Třetina Čechů ve věku 65 a starších trpí nejméně třemi závažnými chronickými onemocněními. Ale věk, kdy se u nich tyto nemoci objeví, se přibližuje už k 55. roku života. Obrat trendu přinese jen změna chování každého jednoho Čecha.
Zajímavá je modelace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] ohledně celkového vývoje zdraví české populace. Pokud by totiž nyní lidé v Česku omezili šest největších neřestí škodících zdraví, dostalo by se Česko už v polovině století mezi čtvrtinu nejzdravějších národů v OECD a EU. Do šestice největších zdravotních škůdců patří obezita, kouření, nedostatek pohybu, špatná strava, alkohol a znečištěné ovzduší.
Při takovém scénáři by ubylo podle OECD v letech 2026 až 2050 v Česku v průměru téměř 93 tisíc nových případů chronických onemocnění ročně. Vedle zlepšení zdravotní kondice lidí by došlo i k vysoké úspoře peněz ve zdravotnictví. Celkové roční výdaje na zdravotní péči by se snížily proti současné projekci v průměru o deset procent. A vzhledem k objemu peněz, které zamíří v roce 2027 do veřejné zdravotní péče, jde o zásadní úsporu. Podle odhadu Ministerstva financí ČR [MF ČR] půjde na hrazenou zdravotní péči v příštím roce přibližně 605 miliard korun.
„České zdravotnictví bude kvůli demografii potřebovat více peněz i péče. Prevence ten problém úplně neodstraní. Může ale ovlivnit, jak velký bude,“ komentuje úsporu ve zdravotnictví jen tím, že lidé zrevidují a zlepší své návyky prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP] Martin Balada.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
I na udržitelnost ve zdravotnictví je podle něj třeba nahlížet tak, že každý diabetes, každý infarkt, mrtvice nebo zlomenina, kterým se předejde, znamená lepší život každého konkrétního člověka. A jsou tu i další dopady, které ovlivní dostupnost péče jen tím, že se lidé budou chovat zdravěji.
„Zároveň je to péče [uspořená], kterou zdravotnictví v budoucnu nemusí poskytovat. A při stárnutí populace bude právě tohle stále důležitější,“ říká dále Balada.
Šance na uzdravení českého národa
Poukazuje i na další modelaci OECD. I ta by mohla motivovat ke změně dennodenních škodlivých návyků. Totiž jen samotné snížení obezity představuje podle OECD až 52 procent celkového potenciálu pro omezení nových případů nemocí. A společně s omezením kouření je to už 70 procent.
Pokud se ale zachová současný trend, kdy chronické nemoci prostupují ke stále mladším ročníkům, pak podle modelu OECD jen samotná změna věkové struktury české populace zvýší počet případů chronických neinfekčních onemocnění do poloviny století zhruba o čtvrtinu. Počet lidí žijících současně alespoň se dvěma takovými nemocemi může vzrůst o 64 procent. A výdaje na jejich léčbu v přepočtu na obyvatele o 55 procent.
„Musíme se snažit ovlivnit, v jakém zdravotním stavu budou lidé do vyššího věku vstupovat dnešní čtyřicátníci a padesátníci. Pokud chceme za dvacet let brzdit růst nákladů na zdravotní péči, je klíč prevence teď,“ říká Balada.
Odkazuje i k datům Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. Ta ukazují, že se Česko nyní přiklání spíše k druhému z modelů OECD. Tedy tomu, podle kterého do 50. let přibyde chronických pacientů zhruba o čtvrtinu a zdravotnictví se dostane pod velký finanční i personální tlak.
Jak totiž ukazují data ÚZIS, závažná chronická onemocnění v české populaci výrazně přibývají už kolem 55 let. A kolem 65. roku už má třetina lidí minimálně tři závažná chronická onemocnění. Nejčastěji jde o cukrovku 2. typu, vysoký krevní tlak, cholesterol nebo nemoci ledvin. A dále: V roce 2024 žádalo dlouhodobou sociálně zdravotní nebo komunitní ošetřovatelskou péči více než 550 tisíc lidí. A už ve 40. letech má být těchto pacientů téměř 760 tisíc.
Stárnutí bez nemoci nebo aspoň s podchycenou nemocí
Za ideální stav považuje Balada stárnutí bez jakékoli nemoci. Což se ale ne každému i přes změnu škodlivých návyků podaří. Proto upozorňuje na prevenci v ordinacích lékařů, kde se dá i chronická nemoc zachytit před jejím plným rozvojem. A vyhnout se tím například celoživotnímu užívání léků.
„Prevence může mít velmi rozdílnou podobu. Někdy umožní najít již vzniklou nemoc ve fázi, kdy se dá léčit úspěšněji. Jindy může odhalit rizikový stav a následný zásah zabrání samotnému vzniku onemocnění. Anebo jeho závažné komplikaci,“ říká s tím, že právě druhá skupina spolu se změnami životního stylu má největší potenciál omezovat náklady.
Selhání ledvin nevyhnutelně přibývá. V úmrtnosti dohání i diabetes
Příklady ukazující na rozdílné fungování prevence:
• Kolorektální screening: Při kolonoskopii lze najít a odstranit některé přednádorové polypy ještě předtím, než se z nich vyvine rakovina tlustého střeva.
• Prediabetes: Zvýšená hladina cukru upozorní na vysoké riziko budoucího diabetu 2. typu. Ve velké studii Diabetes Prevention Program snížila změna životního stylu riziko rozvoje diabetu za zhruba tři roky o 58 procent.
• Vysoký krevní tlak a cholesterol: Jejich včasný záchyt umožňuje zahájit změnu životního stylu nebo léčbu ještě před první závažnou kardiovaskulární příhodou. Snížení systolického krevního tlaku o 10 mmHg bylo ve velké metaanalýze spojeno s poklesem rizika závažných kardiovaskulárních příhod o 20 % a mrtvice o 27 %.
• Osteoporóza: Vyhodnocení rizika a vyšetření hustoty kostí umožní zahájit léčbu dříve. Screening rizika s následnou léčbou sníží výskyt zlomenin kyčle o 28 procent.
• Chronické onemocnění ledvin: Vyšetření funkce ledvin z krve a albuminu v moči může odhalit poškození ještě bez výrazných příznaků.
• Screening děložního hrdla: HPV test a cytologie dokážou zachytit přednádorové změny. Ty se dají odstranit před rozvojem invazivního karcinomu.
Přehledně: Jaká je hrazená prevence pro ženy u praktika od ledna 2026
Od ledna 2026 se rozšířila náplň preventivních prohlídek, a to především u starších ročníků. Například se důkladněji sleduje glykemie, jednotlivé složky cholesterolu, krevní tlak, funkce a poškození ledvin, jaterní funkce nebo EKG. Na prevenci u praktika mají dospělí pojištěnci nárok každé dva roky. Ženy pak chodí každoročně na prevenci ještě do ambulance gynekologa, který jim provede stěr pro vyloučení zhoubného onemocnění děložního hrdla.
–VRN–
