [1.7.] Onkologické platformy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS].
Navíc, jak ukazují data Ústavu, do poloviny století se počet obyvatel starších 85 let více než zdvojnásobí.
„Což bude znamenat další tlak na zdravotnické služby i dlouhodobou péči,“ upozornil dále šéf ÚZIS.
Také ale dodal, že tlak na zdravotní a sociální služby nevyvolává pouze stárnutí populace. Svoji roli v tom sehrává medicínský pokrok, nová inovativní terapeutika a stále lepší diagnostické metody, včetně preventivních programů. I díky kombinaci těchto nástrojů se daří prodlužovat život onkologických pacientů.
Lepší přístup pacientů k prevenci
V prevenci má podle odborníků Česko ale stále co dohánět. I přes širokou nabídku hrazených preventivních onkologických programů, takzvaných screeningů, je účast lidí na nich docela slabá. Pro některé pojištěnce zůstávají tyto programy zcela stranou jejich zájmu.
Jenom KOC péči o onkologické pacienty nezvládnou, jsou tu i ROC
Například i přes jeden z nejdéle fungujících preventivních onkologických programů v Česku – screening karcinomu prsu – je v Česku zhruba pětina žen se zhoubným nádorem prsu diagnostikována ve 3. nebo 4.stadiu onemocnění. To nejenže podstatně snižuje jejich šanci na vyléčení, ale i prodlužuje dobu léčby a žádá si i vyšší náklady pojišťoven na léčbu.
Preventivního screeningu karcinomu prsu se účastní zhruba 60 % žen s nárokem na něj.
Delegovaná preskripce a posílení regionálních pracovišť
Vedle dostupnosti moderních léčiv na onkologická onemocnění je výzvou české onkologie pro následujících deset a více let efektivní řízení této péče. Zásadní roli v něm mají i nadále hrát komplexní onkologická centra [KOC]. Ta se mají zaměřit zejména na diagnostiku, rozhodování o léčebné strategii a péči o nejsložitější pacienty. Nikoli nevýznamná část léčby má přejít podle lékařů a dalších odborníků do regionálních onkologických pracovišť, blíže bydlišti pacientů.
„Regionální pracoviště již dnes poskytují kvalitní péči velkému počtu pacientů. Jejich potenciál však omezuje administrativní zátěž, nedostatečná digitalizace i nejednotné nastavení spolupráce s komplexními onkologickými centry,“ zhodnotila současnou situaci Kateřina Jirsová, primářka Integrovaného onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši.
Zvládnout boom rakoviny pomůžou v Česku regionální onkocentra
Lepší propojení jednotlivých úrovní péče, tedy KOC s regionálními onko centry, by mohlo významně zvýšit kapacitu celého systému. Aniž by utrpěla kvalita léčby, dodala primářka.
Už nyní pomáhají s organizací péče takzvaní koordinátoři onkologické péče, kteří mají od letoška povinně fungovat minimálně v každém KOC. Tito koordinátoři provázejí pacienta léčbou, slaďují náplň práce lékařů s péčí o pacienta tak, aby mezi vyšetřeními a léčbou nedocházelo ke zbytečným prodlevám. A to tak, aby na sebe jednotlivé úkony ideálně bez větších mezer navazovaly. I nadále se počítá s multidisciplinárními týmy [MDT], které zahrnují více lékařských odborností pro posouzení stavu pacienta a nastavení jeho léčebného plánu. I když se objevují diskuze o tom, zda nevydefinovat některé diagnózy, kdy by pacient podstoupil například chirurgický zákrok, aniž by prošel posouzením od MDT.
Koordinovaná onkologická péče v Česku
Výzvou pro onkologickou péči je podle odborníků i lepší využívání zdravotnických dat. Ta umožňují sledovat kvalitu péče, plánovat kapacity a obecně efektivněji řídit celý systém. A dále zajištění personálních kapacit, protože stejně jako stárne populace, roste i průměrný věk odborníků ve zdravotnictví, onkologií nevyjímaje. Například klinická a radiační onkologie už dneska patří mezi obory s nutností personálního posílení.
Lenka Součková: Klinické studie nejsou jen byznys, ale posouvají všechny dál
„Hlavní výzvou příštích let nebude jen zvládnutí rostoucího počtu pacientů, ale především schopnost zdravotnického systému poskytovat péči koordinovaně, efektivně. A dostupně bez ohledu na místo bydliště,“ shrnula výzvy onkologie Eva Karásková, předsedkyně Onkologické platformy AIFP.
K tomu by měla být posílena regionální onkologická centra [ROC] a spolupráce napříč všemi úrovněmi péče. Zásadní ve zvládnutí sílícího tlaku na onkologickou péči je podle ní i nadále podpora prevence, screeningových programů a využívání zdravotních dat.
–RED–
