MZ ČR chce přesněji určit zdravotní rizika v práci

0
501
rizika
Foto: Pixabay.com

Kategorie rizikových profesí asi doplní i rizikovost podle konkrétní práce vykonávané v dané profesi. Změny v posuzování pracovních rizik a pracovnělékařských prohlídkách chce Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] zavést ještě letos.

V současné době platná legislativa kategorizuje profese podle zdravotního rizika do několik skupin. Nově by se měla posuzovat i skutečná zdravotní rizika při výkonu konkrétního povolání. O plánovaných změnách veřejnost dnes [22.3.] při příchodu na jednání vlády informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].

„Nestačí dělat kategorizace tak, jak historicky byla,” řekl ministr s tím, že pro posuzování rizik při výkonu práce podle zamýšlených pravidel už vzniká i odborná studie.

Pro lepší představu o plánovaných změnách uvedl, že jde například o profesi učitele. Podle něj u ní panují rozdíly třeba v tom, jaké obory pedagog konkrétně učí. S vyššími zdravotními riziky je podle něj spojena třeba výuka tělesné výuky. Rozdíly ale vykazují i řidiči z povolání.

„Chceme víc chránit ty profese, kde nějaké riziko existuje. U nich chceme, aby prohlídky opravdu hlídaly, že riziko nebude mít špatný dopad na jejich zdravotní stav. A na druhé straně tam, kde riziko neexistuje, aby podobně jako na celém světě tyto prohlídky nebyly,” vysvětlil důvody ke změnám v pracovnělékařských prohlídkách a dalšímu škálování profesních rizik ministr Válek.

Profese bez rizika čeká zrušení vstupních prohlídek

Pracovnělékařské prohlídky u bezrizikových profesí podle něj nedávají smysl. Nemají dopad na zdravotní stav těchto zaměstnanců a vydávají se za ně zbytečné peníze. A změny v kategorizaci profesí jsou podle něj podstatné i pro dřívější penze pro náročné profese, o kterých vláda často hovoří. A jejich zavedení má i v programovém prohlášení.

Rozřazení povolání do jednotlivých kategorií podle zdravotního rizika, se kterým je daná profese spojena, ovlivňuje i četnost povinných pracovnělékařských prohlídek. Kupříkladu řidič z povolání ve veřejné dopravě navštěvuje praktického lékaře kvůli periodické pracovní prohlídce častěji než například administrativní pracovnice.

U nerizikových profesí se ruší lékařské prohlídky

Určitou úlevu zaměstnancům, především pak zaměstnavatelům přineslo od letošního ledna zrušení průběžných pracovnělékařských kontrol u nejméně rizikové kategorie. Do ní patří zmiňované administrativní pracovnice, sekretářky i mnozí zaměstnanci ve školství. Vstupní prohlídky pro ně nadále zůstávají. Byť i o jejich zrušení ministerstvo podle Válka uvažuje. Stejně jako o zrušení potravinářských průkazů, a to zřejmě ještě v letošním roce.

Zrušení pracovnělékařských prohlídek šetří peníze

Podle viceprezidenta Hospodářské komory [HK ČR] Tomáše Prouzy se v pravidelných pracovnělékařských prohlídkách jen u prvních dvou kategorií profesí ročně protočí přibližně jedna miliarda korun. A ta směřuje převážně do ordinací praktických lékařů. Právě oni totiž většinou pro zaměstnavatele zajišťují tyto profesní prohlídky, které nespadají do úhrad ze zdravotního pojištění.

„Samozřejmě ti poskytovatelé se budou velmi bránit tomu, aby o tu miliardu nepřišli. Ale z našeho pohledu jsou to vyhozené peníze,“ uvedl před začátkem roku Prouza s tím, že raději tu miliardu korun zaměstnavatelé investují do funkčních preventivních programů.

„A ne do toho, že budeme platit za razítko, když lékař toho člověka ani nevidí,“ dodal.

Zrušené pracovnělékařské prohlídky ušetří miliardu ročně

K plánům ministerstva na zrušení pracovnělékařských prohlídek u nejméně rizikových povolání se tehdy pro ZdraveZpravy.cz vyjádřil místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR [SPL ČR] Michal Bábíček.

„Já si myslím, že ta současná podoba, jak ji navrhlo ministerstvo, odpovídá celoevropskému přístupu. Dochází k rozumné redukci pracovnělékařských prohlídek. Pokud dojde k výpadku příjmů praktických lékařů, tak ho lze navýšit počtem jimi provedených preventivních zdravotních prohlídek,“ uvedl.

A reagoval i na slova Tomáše Prouzy o „pouhém“ razítku pro zaměstnance za několik stovek korun.

„Tak to já nevím… Já, když jsem vyhotovoval pracovnělékařské prohlídky, tak to bylo vždy s kompletním vyšetřením pacienta. Řekl bych, že takto postupuje většina mých kolegů,“ vysvětlil.

Dodejme, že ceny za pracovnělékařskou prohlídku začínají na čtyřech stovkách korun. Obdobnou cenu si praktičtí lékaři říkají i za vyšetření pro vydání potravinářského průkazu. Podle dnešního vyjádření ministra Válka je legislativní návrh je hotový, schválení změny zákona očekává letos.

Náročné profese půjdou dříve do penze

Pracovníci se do profesních kategorií nyní rozřazují podle ohrožení zdraví. Například kvůli hluku, prachu, chemikáliím, záření, fyzické či psychické zátěži. Dále i s ohledem na teplotu či tlak vzduchu na pracovišti.

Odboráři již dříve uvedli, že ministerstvo zdravotnictví má provést analýzu zařazení povolání do kategorií jako podklad pro zavedení dřívější penze pro náročné profese. Vláda ji slibuje ve svém programovém prohlášení. Potřeba je stanovit, jakých pracovníků by se předčasná penze bez krácení částky mohla týkat. Původně se mluvilo o dosavadní třetí a čtvrté kategorii, která čítá přibližně čtyři sta tisíc pracovníků.

Připomeňme, že do roku 1993 v tehdejším Československu existovaly takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé kategorii lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, například horníci. Pro získání nároku na státní důchod tehdy stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat o několik let méně.

–ČTK/RED

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here