V ČR přibývá sociálně vyloučených lokalit i lidí, kteří v nich žijí. Může jít až o 115 tisíc lidí soustředěných v celkem 606 lokalitách. Alespoň to vyplývá z analýzy, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2016 zpracovala za necelých sedm milionů korun [včetně DPH] společnost GAC.

„Vzhledem k tomu, že aktuální statistiky k dispozici nemáme, těžko se dá odhadovat, jak výrazně se počet sociálně vyloučených lokalit změnil od roku 2016. Vzhledem k vývoji se dá odhadovat, že jejich počet spíše roste,“ říká tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV ČR] Kristýna Křupková.

Co vyplývá z analýzy

Z více než dva roky staré analýzy vyplývá, že ještě v roce 2006 žilo v českých sociálně vyloučených lokalitách cca 60 až 80 tisíc lidí. Dále, že počet sociálně vyloučených lokalit se od roku 2006 do roku 2016 zdvojnásobil. Nebo to, že sociálně vyloučené lokality jsou ve všech krajích. Nejvíce pak v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Tam se jejich počet za poslední roky více než ztrojnásobil. Analýza také uvádí, že oproti roku 2006 přibylo lokalit, kde Romové netvoří většinu obyvatel. I když lokality, kde Romové tvoří většinu obyvatel, jsou stále ve většině.

K dalším zajímavým zjištěním patří, že ve vyloučených lokalitách přibývá seniorů z majoritní populace. Nebo to, že sociální vyloučení přestává mít dominantně městský charakter. To z toho důvodu, že sociálně vyloučení jsou stále častěji sestěhováváni [za účelem zisku plynoucího z jejich ubytování] do odlehlejších obcí s málo rozvinutou a funkční infrastrukturou.

Ministerstvo zdravotnictví zasahuje

Sociálně vyloučené lokality jsou téma i pro Ministerstvo zdravotnictví ČR. To oznámilo, že se chce více soustředit na zdravotní kondici obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách. Důvod jsou zdravotní rizika i rostoucí náklady na léčbu jejich obyvatel. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se jedná o lokality, jako je například Janov [městská část Litvínova] nebo ústecké sídliště Chánov, ale i jiné.

„Rozesety jsou prakticky po celé republice a zdaleka je neurčuje pouze jejich etnické složení. Je to otázka sociálního postavení lidí v těchto lokalitách. Jedná se o lidi, kteří žijí v chudobě. Často v azylových domech. A těchto lidí není rozhodně málo,“ uvedl pro Zdravezpravy.cz ministr Adam Vojtěch [za ANO].

Podle něj další problém spojený se sociálně vyloučenými lokalitami je nižší střední délka života jejich obyvatel.

„Z průzkumů a studií víme, že lidé z těchto lokalit se dožívají celkově v průměru o zhruba deset let méně než zbytek populace. A to samozřejmě o něčem svědčí. Minimálně to potvrzuje, že chudoba a sociální vyloučení má přímý dopad na zdraví,“ dodal ministr Adam Vojtěch pro Zdravezpravy.cz.

Podle něj by situaci měl zlepšit i nový pětiletý projekt, který Ministerstvo zdravotnictví ČR připravuje se Státním zdravotním ústavem [SZÚ].

Projekt za 241 milionů korun

Zmíněný projekt si klade za cíl zvýšit zdravotní gramotnost obyvatel ve vyloučených lokalitách. Zanedbaná zdravotní péče a špatné sociální podmínky mají vliv na častější rozvoj chronických nemocí, jako jsou onemocnění srdce a cév, obezita nebo cukrovka. Běžné jsou i infekční nemoci vyplývající z nedostatečné hygieny.

V rámci projektu mají vzniknout nově ustanovené týmy terénních pracovníků [celkem 28 pracovníků na plný úvazek, kteří v daných lokalitách již působí, pozn. red.], kteří budou mezi obyvateli vyloučených lokalit šířit mediaci a osvětu.

Podle ředitel SZÚ Pavla Březovského cílem projektu budou hlavně lidé v produktivním věku. A to zejména kvůli tomu, že projekt je z větší části financovaný z Operačního programu Zaměstnanost [OP Z]. Z něj půjde na projekt 187 milionů korun, dalších 54 milionů pak poskytne Česká republika ze státního rozpočtu.

Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV ČR] Kristýna Křupková projekt komentuje takto: „Máte na mysli projekt Státního zdravotního ústavu z OP Zaměstnanost ESF Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením?“

„Tuto snahu pochopitelně vítáme a doufáme, že je to začátek vyšší angažovanosti Ministerstva zdravotnictví při hledání cest, jak skutečně snižovat nerovnosti ve zdraví a faktické dostupnosti zdravotní péče v ČR a intenzivněji spolupracovat s MPSV.“ Dodává se slovy, že ze zdravotního hlediska jsou problémové i skupiny lidí bez domova, jejichž situaci lze z hlediska sociálního vyloučení označit za extrémní.

Můžeme uspět

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěch úspěchem projektu bude, když se podaří obyvatele sociálně vyloučených lokalit přimět podstoupit lékařské vyšetření. A i je přimět, aby se zajímali o své zdraví.

„Počítáme s tím, že například v rámci dnů zdraví, které ve vyloučených lokalitách plánujeme, budeme spolupracovat s poskytovateli zdravotní péče. V tom smyslu, že tamějším lidem na místě změří tlak, cukr nebo cholesterol v krvi. Udělají zásadní odběry,“ vysvětluje ministr Adam Vojtěch.

Dodává, že cílem je podchytit závažné nemoci v první, počáteční fázi. Zmiňuje i ekonomické aspekty celé věci. I v sociálně vyloučených lokalitách platí, že čím později nastoupí léčba zejména u chronický nemocných, tím bývá méně úspěšná a dražší.

„Nebude to vůbec jednoduché. Na druhou stranu je třeba se tímto problémem zabývat. A i dělat osvětu zdravotní gramotnosti. Aby i ti lidé ve vyloučených lokalitách více přemýšleli o svém zdraví. Aby chodili častěji na prohlídky. Aby měli základní návyky. Aby v těchto lokalitách nedocházelo k epidemiím. A tím, že budeme spolupracovat s terénními pracovníky, k nimž mají obyvatelé těchto lokalit přece jen nějakou důvěru, věříme, že můžeme uspět,“ uzavírá pro Zdravezpravy.cz ministr Adam Vojtěch.

Více o tématu v článku: Jana Maláčová: „Zásadní revize dávek má jít na nejbližší koaliční radu.“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here