Česká republika zvažuje kvůli koronaviru 2019-nCoV zákaz letů z Číny. Nabízí se otázka, zda by takové opatření bylo na místě. I kolika čínských turistů by se toto opatření dotklo. Ta čísla nejsou zanedbatelná. Jenom v roce 2018 ČR navštívilo 620 tisíc Číňanů. Šlo o 26,5% meziroční nárůst. Loni podle odhadů do Česka přicestovalo až 750 tisíc čínských turistů.

Podle zpravodajské agentury Reuters zemřelo k dnešnímu dni na následky infekce neznámým koronavirem více než 300 osob. Čínské úřady potvrdily téměř 15 tisíc nakažených osob. Přitom ještě před týdnem hlásily tamní úřady necelých 1 500 laboratorně potvrzených nákaz a 41 obětí neznámého koronaviru. Infekce se během několika týdnů rozšířila do všech čínských provincií a minimálně dalších 25 zemí světa. Ty v současné době podnikají preventivní opatření, aby zabránily dalšímu šíření infekce.

V čínských městech se zastavil čas. Lidé nesmějí vyjíždět ani přijíždět do měst, postrádají zdravotníky, zdravotnický materiál a budují polní nemocnice. Dnes ráno filipínské úřady ohlásily úmrtí na následky infekce vyvolanou neznámým koronavirem. Jde tak o první potvrzené úmrtí na koronavir mimo Čínu.

Podle agentury TASS ruská vláda z obav šíření koronaviru do odvolání zrušila bezvízový styk s Čínou pro turisty a přestala vydávat pracovní víza pro čínské občany. To dělají i ostatní země. S výjimkou České republiky, ta zkoumá, jak lety z Číny do Česka zakázat. Argument proti zákazu letů z Číny často zní, že čínští turisté se k nám mohou dostat z okolních evropských zemí. Jiný fakt je, že čínská vláda nařídila zákaz prodeje nových turistických leteckých zájezdů mimo Čínu.

Kolik Číňanů k nám létá

Příjezdový cestovní ruch z Číny do Česka každoročně narůstá. V roce 2018 navštívilo naši zemi zhruba 620 tisíc Číňanů. V počtu návštěv tak předčili Rusko a USA. Zájem o Českou republiku ze strany Číňanů významně roste. Počty návštěv zvedlo i zavedení přímých leteckých spojů s Čínou.

První přímý letecký spoj byl zaveden v roce 2015 s Pekingem, o rok později s městem Čcheng-tu. V roce 2017 byla zavedena přímá letecká linka do Šanghaje, později do jihočínského Šen-čenu. Původně šlo o dvanáct spojení týdně. Do Pekingu však byl počet přímých letů v lednu letošního roku zredukován. Cena zpáteční letenky vyjde na 10 až 15 tisíc korun a doba letu se pohybuje kolem deseti hodin.

Turista přijíždějící z Číny se u nás zdrží v průměru dva a půl dne. Nejvíce čínští turisté navštěvují hlavní město Prahu [Pražský hrad], Český Krumlov a jižní Moravu. To, že čínský turismus v České republice narůstá dokládají i čísla z roku 2018. Data za rok 2019 nejsou zatím dostupná. Nejvíce turistů k nám tradičně dorazí ze sousedního Německa, pak ze Slovenska, Polska a Číny. Počty turistů z Číny u nás v posledních letech narůstají o zhruba 25 procent. Je proto docela pravděpodobné, že za dva až tři roky při zachování současného trendu, může Čína poskočit ze současného čtvrtého místa na místo druhé.

Riziko nákazy je vysoké

Nové subtypy chřipkového viru, proti kterým nebyl lidský organismus dostatečně imunní, už v naší minulosti vyvolaly nejednu pandemii. A za zmínku stojí i to, že většina takových virů má ohnisko nákazy právě v Číně odkud se pak rychle šíří do dalších regionů světa. Při současném masivním cestovním ruchu se takový virus dokáže rozšířit během několika dnů i ze vzdálené Číny. Například i do malého bavorského městečka stejně jako do hlavního města Spojených států. Situace je navíc o to složitější, že inkubační doba dnes šířícího se koronaviru je zhruba deset dní a nakažená osoba je i v této době pro své okolí infekční.

Před více než týdnem oznámila přítomnost koronaviru poprvé Francie [6 osob], později Německo [10], Itálie [2 osoby], Velká Británie [2 osoby], Finsko [1 osoba], Španělsko [1 osoba] a Švédsko [1 osoba]. Sousední Německo navíc v tomto týdnu potvrdilo přítomnost neznámého viru u dítěte, které se nakazilo od rodinného příslušníka. Ten se spolu s ostatními nakaženými infikoval od Číňanky, která se zúčastnila stejného firemního školení v sousedním Bavorsku. Další nákazy potvrdily německé úřady u dvou evakuovaných osob z města Wu-chanu.

Jak to bylo v historii

Důkaz o tom, co dokážou neznámé zmutované chřipkové viry, nám dokládají události v naší historii. V minulosti se obdobně světem rozšířila Španělská chřipka [1918, odhadem 100 mil. obětí], Asijská chřipka [1957-58], Hongkongská chřipka [1968-69], Mexická neboli prasečí chřipka [2009], ptačí chřipka [2017 až do současnosti].

Veronika Táchová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here