Opičími neštovicemi se čtyřleté dítě v Praze zřejmě nakazilo na dovolené ve Španělsku. Průběh onemocnění je u něj podle zdravotníků mírný. U nikoho dalšího v rodině ani v zařízení, které dítě navštěvuje, se opičí neštovice zatím neobjevily.
Opičí neštovice potvrdili pražští hygienici u čtyřletého dítěte v jedné z pražských mateřských škol tento týden. Jde o prvně podchycenou infekci u dítěte v Česku. V Evropě i mimo ni už se nákaza opičími neštovicemi u dětí potvrdila několikrát.
„Výsledek odebraného kožního vzorku [puchýřku] ukázal jen mírnou pozitivitu. Přesto v rámci předběžné opatrnosti nejenom, že HSHMP [Hygienická stanice hl. města Praha] zahájila příslušné epidemiologické šetření, ale nastavila také adekvátní protiepidemická opatření u konkrétních jedinců i v dané MŠ,“ popisují pražští hygienici.
Ti už odebrali kvůli přesnější laboratorní diagnostice onemocnění dítěti i jeho rodině vzorky biologického materiálu z nosohltanu i krev. Výsledky výtěrů z nosohltanu ukazují podle hygieniků na negativitu. A to u všech osob ve vyšším riziku nákazy.
„Výsledky rozborů krve budou známé až příští týden. Do té doby zůstávají všechna protiepidemická opatření v platnosti,“ dodává pražská hygiena.
Nákazu od rodiny hygiena vylučuje
Ke zdroji nákazy opičími neštovicemi hygienici tvrdí, že dosavadní epidemiologické šetření vylučuje možnost nákazy dítěte v rámci rodiny. Spíše to podle nich vypadá, že se dítě virem opičích neštovic nakazilo v některé z dovolenkových destinací ve Španělsku, kde se virus šíří podstatně více než v Česku.
„Rodina trávila dovolenou hned na několika místech ve Španělsku,“ uvedli hygienici.
Ze zpráv Světové zdravotnické organizace [WHO] a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC] vyplývá, že k nákaze může dojít i kontaktem s materiály, na nichž virus opičích neštovic ulpívá. V praxi třeba z oděvů, nádobí i hygienických potřeb.
Na dítě i ostatní dohlíží zdravotníci
Malý pacient podle hygieny pobývá v domácí izolaci. Jeho zdravotní stav je pod odbornou kontrolou a průběh onemocnění je u něj mírný. Stejně tak jeho nejbližší aktuálně tráví čas v preventivní karanténě. Protiepidemická opatření, která všichni dobře znají z dob epidemie covidu, se nevyhnula ani mateřské škole, do které dítě chodí.
„V rámci protiepidemických opatření jsou v mateřské škole nařízeny zvýšené lékařské dohledy, pravidelné sledování zdravotních stavů, zvýšená míra dezinfekce všech prostor,“ popisují hygienici.
Zaměstnanci školky nyní více dbají na důslednou hygienu rukou, přísněji postupují v nakládání s lůžkovinami a ručníky. Po nějaký čas zůstávají ve školce děti i zaměstnanci, kteří přišli do kontaktu s nakaženým dítětem, oddělení od ostatních tříd, včetně stravování.
Opičí neštovice se do Evropy rozšířily z Afriky
Opičí neštovice patří k vzácným onemocněním způsobeným infekcí virem opičích neštovic.
„Virus opičích neštovic patří do rodu Orthopoxvirus z čeledi Poxviridae. Rod Orthopoxvirus zahrnuje virus variola [způsobuje pravé neštovice], virus vakcínie [používaný ve vakcíně proti pravým neštovicím] a virus kravských neštovic,“ přibližuje na svých webových stránkách původce onemocnění americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC].
Opičí neštovice vědci vůbec poprvé objevili v koloniích opic chovaných pro výzkum v roce 1958. Tehdy šlo hned o dvě ohniska nemoci, která se na první pohled velmi podobala neštovicím. Odtud pochází i název opičí neštovice.
První případ opičích neštovic u člověka lékaři potvrdili v roce 1970 v Demokratické republice Kongo. Od té doby se opičí neštovice u lidí projevily v několika dalších zemích střední a západní Afriky. Především v Kamerunu, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, Gabonu, Libérii, Nigérii, Republice Kongo a Sierre Leoně. Většina nakažených připadá na Demokratickou republiku Kongo.
V důsledku stále intenzivnějšího mezinárodního cestování a převozem zvířat se opičí neštovice vyskytly následně i mimo africký region. Konkrétně ve Spojených státech, v Izraeli, Singapuru a zmiňovaném Spojeném Království.
Opičí neštovice vypadají jako neštovice
Odborníci ze CDC uvádějí, že přirozený rezervoár opičích neštovic stále neznají. Vědí, že virus přenáší afričtí hlodavci a subhumánní primáti. Tedy opice, od kterých se právě nejčastěji nakazí člověk. Nejčastěji kontaktem, respirační cestou, sliznicí [okem, nosem, ústy] či kousnutím a bodnutím.
Opičí neštovice se dle CDC velmi podobají nám známým neštovicím. V prvních dnech infekce se projevují horečkou, bolestí hlavy, svalů, zimnicí a celkovým vyčerpáním.
„Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin [lymfadenopatie], zatímco neštovice ne,“ uvádí CDC.
Inkubační doba u opičích neštovic se obvykle pohybuje v rozmezí 7 až 14 dní. Nejdéle pak do 21 dní. Zhruba do tří dnů od horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji, odkud se přesouvá do dalších částí těla. Onemocnění trvá dva až čtyři týdny. V současné době neexistuje žádná účinná a bezpečná léčba opičích neštovic. Podle informací CDC v Africe opičí neštovice způsobí smrt jednoho z deseti nakažených lidí.
–VRN–
