Jedenáctého dubna roku 1755 se narodil anglický chirurg, lékárník, geolog, paleontolog a politický aktivista James Parkinson. Ten vůbec jako první popsal stejnojmennou neurodegenerativní nemoc, jíž jen v ČR trpí více než 50 tisíc pacientů.

Parkinsonova nemoc je nevyléčitelné onemocnění, ale i navzdory tomu se dá velmi dobře léčit. Podmínkou je, aby bylo včas diagnostikováno. A dobře léčeno. Pak je možný i návrat do běžného života,“ vysvětluje Robert Jech, vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze.

Co je Parkinsonova nemoc

Parkinsonova nemoc je onemocnění způsobené předčasným odumíráním buněk produkujících dopamin. Často je považována za onemocnění, které postihuje hlavně hybnost pacienta. Skoro 99 % pacientů s Parkinsonovou nemocí ale trpí i nemotorickými příznaky. Ty v některých případech mohou i předcházet postižení hybnosti. Být i prvními příznaky onemocnění.

„Nejčastějšími nemotorickými příznaky jsou halucinace, nadměrná denní spavost, zácpa, poruchy polykání, močení, poruchy sexuálních funkcí, nadměrné pocení, slinění, apatie, deprese, úzkost, zapomnětlivost,“ vysvětluje Robert Jech.

Podle něj nemotorické problémy přibývají spolu s délkou onemocnění. Některé z nich může vyvolat i dopaminergní léčba.

„Do těla pacienta je uměle dodáván dopamin ve formě levodopy nebo agonistů dopaminu. To je terapie, kterou lékaři předepisují pacientům zejména v prvních rocích nemoci kvůli zmírnění motorických potíží. Jako je zpomalení, ztuhlost, klidový třes, poruchy stoje i chůze,“ dodává Robert Jech.

Levodopa [L-dihydroxy-fenyl-alanin] patří mezi nejčastěji užívaná a nejúčinnější léčiva v léčbě Parkinsonovy choroby. Je to aminokyselina podobná základním stavebním jednotkám bílkovin. Vstřebává se ze střeva do krevního oběhu a dále přestupuje rozhraní mezi krví a mozkovu tkání. Teprve v mozku je chemicky změněna na dopamin.

Deep Brain Stimulation

Jinou metodou léčby Parkinsonovy choroby je „zákrok“ Deep Brain Stimulation, zkráceně DBS. Pacientovi jsou do mozku zavedeny elektrody. DBS dokáže výrazně zmírnit projevy onemocnění.

„Chirurgický zákrok má význam pro pacienty se závažným nebo rychle se zhoršujícím vývojem Parkinsonovy choroby, kteří již nepříznivě reagují na jiné způsoby léčby,“ vysvětluje Robert Jech.

Nedoporučuje se však, dokud nejsou vyčerpány všechny neinvazivní možnosti léčby.

Principem zákroku je stimulace oblasti mozku, které se dosahuje zavedením tenké jehly do mozkové tkáně malým otvorem v lebce. Směr a hloubka zavedení jehly jsou předem vypočteny na základě počítačových zobrazovacích metod [výpočetní tomografie]. Přesnost zásahu je zajištěna stereotaktickým rámem připevněným na hlavu pacienta.

„V České republice hlubokou mozkovou stimulaci provádějí pouze tři specializovaná pracoviště v Praze, Brně a Olomouci. Počet implantovaných pacientů je v ČR kolem 2 procent, přičemž optimálně by tuto léčbu vyžadovalo minimálně 10-15 procent nemocných,“ uvádí Robert Jech.

Upřesňuje, že k volbě této léčebné metody je třeba přistupovat zodpovědně. Neurochirurgický zásah totiž může mít závažné důsledky a poškození nebo zničení nervových buněk je trvalé.

Stresová zátěž

Psychické potíže doprovází nemoc z důvodu narušení neuronálních okruhů a funkcí. Na pacientově psychice se podepisuje i stresová zátěž.

„Pacient začne mít problémy v zaměstnání, v rodině, mezi přáteli a také sám se sebou. To vede k prohlubování problémů. Proto je důležité provázat spolupráci napříč několika obory, především neurologie a psychiatrie, ale i s praktickými lékaři,“ vysvětluje předseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders.

Dodává, že je nutné, aby se do péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí zapojili i praktici. Mimo jiné to znamená, aby byli o této nemoci a její léčbě kvalitně informovaní.

„Musejí minimálně jistě rozpoznat, zda je potřeba pacienta poslat na specializované pracoviště, kde se mu dostane nejlepší dostupné péče,“ vysvětluje.

Včasná diagnóza? Ale jděte…

Že nemluví do větru, dokládají statistiky. Ukazují na to, že včasná diagnostika je v ČR problém i u Parkinsonovy nemoci.

„Výsledky šetření, které bylo provedeno na 105 náhodně vybraných pacientech po celé republice, ukázaly, že 41 respondentů bylo diagnostikováno až po sedmi letech nemoci a 64 respondentů až mezi 8 až 20 lety trvání nemoci,“ říká zakladatelka zapsaného spolku Parkinson-Help Romana Skála-Rosenbaum.

Zároveň zmiňuje i špatné zkušenosti pacientů v přístupu k relevantním informacím o nemoci ze strany některých z lékařů.

James Parkinson [ 11. 4. 1755, Londýn až 21. 12. 1824 tamtéž, cévní mozková příhoda] proslul svým spisem An Essay on the Shaking Palsy z roku 1817. V ní jako první popsal chorobu paralysis agitans či „třaslavá obrna“. Tu o 60 let později Jena-Martin Charcot nazval Parkinsonova nemoc. V textu popsal Parkinson šest pacientů, z toho tři vlastní. Napsal též významné práce o dně a apendicitidě.
V politické oblasti hájil práva nižších vrstev, volal po všeobecném volebním právu a sympatizoval s Francouzskou revolucí. Byl členem několika tajných radikálních organizací, například London Corresponding Society. Byl rovněž průkopníkem geologie a paleontologie [zejméma spis Organic Remains of a Former World, 1804] a sběratelem zkamenělin.
Byl představitelem katastofismu, jež tvrdí, že klíčovými formátujícími silami geologického a biologického vývoje byly velké kataklyzmatické pohromy. Zároveň Parkinson věřil, že tyto pohromy řídil Bůh a interpretoval v tomto smyslu Bibli. [Zdroj: Wikipedie]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here