„Máme povinnost, chceme-li zdravě žít, dopřát svému mozku odpočinek. Tedy po období námahy volíme i klid a relaxaci,“ říká v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz český lékař–neurofyziolog, vědec a zakladatel festivalu Týden mozku Josef Syka. A nejen to:

Co je naprosto nezbytné, aby náš mozek fungoval, jak má?

Veškerá naše činnost je řízena mozkem. Zejména duševní činnost je pak to všecko, co mozek vytváří. Takže zdravý duševní stav a funkční mozek jsou věci, které jsou spojeny a nevylučují se. Bohužel existují situace, kterým se obtížně vyhýbáme, a které škodí nám i našemu mozku. Avšak o to více bychom o nich měli vědět.

Které myslíte například?

Je to například stres. Stres je něco, co v uvozovkách řečeno až úžasným způsobem negativně ovlivňuje mozek. A také je to stav, kterého si bohužel není mnoho lidí dobře vědomo. A později na to doplatí.

Mohl byste uvést příklad?

Řeknu to na příkladu manažerů. Obrovské množství manažerů dnes trpí syndromem vyhoření. Svým způsobem trpí přepracováním mozku. Totiž ta nálož, která je jim ukládána nebo si ji sami ukládají, aby zvýšili svou výkonnost, je přivádí k překročení určitých hranic. A skutečně velice těžko se pak z těchto „překročení hranic“ dostávají. Rehabilitace je velice náročná. A je mnoho lidí, kteří se z toho již nedostanou. Mají zdravotní problémy.

Jak se tomu dá bránit?

Je třeba skutečně dbát na určitou duševní nebo mozkovou hygienu, abychom do těchto stavů neupadli.

Co mozku naopak prospívá?

Upřímně řečeno je to všechno, co prospívá celému tělu. Ale znamená to hlavně zdravou životosprávu, dostatečný odpočinek. Nejen fyzický, ale i duševní. Dostatek relaxace. Dostatek pobytu v klidném prostředí. Máme povinnost, chceme-li zdravě žít, dopřát svému mozku odpočinek. Tedy po období námahy volíme i klid a relaxaci.

Co je v tomto ohledu nejdůležitější?

Je to například spánek. Spánek je jeden z nejdůležitějších faktorů pro zdravou činnost mozku.

Jaká další rizika spatřujete z hlediska správného fungování mozku?

Protože jsem specialista na sluch, budu se držet svého šálku čaje, jak se říká. Co se týče dětí, je velice důležité, aby se jejich sluch nezatěžoval více, než je zdrávo. Konkrétně myslím třeba využití všelijakých sluchátek k mobilům a počítačům, které jim do uší přinášejí intenzivní hudbu. To proto, že sluchový systém vydrží jen něco, ale je-li překročena určitá norma, velice často dojde k trvalému poškození sluchu. Přitom ale nejde o poškození takového rázu, které by opravňovalo k využití kochleární neuroprotézy pro neslyšící. Tedy to dítě, člověk, „jen“ špatně slyší.

Jak vypadá situace z hlediska sluchu a mozku u seniorů?

Sluch se spolu s přibývajícím věkem trvale zhoršuje. I když je to velmi individuální. U seniorů jde o to, aby se ve chvíli, když pocítí ztrátu sluchu, spojili s příslušnými lékaři. Nejspíše foniatry a otorinolaryngology, aby prozkoušeli jejich sluch. A případně jim přidělili sluchadla, která by ale oni také měli využívat, jak lékař doporučí. To je také důležité. [Pozn. red.: Otorinolaryngologie je známá pod zkratkou ORL nebo také „ušní, nosní, krční“. Název vychází z řeckého otos – druhý pád slova ucho, rhinos, tedy nos, larynx, tedy hrtan a logos věda. V překladu jde tedy o vědu o uchu, nosu a krku.]

Na jaké přednášky se vy těšíte na festivalu Týden mozku?

Profesorka Soňa Nevšímalová bude hovořit o spánku. O tom, co všechno dnes už víme o spánku. A zároveň bude hovořit i o tom, jak má zdravý spánkový režim vypadat. To je přednáška, která ukáže mnoho nového. Festival přinese také mnoho zajímavých přednášek o paměti. Ty bude také užitečné si poslechnout, protože i tam je mnoho novinek z hlediska správného využití paměti. Bude toho hodně…

Některé přednášky jsou zaměřeny i na nové technologie. Jak vy osobně vidíte jejich přínos do výzkumu mozku?

Za poslední roky v této věci vidím velký posun. Podle mne jsou klíčové dvě technologie. Jedna velice praktická je magnetická rezonance, která nám začala v posledních letech úžasně pomáhat. U zvířat máte jen omezené možnosti pro odhalování činnosti mozku. Magnetická rezonance naše možnosti značně rozšířila. Umožňuje nám sledovat, vnímat a pochopit, co se děje v lidském mozku. Myslím ve smyslu funkční magnetické rezonance morfometrie a tak dále…

 A ta druhá technologie?

Ta druhá technologie se objevila v posledním desetiletí. Takzvaná dvoufotonová konfokální mikroskopie spojuje moderní genetiku s moderními neurovědami. Umožňuje nám sledovat na rozdíl od dřívějška stovky a tisíce nervových buněk najednou. Což má obrovský význam pro pochopení nervových sítí. Jde o to, že můžeme značit jednotlivé neurony fluorescenčně tak, že nám zobrazí nejbližší neurony a ve spojení se speciálním prohlížecím zařízením jsme schopni sledovat stovky a tisíce nervových buněk najednou. Což nám umožnilo obrovský skok dopředu a pochopení nervových sítí.

Jak daleko je podle vás současný výzkum mozku?

Prozatím máme zmapovanou jenom nepatrnou část mozku. Tedy jsme stále na začátku. Na druhou stranu jsem ale i dost daleko.

Jak to myslíte – dost daleko?

Když se podíváme do historie, tak Aristoteles se ještě ve čtvrtém století před Kristem domníval, že sídlo duševní činnosti je srdce. Myslel si, že mozek slouží k ochlazování krve. Tedy jsme docela hodně postoupili, když to tak vezmete. Na druhou stranu zase tak rychlé to nebylo, když si uvědomíte, že lidé přišli teprve v renesanci na to, že sídlem duševní činnosti je mozek.

Kdy podle vás dokonale prozkoumáme mozek?

Já si myslím, že to bude trvat ještě několik století. Na druhou stranu jsem optimistický u délky trvání nalezení ideální léčby pro Alzheimerovu chorobu, schizofrenii a podobně. Tam si myslím, že to vezme už jenom několik desítek let.

Josef Syka

Josef Syka je český lékař-neurofyziolog a vědec. Startoval z pozice pomocného dělníka na stavbě. Poté získal na medicíně doktorát v oboru neurofyzilogie. Za pouhých pět let byl profesorem. […] Je profesorem fyziologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Působí v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v němž v letech 1994 až 2001 působil jako ředitel. Do roku 2018 byl vedoucí oddělení neurofyziologie sluchu tamtéž. V letech 2000 až 2008 byl předsedou Grantové agentury ČR. V letech 1993 až 2000 byl místopředsedou Rady vlády pro výzkum a vývoj. Je zakladatelem České společnosti pro neurovědy, které nyní předsedá. Zabývá se neurofyziologií sluchu, sluchovým systémem vlivem hluku na člověka.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here