Bulku v prsu si dnes třiačtyřicetiletá Eva, maminka tří dětí, našla před pěti lety. Následovala mamografie s výsledkem rakovina prsu. Lékař jí tehdy řekl, že stačí odstranit prso a vše se spraví. Eva si léčbu ověřila jinde a nastal rychlý obrat.
První mamografické vyšetření kvůli hmatné bulce o velikosti dlaně podstoupila Eva [43] z Jičína v jednom z pražských center. I tam si vyslechla diagnózu, které se obávala, a kterou byla rakovina prsu. Už první komunikace ohledně diagnózy pacientku ale zarazila.
„Diagnózu mi neoznámil lékař, ale sestřička. Vzala si mě bokem do malé místnosti, která vypadala jako sklad, a mluvila se mnou nezúčastněně, bez náznaku jakékoliv empatie,“ vzpomíná Eva.
Za několik dnů následovala předoperační schůzka s lékařem. Ani ta ale důvěru ve zdravotnický personál pražského pracoviště u paní Evy nevzbudila, spíše naopak.
„Lékař tvrdil, že stačí prso odstranit a další léčba není třeba. Navíc si během rozhovoru několikrát spletl, které prso má vlastně operovat,“ vypráví Eva.
Ženy s včas zachycenými nádory se vrací obvykle s oběma prsy
Dodává, že to nebylo vůbec jednoduché. Zejména v době, kdy se snažila přijmout fakt, že se u ní rozvinula vážná onkologická nemoc. To v situaci, kdy pečuje o tři malé děti.
Ale jsou tu i jiná zdravotnická zařízení…
Chování lékaře a dalších zdravotníků v prvně navštíveném mamografickém centru a nedůvěra v jimi nastavený léčebný plán, jenž spočíval v odstranění prsu, Evu přimělo vyhledat jiné zdravotnické zařízení.
„Proto jsem se obrátila s žádostí o druhý názor na komplexní onkologické centrum mimo Prahu. Poslala jsem jim své lékařské zprávy a vysvětlila obavy z postupu navrhovaného pražskou nemocnicí,“ vzpomíná Eva.
V osloveném onkologickém centru ji přijali za několik málo dnů. A přístup tamních lékařů a dalších zdravotníků se hodně odlišoval od zkušeností z prvního pracoviště.
„Sešlo se mammární konzilium a z rozhodnutí pražského lékaře byli zděšeni. Vysvětlili mi, že bez chemoterapie se léčba neobejde, protože nádor je tak veliký, že nejde odoperovat,“ vzpomíná Eva.
Týž rok, to bylo v říjnu 2018, zahájila Eva chemoterapii. Po půl roce léčby, když se nádor zmenšil do operovatelné podoby, už výkon Eva podstoupila.
„Protože lékaři během dalších vyšetření, které mi v Praze ani nedoporučili, odhalili, že mám genetickou mutaci BRCA2, doporučili mi odstranit obě ňadra, aby později nádor nevznikl v tom druhém,“ doplňuje Eva.
Pražský lékař možnou genetickou mutaci podle Evy ani nezmínil, zda ji otestoval, neví. Stejně jako jí nejdříve ani nedoporučil chemoterapii kvůli tomu, aby se nádor zmenšil a dal se lépe odoperovat.
I lékař se dá vyměnit za jiného, lepšího
Kvůli mutaci genu BRCA2 Eva souhlasila i s dalším zákrokem, při kterém jí chirurgové odstranili vaječníky a dělohu. Vzhledem k přítomnosti této mutace byla Eva totiž ve více než 50procentním riziku, že se u ní brzy rozvine rakovina i těchto orgánů. A nejen to.
„Kromě toho jsem měla částečně zasaženy i lymfatické uzliny, které mi lékaři také odebrali. Protože byl nález tak rozsáhlý, z preventivních důvodů jsem po operaci prsou absolvovala ještě ozařování,“ říká s tím, že si nyní i pokládá otázku, jak by to všechno dopadlo, kdyby tehdy zůstala v péči pražského lékaře a nechala si odstranit jen to jedno prso. [Na obr. vpravo Eva po onkologické léčbě, zdroj: Archiv pacientky]
Nyní už má Eva rizikové orgány, které již splnily svou reprodukční funkci, z těla úspěšně odoperované. Následujících deset let jí čeká hormonální léčba. To proto, aby se snížilo riziko, že se nádor někde v těle zase objeví.
„I přes všechny ty hrůzy jsem rakovině vděčná. Naučila jsem se díky ní více si vážit sebe sama. A ne se neustále snažit zavděčit ostatním na úkor sebe,“ říká Eva.
Všem pacientkám a pacientům s podobnými problémy vzkazuje, aby se nebáli naslouchat svojí intuici a našli si jiného lékaře, když tomu prvnímu nevěří. A odkazuje i na webové stránky Cesta pacienta pod správou Hlasu onkologických pacientů. Na nich pomáhají onkologicky nemocným lidem se lépe zorientovat v systému zdravotní péče.
–RED–
Jako by paní psala o pardubickém Multiscanu… , ale jak vidět i v Praze se najdou felčaři 👎
Vážit si sama sebe to snad nemyslíš vážně pokud máš manžela a pokud při tobě stál měla bys mu denně ruce líbat.
Kdyz nevite o cem mluvite, tak radeji mlcte. Clovek musi mit nejprve rad sam sebe.
Podstupovala jsem chemoterapii nádoru prsu v zařízení okresní nemocnice a protože byly zasaženy i uzliny, celková operace proběhla na Chirurgii v nemocnici v Pardubicích. Tam jsem potom podstoupila ozařování v Multiscanu v Pardubicích. Věřila jsem všem zúčastněným při mé léčbě, že to dobře dopadne, a ta víra je moc důležitá – a to jsem ateistka.
A naučila jsem se také “poslouchat” svoje tělo…….
Od prvotního zjištění bulky v prsu v dubnu 2017 a zahájení léčby, které probíhalo od června 2017; včetně konzilií jak bude celá léčba u mně probíhat – a následné ukončení v květnu 2018, kdy jsem pak ještě následně absolvovala lázeňskou léčbu.
Samotná onkologická léčba byla zvládnutá za cca 11 měsíců a jsem všem velice vděčná za jejich přístup – od lékařů přes sestřičky, pomocného personálu či řidičů sanitek a pod..