Na pneumokokovou infekci u nás loni zemřelo 42 pacientů, včetně tříletého dítěte bez očkování. Nejvyšší smrtnost po nákaze pneumokokem je u pacientů ve věku 40 až 64 let [18,9 %]. Invazivní pneumokokové onemocnění [IPO] se u nás loni podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] potvrdilo celkem u 247 osob.
Invazivní pneumokoková infekce se v Česku loni potvrdila u 247 osob. Ve srovnání s předchozím rokem 2019 jde o 236 pneumokokových infekcí méně. Dle zástupců SZÚ jasný vliv na poklesu mají přijatá opatření v pandemickém roce 2020. Přenos pneumokokových nákaz snížilo podle ústavu hlavně nošení roušek a respirátorů. Nešíření infekce prospěla dlouhotrvající domácí karanténa, absence návštěv v ordinacích lékařů ai útlum nadbytečného užívání antibiotik. Svou roli v počtu nákaz ale sehrálo i nevyšetřování pneumokoků u některých pacientů.
Náchylnost k nákaze mají lidé nad 65 let
Celková nemocnost IPO v roce 2020 dosáhla hodnoty 2,3 na 100 tisíc obyvatel. U dětí mladších jednoho roku připadalo 4,5 nakažených na 100 tisíc obyvatel [v roce 2019 to bylo 9,7/100 tisíc]. Ve věkové skupině 1 až čtyři roky infekcí vyvolanou pneumokokem onemocnělo 1,8 na 100 tisíc obyvatel [4,4/100 tisíc obyvatel loni].
„Nejvíce případů invazivního pneumokokového onemocnění opět zůstává ve věkové skupině 65 let a starší s absolutním počtem 119 IPO a s nemocností 5,6/100 000 obyvatel, v roce 2019 – 267 IPO, 12,8/100 000 obyvatel,“ uvádí v analýze odborníci z Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy SZÚ.
Průměrná smrtnost na IPO loni dosáhla hodnoty 17 procent, což odpovídá 42 případům úmrtí. Nejvíce lidí na infekci vyvolanou pneumokokem umíralo ve věku 40 až 64 let [17 úmrtí]. Zemřelo i tříleté dítě, které nebylo proti pneumokokům očkované, na sérotyp 14.
„Nejčastější sérotyp, způsobující úmrtí byl sérotyp 3, 19A a 22F, každý 7 úmrtí, věková skupina 40–65+,“ doplňuje SZÚ.
Očkování proti pneumokokům smysl dává
Z celkem 247 loni nakažených pacientů dostalo vakcínu proti pneumokokům 13 pacientů. Což dokládá, že očkování proti pneumokokům významně snižuje riziko infekce, kterou u člověka vyvolávají. Z celkem třinácti oočkovaných pacientů byli tři ve věku do pěti let, dva ve věku od pěti do devíti let a jedna nákaza se potvrdila u pacienta v kategorii deset až 14 let. Sedm jich laboratoře potvrdily u pacientů ve věku od 40 do 65 a více let.
„Ve věkové skupině dětí 0–11měsíců evidujeme 1 případ onemocnění sérotypem, který je zastoupen v pneumokokové konjugované vakcíně, ve věkové skupině 1–4 roky byly 4 případy IPO se sérotypem obsaženým v pneumokokové konjugované vakcíně,“ uvádí ústav.
Pneumokokové infekce v populaci vykazují podle lékařů sezónní výkyvy, ovšem s výjimkou loňského roku. Nejvyšší počty potvrzených infekcí bývá tradičně v předjaří, hlavně v měsíci březnu. Nemocných pak přibývá v podzimních a zimních měsících. Což se v loňském pandemickém roce nestalo. Výrazný pokles zdravotníci potvrzují již začátkem dubna, přičemž na podzim a v zimě pneumokokových infekcí nepřibylo vůbec.
„Tato změna odpovídá epidemické situaci, která začala v ČR minulý rok v souvislosti s covid-19,“ tvrdí SZÚ s tím, že obdobný trend sledují lékaři v celé Evropě.
Pneumokok je strašákem pro děti a starší generace
Pneumokok zasahuje všechny věkové skupiny. Ve vyšším riziku jsou malé děti a starší lidé. Pneumokokové jsou speciální tím, že jsou nadány měnlivostí. Typy, které jsou na sliznicích, se v průběhu doby obměňují. Neplatí proto, že nosič jednoho kmenu pneumokoku, jím je po celý život.
„Zákeřný je pneumokok proto, že vyvolává onemocnění různé závažnosti. K těm lehčím patří zánět horních cest dýchacích, záněty obličejových dutin, a ty vážné jsou smrtící infekce. To jsou především u malých dětí záněty mozkových blan, u starších lidí vedou k zápalu plic,“ upozorňuje primářka Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Fakultní Nemocnice Bulovka [FNB] Hana Roháčová.
Kvůli na počátku mírnějším příznakům, kterým ne každý věnuje dostatečnou pozornost, dochází k nasazení antibiotické léčby až ve chvíli, kdy už se nemoc rozvinula do závažnějšího stavu. A to s vysokou pravděpodobností trvalých následků i smrti.
„Čím dříve je léčba zahájena, tím vyšší je šance úzdravy, což ale neplatí vždy, v tom je právě zákeřnost tohoto onemocnění,“ upřesňuje Roháčová.
Závažný průběh infekce vyvolané pneumokokem zanechává u pacientů dlouhodobé následky. Těmi jsou hluchota, porucha vývoje mozku u malých dětí, u starších osob nemoc postihuje plíce, srdce a další orgány.
Pneumokok je zkratka pro bakterii známou jako streptokokus pneumoniae. Jde o druh bakterie, která se vyskytuje v horních cestách dýchacích člověka. Přítomnost pneumokoka na sliznicích dýchacích cest bez známek infekce se označuje jako nosičství. Pneumokoka má ve svém nosohltanu přes deset procent zdravých dospělých a až 60 procent dětí.
Veronika Táchová
