Nadějí na delší a kvalitnější život pro pacienty s nedomykavostí trikuspidální srdeční chlopně je nová a šetrnější katetrizační plastika. Při ní kardiochirurgové implantují do chlopně speciální svorky, které stáhnou její koncové cípy k sobě.
Život dvaaosmdesátiletému muži s nedomykavostí trikuspidální chlopně zachránili novým výkonem kardiologové ze Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze. Vůbec poprvé v Česku mu koncem června provedli katetrizační plastiku, při které mu do chlopně implantovali speciální svorky.
„Princip unikátního katetrizačního ošetření spočívá v implantaci speciálních svorek, které stahují konce cípů chlopně k sobě. Původně byl tento speciální nástroj vyvinutý pro mitrální chlopeň, ale v loňském roce byl v Evropské unii zákrok schválen i pro trikuspidální chlopeň,“ popisuje David Zemánek z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK, který u nás zatím ojedinělý zákrok prováděl.
Pacient [vpravo na fotografii VFN, pozn. red.], kterému lékaři jako prvnímu v Čechách provedli katetrizační plastiku, trpěl kvůli nedomykavosti trikuspidální chlopně otoky dolních končetin a hromadily se mu tekutiny v břiše. Onemocnění u něj navíc později způsobilo cirhózu jater. Standardní operaci u něj proto chirurgové vyloučili. Naději na zlepšení přinesla až možnost provést i u nás šetrnější katetrizační plastiku. Díky ní se pacient otoků nakonec přeci jen zbavil, dnes i lépe dýchá a zlepšila se tím i jeho fyzická kondice.
Konzervativní léčba srdeční chlopně přináší krátkou úlevu
Nedomykavost trikuspidální chlopně lékaři dosud řešili buď kardiochirurgickou operací, nebo konzervativně pomocí léků. Chirurgické výkony na trikuspidální chlopni samotné dělají poměrně vzácně, protože pooperační průběh je často komplikovaný a pacienti jsou mnohdy staří a nemocní. Konzervativní léčba je sice šetrnější, ale pomáhá jen dočasně.
„Otoky, které nemoc nejčastěji způsobuje, mohou přechodně vymizet. Pak se ale zdravotní stav pacienta začne zhoršovat. Postupně se sníží srdeční výdej a srdce začne selhávat. Lidé, kteří mají příznaky pravostranného srdečního selhání a jsou léčeni konzervativně, většinou do jednoho nebo dvou roků zemřou,“ říká David Zemánek s tím, že katetrizační plastika by pro ně měla nyní představovat vhodné řešení.
Podle něj je katetrizační ošetření srdečních chlopní dnes jedna z nejdynamičtějších oblastí kardiologie. V posledních patnácti, dvaceti let se zásadně změnil způsob léčby. A to především pro pacienty starší nebo s přidruženým onemocněním.
„Vše začalo aortální chlopní, později mitrální a nyní trikuspidální, která je mezi pravou síní a pravou komorou srdce,“ vysvětluje.
V Evropě jsou v plastice trikuspidální chlopně zatím nejzkušenější němečtí lékaři. Ve střední a východní Evropě se dosud podobné výkony nedělaly vůbec a po celém světě absolvovaly unikátní zákrok jen desítky, maximálně stovky pacientů.
–VRN–
