Válečná traumata pronásledují vojáky USA i 20 let od invaze do Iráku

0
521
Irak
Foto: Pixabay.com

I dvacet let po invazi USA do Iráku sužují americké vojáky výčitky svědomí a vracející se vzpomínky z dob jejich nasazení. Někteří se s válečnými traumaty nevyrovnali, skončili na ulici, někteří spáchali sebevraždu.

V rozhovorech pro americký list ABC News američtí vojáci popisují, jak se jim s jejich válečnou zkušeností žije. Někteří se z psychických traumat vyléčili. Jiné pronásledují dodnes. K jedněm z prvních vojáků vyslaných do zámoří patří desátník námořní pěchoty ve výslužbě Michael Elliot.

„Válka si na mém osobním životě vybrala obrovskou daň. […] Nasazení a válka v Iráku mě uvrhly do hluboké duševní krize,“ říká dnes jednačtyřicetiletý Elliot pro ABC News.

Dalším zpovídaným vojákem je Josh Hisle. Ten spolu s Elliotem sloužil u vojenské jednotky Fox 2/5 čítající 206 vojáků námořní pěchoty.

„Stále si vše pamatuji, jako by to bylo dnes, přesně na minutu,“ vzpomíná na pocity těsně před zahájením invaze do Iráku v době, kdy už se chystali k útoku na kuvajtském území.

V té době netušil, že do skutečných válečných bojů se jeho jednotka zapojí okamžitě poté, kdy se rozmístí na iránské území. A že již 4. dubna 2003 dojde k útokům, při nichž byl jejich vojenský konvoj uvězněn kvůli požáru muničního skladu.

Péče o válečné veterány z Iráku

Elliot vzpomíná i na smrt blízkého Eda Smitha, který při útoku zemřel poté, kdy ho část z šrapnelu zasáhla do hlavy.

„Všichni jsme tehdy chtěli jít pomoci. On na nás ale volal, abychom se rychle vrátili do vozidel,“ vypráví Elliot s tím, že Smith měl doma ženu a osmiletou dceru.

Dnes dvaapadesátiletý velitel americké jednotky Fox 2/5 Terry Johnson, který se letos chystá odejít do penze, vyslovuje přesvědčení o tom, že americká angažovanost v Iráku stála za cenu, kterou za ni zaplatili.

„Saddám byl špatný člověk. Diktátor velkých rozměrů a byl extrémně brutální ke svému lidu,“ říká Johnson.

Tvrdí, že si uvědomuje, že válka s sebou nese oběti a důsledky, mnohdy trvalé. A mezi ně patří i navždy poškozené duševní a fyzické zdraví do války zapojených vojáků, jejich rodin a přátel.

13 % bezdomovců v USA jsou váleční veteráni

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC] v roce 2019 spáchalo sebevraždu sedmnáct vojenských veteránů každý den. A 29,3 procenta veteránů, kteří bojovali v Iráku a Afghánistánu trpí celoživotně posttraumatickou stresovou poruchou. A podle Národní koalice pro veterány připadá téměř třináct procent dospělých bezdomovců v USA na válečné veterány.

I zmiňovaní mariňáci ve výslužbě Elliot a Hisle říkají, že se po návratu z Iráku nedokázali dlouho zapojit do běžného života, kterým žili před válečnou misí do Iráku. Ve dne, v noci se jim neustále vracely myšlenky z válečných bojů a plnění vojenských příkazů.

„Každá mise, všechno, co jsme dělali, kopání do dveří, narušování lidských životů, pytlování hlav civilistů a jejich vytahování z domovů, zatímco jejich děti tam stály a křičely, co to děláme?” vypráví Hisle.

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Jeho kolega Elliot říká, že po návratu z Iráku spáchali nejméně tři muži z jeho jednotky sebevraždu. Jeden z vojáků s diagnostikovanou posttraumatickou poruchou je ve vězení za vraždu.

„Všechno se musíme znovu učit. Postarat se o sebe. Ptáte se, jak dlouho musíte pít alkohol, dokud neotupíte, kdy dojdete zdánlivého klidu,“ říká Elliot, kterému lékaři taktéž potvrdili posttraumatickou poruchu.

Přesto, jak uvádí ABC News, Elliot a Hisle své duševní problémy překonali. Oběma vysloužilým mariňákům se na rozdíl od jejich mnohých vojenských kolegů podařilo dostudovat školu. Zapojili se do běžného života. Elliot dnes pracuje ve zdravotnictví jako fyzioterapeut. Hisle pak v místním vládním úřadu. Elliotovi pomohla přemoci poválečná traumata především jeho rodina a blízcí přátelé.

„Je to velmi těžká cesta a vy se musíte rozhodnout, jestli vám za to stojí,” říká Elliot.

Válka je zlo, shodují se vojáci

Invaze amerických vojsk do Iráku začala 20. března 2003. Vedla k osm let trvajícímu konfliktu. O život při něm podle amerického ministerstva obrany přišlo více než 4 400 amerických vojáků. A 32 tisíc vojáků bylo v bojích zraněno. Zprávy neziskové online databáze Iraq Body Count, a nejen ony hovoří o tom, že za dobu osmiletého válčení v Iráku přišlo o život na 200 tisíc iráckých civilistů.

Podle Elliota problém je, že svět a Amerika se z válek nepoučila. Zdůrazňuje, kolik roků života mu vzalo vypořádání se se zážitky z ní. Dlouho se cítil zlomený. Přičemž část viny za to přisuzuje nedobrému zajištění péče o veterány, kteří se vrátí z válečných oblastí. Příliš se toho podle něj pro pomoc válečným veteránům nedělá. Byť se již od dob války ve Vietnamu dobře ví, jak moc je pro americké vojáky návrat do běžného života obtížný.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here