Z nákazy virem HIV se 53letý Němec, který onemocněl i leukémií, vyléčil po transplantaci kostní dřeně od dárce se speciální genovou mutací. Díky ní jsou buňky proti HIV odolné. Takových dárců je v populaci asi jedno procento.
Když dnes 53letému muži z Düsseldorfu lékaři před několika lety řekli, že je HIV pozitivní, bylo to pro něj šok. Profesí elektroinženýr popisuje, co mu tehdy lékař také řekl.
„Neberte to tak vážně, oba zažijeme dobu, kdy se bude dát nákaza virem HIV vyléčit,“ sdělil mu tehdy jeho ošetřující lékař. A měl pravdu.
„Jsem vyléčen z HIV,“ říká dnes muž, který s ohledem na zachování soukromí nechce zveřejnit své jméno a lékaři i vědci o něm hovoří jako o „düsseldorfském pacientovi“.
Zprávu o vyléčeném pacientovi přinesl německý server Tagesschau. Podrobně proces léčby popsali vědci z univerzitní kliniky v Düsseldorfu v článku Nature Medicine.
Naději na vyléčení přinesla leukémie
Zlomový okamžik, který lékaře přiměl ke změně léčebné terapie u HIV pozitivního muže, přišel zhruba tři roky od potvrzení HIV pozitivity. Tehdy mu lékaři diagnostikovali leukémii. Což ještě zhoršilo jeho šance na dlouhodobé přežití. Ovšem další závažná diagnóza se pro düsseldorfského pacienta stala nadějí na vyléčení se nejen z nádorového onemocnění krvetvorby, tedy leukémie, ale i HIV pozitivity.
Protože právě leukémie se léčí pomocí transplantace kmenových buněk, ve kterých dřímají i HIV viry. Navíc už v té době specialisté fakultní nemocnice v Düsseldorfu dobře znali případ takzvaného berlínského pacienta, kterému právě transplantace kmenových buněk po diagnostikování leukémie přinesla úplnou úzdravu z nákazy virem HIV. Obdobný scénář odehrál rovněž u pacienta v jedné z londýnských nemocnic.
„Problém je v tom, že HIV se usazuje velmi hluboko v našich tělech. Ovlivňuje naše dlouhověké imunitní buňky. Naše paměťové imunitní buňky, které jsou zodpovědné za to, že nám způsobují určité nemoci, jako jsou dětské nemoci, pouze jednou za život,” přibližuje specialista infekčního lékařství düsseldorfské nemocnice Björn Jensen.
Avšak právě pomocí transplantace kostní dřeně se ve vzácných případech daří uspět i v úplném vyléčení se z nákazy virem HIV.
„Transplantace kostní dřeně, která se ve skutečnosti provádí za účelem vyléčení zhoubného onemocnění, jako je leukémie, samozřejmě zabije většinu imunitního systému,” říká Björn Jensen s tím, že transplantace kostní dřeně nejenže zničí imunitní systém, ale společně s ním i HIV viry.
Současná antivirotická léčba, i když dokáže aktivitu viru utlumit až na minimum, jej úplně v těle nezlikviduje. Právě kvůli tomu, že se virus HIV skrývá hluboko v základních buňkách, jak zmínil Jensen.
K vyléčení HIV pomohli dárci kostní dřeně
Dosud z HIV vyléčení pacienti, u kterých lékaři diagnostikovali leukémii, tak podstoupili transplantaci kostní dřeně. Ovšem k tomu, aby se z nádorového onemocnění krve a HIV vyléčili, museli dostat kostní dřeň od dárce se specifickou genovou mutací. A to takovou, kdy dárce nemá na povrchu bílých krvinek bílkovinu CCRP [ko-receptor CCR-5], na kterou se vir HIV naváže.
„To je mechanismus, který ztěžuje HIV pronikání do buněk. HIV tedy nemá šanci infikovat nový imunitní systém,” říká hematolog Guido Kobbe z Fakultní nemocnice v Düsseldorfu.
Právě transplantací kostní dřeně se nový imunitní systém přenese i s touto genovou mutací. A po úspěšné transplantaci se i tělo pacienta stává imunní vůči viru HIV. Takových dárců je v populaci podle odhadu lékařů zhruba jedno procento. Lidé s touto speciální genovou mutací se podle vědců více nacházejí ve střední a severní Evropě.
Nicméně i přes obrovský úspěch a pokrok v léčbě HIV zachovávají lékaři a vědci chladnou hlavu. Ve skutečnosti jde podle nich “jen” o několik vzácných případů, kdy se u HIV pozitivních pacientů rozvine leukémie. To potvrzuje i předseda Německé společnosti pro AIDS Stefan Esser z essenské fakultní nemocnice.
„Operace, které lékaři za tímto účelem provedli, jsou významné a někdy i smrtelné. Pro některé pacienty tato léčba fungovala dobře, ale není vhodná pro všechny pacienty,” mírní nadšení Esser, který se rovněž podílí na léčbě několika pacientů s HIV trpících leukémií.
Přesto, jak dodává, s tímto úspěchem opět vzrostla naděje na úspěšné vyléčení pacientů s HIV. To i bez transplantace kostní dřeně. Například pomocí genové terapie, do které vědci vkládají velké naděje nejen v léčbě HIV, ale i třeba vzácných onemocnění.
Veronika Táchová
