Průměrná cena poledního menu letos v září dosáhla 203 korun. Před pěti lety v roce 2021 stálo polední menu 149 korun. Kvůli rychlému růstu cen obědů v restauracích, ale i dalších nákladů na život Češi stále víc šetří na obědech v práci.
Za posledních pět let zdražilo polední menu v průměru o více než 36 procent. A i když lidé počítají s růstem cen, jejich ochota platit vyšší ceny za oběd v době, kdy jsou v práci, klesá a je pod skutečnou průměrnou útratou. Zatímco loni by vydali dvě třetiny lidí za polední menu nanejvýš 160 korun, letos je pro 69 procent lidí maximem 170 korun. A vzhledem k tomu, že průměrná cena poledního menu letos v září byla 203 korun, většina pracujících Čechů si oběd v restauraci odpustí. Ukazují na to výsledky každoročního průzkumu stravovacích návyků zvaného Barometr FOOD společnosti Edenred.
„Letošní Barometr FOOD ukazuje, že ceny už nerozhodují jen o tom, co lidé obědvají, ale také o tom, zda se během pracovního dne vůbec naobědvají,“ komentuje výsledky letošního šetření Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů Edenred.
Komentář: Bílkoviny ano, ale záleží na tom, jaké bílkoviny jíme
Kvůli vysoké ceně už dneska oběd v práci alespoň někdy vynechá 53,1 procenta dotazovaných. A více než čtvrtina [27,5 %] respondentů uvádí, že se oběda v práci vzdá kvůli vysoké ceně pravidelně nebo velmi často.
Oběd v práci si lidé odpustí. Je pro ně drahý
Ochota lidí obědvat v restauraci upadá s tím, jak rostou ceny takzvaných „hotovek“ stejně jako rostou i jejich další náklady na život. Především na bydlení, dopravu do práce nebo výdaje spojené se studiem dětí.
„V posledním roce kvůli zdražování omezilo návštěvy restaurací 78,4 % dotázaných. Více než polovina respondentů, 52,4 %, je omezila výrazně,“ uvádí zástupci Edenred.
O tom, že běžní lidé mají stále hlouběji do kapsy i co se týče obědů v době, kdy jsou v práci, svědčí i další zjištění průzkumu. Zhruba 44 procent lidí, kteří si dají oběd v restauraci, si kvůli úspoře odpustí nápoj a 42 procent se vzdá i polévky.
Průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko infarktu a mrtvice
Česko přitom patří k zemím, kde je ochota šetřit na restauracích nejvyšší. V mezinárodní části Barometru FOOD uvedlo 89 procent českých respondentů, že by kvůli rostoucím cenám omezili návštěvy restaurací. Celosvětový průměr je přitom 82 procent dotázaných. Ještě vyšší podíl než v Česku měly pouze Bulharsko a Uruguay, shodně 93 procent.
Pracoviště v poledne ovládají krabičky z domova
Dobrou zprávou z pohledu zdraví pracujících lidí v Česku je alespoň to, že lidé, kteří kvůli vysokým cenám nechodí v práci na oběd do restaurace, si donáší do práce pokrmy připravené doma. Tedy nezůstávají takzvaně o hladu a oběd nenahrazují rychlými nezdravými pokrmy typu pečivo s pomazánkou nebo uzeninou.
Méně masa a víc luštěnin, lepší stravování mění životy i planetu
Letošní průzkum ukázal, že zatímco v roce 2009 si nosilo do práce oběd připravený doma 9 procent dotázaných, v roce 2026 už na tento trend přistoupilo 54,4 procenta pracujících. Co už ale nepovažují především specialisté na výživu za dobrou zprávu, je to, že tyto domácí obědy jedí lidé většinou přímo u svého pracovního stolu.
Dosolit jde vždycky, odsolit nikdy
Za rostoucím podílem lidí, kteří si do práce nosí doma připravené obědy, zčásti stojí i zájem o zdravé stravování. Větší důraz na vyvážené stravování deklarovalo v letošním průzkumu 49 procent respondentů. V loňském průzkumu to bylo 40 procent dotázaných. Hlavní překážkou ve zdravějším stravování je pro ně podle zjištění průzkumu slabá nabídka v okolí pracoviště, ale i zmíněná vyšší cena zdravějších jídel a málo času na oběd.
„Lidé chtějí jíst zdravěji. Jenže to, co považujeme za zdravé, se často řídí spíš tím, jak jídlo vypadá a jak se jmenuje, než tím, co je skutečně na talíři,“ komentuje zjištění nutriční epidemioložka Eliška Selinger.
Školní jídelny přesolují. Děti pak pijí sladké nápoje a tloustnou
Zvlášť pozorní mají být lidé v Česku k obsahu soli v jídle. Právě Češi jsou známí vysokou spotřebou soli a takzvaným přesolováním jídel.
„Spoustu věcí, třeba sůl, v jídle prostě nevidíme. Pokud chceme, aby jedli lépe, musí být zdravá volba snadná. Potřebujeme dostupnou nabídku v okolí práce, méně soli v hotových jídlech, srozumitelné značení. A čas se v klidu najíst,“ shrnuje hlavní předpoklady pro zdravé stravování Selinger.
Odkazuje přitom na nedobré zjištění hygieniků. Podle jejich šetření obsahuje průměrný český oběd 9,5 gramu soli.
„To je tolik, kolik Angličané v roce 2003 snědli za celý den. Pak začali ubírat, za osm let snížili spotřebu soli o patnáct procent a úmrtnost na mrtvici klesla o 42 procent,“ nabízí srovnání a důsledky přesolování pověřený hlavní hygienik a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR Matyáš Fošum.
Jeho základním doporučením ke zdravější stravě je méně solit. A začít mohou lidé právě u oběda. Podle Fošuma dosolit jde vždycky, odsolit nikdy.
–VRN–
