Úhradu zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků [ZUM] nově stanoví, případně reviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Nyní se řídí úhrady interními číselníky zdravotních pojišťoven a nejsou jednotné.
Od změny si slibuje Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] sjednocení pravidel při stanovování společné vykazovací hodnoty pro zvlášť účtované zdravotnické prostředky. Dále zmiňuje rychlejší přístup k moderním technologiím, jejich širší výběr a transparentnější a hospodárnější systém jejich úhrad. Do skupiny zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků spadají prostředky používané při zdravotních výkonech, které nemocnice a další poskytovatelé vykazují zdravotním pojišťovnám samostatně.
„Pro pacienta je podstatné, že pokud existuje nová zdravotnická technologie s prokázaným přínosem pro jeho léčbu, má mít jasnou a předvídatelnou cestu do systému úhrad. Dnes mohou některé inovace na zařazení čekat dlouho a bez jasně nastavených pravidel,“ říká ke změně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Chirurgové operovali plíce jediným vstupem za asistence robota
Změny přináší novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou ministerstvo odeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Do skupiny zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků jde z veřejného zdravotního pojištění každoročně přes 20 miliard korun.
Změny u zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků
Novela podle ministerstva nahrazuje dosavadní systém, kdy se úhrady stanovují podle číselníku VZP ČR jednotnými zákonnými pravidly. Regulace úhrad nově spadne do kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten stanoví společné vykazovací hodnoty pro srovnatelné prostředky a také je reviduje.
V tiskové zprávě ke změně úhrad ZUM upozorňuje MZd ČR na nově zaváděné tři režimy úhrad inovativních technologií. A jde o trvalý, dočasný a ověřovací režim.
„Ty umožní zohlednit klinický přínos nových prostředků i kvalitu dostupných důkazů a za stanovených podmínek zpřístupnit pacientům také technologie, jejichž přínos se ještě ověřuje,“ vysvětluje důvody zavedení tří režimů úhrad u nových prostředků ministerstvo.
Zástupci CzechMed chtějí šetřit. Ale úspora až pět miliard se jim zdá moc
Na návrh zavedení pevných legislativních podmínek u ZUM reagovala již letos v červenci Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků [CzechMed]. Její zástupci se ohradili především proti veřejným prohlášením některých stakeholderů, podle nichž změny přinesou úspory pro systém ve výši tří až pět miliard korun ročně. Toto tvrzení požadovali zástupci Asociace podložit odbornou analýzou.
„Nikdo nezpochybňuje potřebu efektivního hospodaření s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Pokud ale mají být hlavním argumentem pro novou regulaci miliardové úspory, je legitimní chtít vědět, z jakých dat a výpočtů tento odhad vychází,“ uvedl tehdy prezident Asociace Miroslav Palát.
Roční výdaje na ZÚM přesahují 20 mld. Kč
A rovněž uvedl, že roční výdaje veřejného zdravotního pojištění na oblast, které se regulace ZUM dotýká, dosahují zhruba dvaceti miliard korun. Deklarovaná úspora tak představuje téměř čtvrtinu celého segmentu, upozornil.
„Tak významný zásah si zaslouží stejně přesvědčivé zdůvodnění,“ vyzval tvůrce novely k předložení dat, ze kterých při změně vycházeli, Palát.
V té době se změn u ZUM dotkl i ředitel VZP ČR Ivan Duškov v rozhovoru pro deník E15. Ten v něm na otázku, kde by „také“ hledal úspory, odpověděl, že například ve zvlášť účtovaném materiálu k jednotlivým zdravotnickým výkonům.
„Zdravotní pojišťovny by měly mít důslednější legislativní oporu při určování cen zdravotnických prostředků a zvlášť účtovaného materiálu. Je to široká oblast. Například v některých superspecializovaných pracovištích jde o komponenty používané při kardiochirurgických zákrocích. Zní to technicky, ale my tam vidíme možnou úsporu tři až pět miliard korun ročně. To je hodně peněz, zhruba třetinový rozpočet fakultní nemocnice. Třeba u léčiv tu možnost už máme, byť ji v praxi uplatňuje hlavně Státní ústav pro kontrolu léčiv, zdravotní pojišťovny mají také své nástroje. Nestane se, že by byl lék výrazně dražší než na jiném trhu. U zdravotnických prostředků je to nedotažené,“ uvedl tehdy Duškov.
VZP uzavře příští rok přes 50 poboček, pracovníky nepropustí
K poznámce deníku, že se dodavatelé budou jistě bránit, protože „tam“ funguje systém zpětných bonusů nemocnicím, dodal: „Ano, ten mechanismus je složitý. Dodavatel často dává odběratelům zpětné bonusy. My předpokládáme, že by se ty peníze stejně vracely do systému, ale řízenější formou.“
–RED–
