Psoriázu léčí biologika. Ta jsou ale většině nedostupná

0
132
psoriazu
Foto: Pixabay.com

Psoriázu čili lupénku dokáží úspěšně léčit i v Česku dostupné medikamenty. I přesto se účinné léky k více než polovině pacientů nedostávají. Anebo dostávají, ale až po několika letech. Opožděná léčba se podepisuje na fyzickém i psychickém zdraví nemocných. A komplikuje jim i jejich sociální život.

Celkem v Česku žije kolem 265 tisíc osob s lupénkou. Psoriázu u nás lékaři přitom ročně diagnostikují zhruba u šesti tisíců pacientů nejrůznějšího věku. Nemoc je sice nevyléčitelná, ale především v posledních letech velmi úspěšně léčena. A to díky biologické léčbě, která dokáže téměř úplně zhojit lupénkou postiženou kůži.

„Léčba psoriázy v posledních letech výrazně pokročila. Pacienti se tak již nemusejí spokojit pouze s částečným zmírněním projevů nemoci. S novými terapeutickými možnostmi dnes můžeme u pacientů s těžšími formami psoriázy dosáhnout až úplného uzdravení kůže,“ potvrzuje ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady [FN KV] a dermatovenerolog 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Arenberger.

Dle něj má léčebná terapie biologiky minimum nežádoucích účinků a výsledky léčby nastupují velmi rychle po jejím nasazení. To snižuje i počty návštěv v ordinacích kožních lékařů, na což by podle odborníků měly slyšet zejména zdravotní pojišťovny.

Dítě s psoriázou může dělat vše, co dělají ostatní děti

Biologická léčba pouze pro 4,5 procenta potřebných

265 tisíc pacientů s lupénkou v různé formě představuje zhruba 2,5 procenta české populace. Aktivně se jich však s psoriázou léčí pouhých 90 tisíc. A k nejúčinnější biologické léčbě se z nich přitom dostane jen 2 800.

2 800 psoriatiků je asi 4,5 procenta z těch, kteří by léčbu potřebovali,“ vysvětluje Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment [iHeta].

Z jeho slov vyplývá, že k biologické léčbě by mělo být tedy indikováno až 60 tisíc pacientů. To se však za současné situace jeví jako velice nereálné, protože i ti pacienti, kteří se k této léčbě dostanou, se k ní pravidelně dostávají s dlouholetým zpožděním.

„Pacienti v ČR se k biologické léčbě dostávají v průměru až po 22 letech od stanovení diagnózy a po deseti letech závažného průběhu lupénky,“ potvrzuje Tomáš Doležal.

Podle něj je to problém, protože ze statistik vyplývá, že až 60 % pacientů s lupénkou uvádí, že kvalita jejich života je v důsledku nemoci na extrémně nízké úrovni. Psoriáza totiž hlavně při jejích projevech na viditelných místech, jako jsou obličej nebo ruce, velmi často vyvolává mimo bolest i stud a pocity úzkosti. Nemocní se pak izolují od svého okolí a vyhýbají se sociálním kontaktům.

Lupénka je nepříjemná, ale dá se léčit

Jiné statistiky potvrzují, že pacienti s lupénkou prokazatelně častěji trpí depresemi a dalšími psychiatrickými obtížemi. Například podle průzkumu agentury GFK pacienti s lupénkou pociťují hněv nebo bezmoc, a přiznávají častější úvahy o sebevraždě. Nebo, že až 91 procenta z nich zažilo kvůli své nemoci diskriminaci nebo ponižování. Psoriáza zasahuje i do jejich profesního a soukromého života. Podle průzkumu 37 procenta pacientů se kvůli nemoci rozešlo s partnerem. A dále: Třetina z nich se ve vztahu cítí méněcenně a polovina pacientů se kvůli nemoci vyhýbá sexuálním nebo intimním vztahům.

Účinné terapii brání přísná úhradová kritéria

Důvod, proč lidé s lupénkou trpí, i když mnohým z nich by snadno pomohla moderní léčba, spočívá v nastavení úhrady biologické léčby psoriázy z veřejného zdravotního pojištění. Biologika totiž smí pacientovi dermatolog předepsat pouze v případě selhání alespoň dvou metod konvenční systémové léčby.

V praxi to znamená, že lékař začíná u psoriatika s léčbou mastičkami a léčivými gely, které si pacient aplikuje sám na postižená místa. Taková terapie však pomáhá pouze při mírných projevech lupénky. Dalším typem léčby je pak systémová léčba v tabletách nebo injekcích. Ta se obvykle užívá při závažnějších projevech.

Až při neúspěchu léčby výše zmíněnými metodami přichází na řadu biologická léčba, která dokáže zánět úspěšně a rychle tlumit i v jeho rané fázi. Biologika dokáží kůži přitom uzdravit tak, že zůstává zcela čistá. Biologická léčba podle lékařů dále tlumí i další k psoriáze často přidružené nemoci, jako jsou zánět kloubů, deprese, únava či kardiovaskulární nemoci. Doplňkovou léčbou bývá i fototerapie, jež léčí postižená místa prostřednictvím UVB složky.

Psoriázu lidé obvykle nedědí

Dodejme, že lupénka je nepřenosné chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje nejčastěji kůži. U 10 až 20 procent pacientů nemoc postihuje klouby. V těchto případech je diagnostikována jako psoriatická artritida.

Psoriáza není přímo dědičná. Dědí se pouze náchylnost k ní. Na její výskyt a průběh má vliv nadměrný stres, kožní poranění nebo i přílišné slunění. Psoriázu mohou u určitých osob spustit i některé léky, jako jsou například beta-blokátory nebo biologika. Prokazatelně třikrát častěji se psoriáza objevuje u HIV pozitivních pacientů.

Průběh nemoci zhoršuje požívání alkoholu, tabáku a špatné stravování. Pacient s psoriázou by proto měl zvážit případnou změnu životní stylu a jídelníčku. To znamená pravidelně se hýbat a ze svého jídelníčku vyřadit živočišné tuky, mléčné výrobky a rafinovaný cukr.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here