Dlouhodobé utlačování nervů v zápěstí a jejich následné nedokrvení vede k syndromu karpálního tunelu, často uznávané nemoci z povolání. A netrpí jí jen lidé pracující s klávesnicí a myší, ale i řidiči, číšníci, muzikanti a řemeslníci.
U žen se syndrom karpálního tunelu [SKT] vyskytuje až třikrát častěji než u mužů. Nejčastěji se u žen objeví mezi 40. a 50. rokem, u mužů po 60. roce života. Syndrom způsobuje útlak nervu a jeho následné nedokrvení pod příčným zápěstním vazem, v takzvaném karpálním tunelu.
Příčin rozvoje nemoci je více a svou roli při ní sehrává i genetická predispozice. Nemoc vzniká i úrazem zápěstí či zánětlivým onemocněním. Často se rozvíjí u žen v době těhotenství kvůli hormonálním změnám či při menopauze. Dnes ale je zásadní příčinou nefunkčního karpálního tunelu ale hlavně přetěžování ruky při práci s počítačem.
„Příčinou syndromu karpálního tunelu při kancelářské práci je především práce s myší a klávesnicí. Dochází při ní k jednostrannému přetěžování jedné ruky a mnohdy i jednoho nebo dvou prstů,“ potvrzuje pro Zdravé Zprávy všeobecný praktický lékař pro dospělé Michal Lazák.
Bolesti ruky, zápěstí, její brnění, pálení či až její znecitlivění ale může podle něj zapříčinit i nevhodná pracovní poloha horních končetin v zápěstí a špatný způsob psaní na klávesnici.
„Z přetěžování práce s myší u počítače mě rozbolela celá ruka. Bolesti jsem měl až v rameni,” říká pan Daniel, který se ale bolesti po čase zbavil, když ubral na práci s myší a pořídil si takzvanou ergonomickou myš.
„Změna myši mi velice prospěla. Od té doby se mi bolesti nevrátily,” vysvětluje.
Opakované zatěžování ruky v jedné poloze
„Nejvíce problémů způsobují klasické rovné klávesnice. Jejich uživatelé píší často ve fyziologicky nevhodné poloze zápěstního kloubu. Což přispívá k většímu namáhání šlach i nervů procházejících zápěstím,“ potvrzuje lékař Michal Lazák.
Za vhodnější proto považuje klávesnice lomené či zaoblené. Ani v této oblasti proto nemají především lidé, kteří tráví u počítače většinu pracovní doby nebo volného času, podceňovat prevenci. Syndrom karpálního tunelu může mít pro zaměstnance vážné důsledky. Onemocnění totiž může vést až k pracovní neschopnosti.
Karpální tunel je štěrbina v zápěstí, kterou probíhá středový neboli mediánní nerv spolu s drobnými cévami a šlachami ohybačů prstů. Shora je krytý příčným zápěstním vazem a ze zbývajících tří stran jej obklopují zápěstní kůstky. O syndromu karpálního tunelu mluvíme v případě, kdy dojde k utlačení mediánního nervu, který je nejdůležitější součástí karpálního tunelu.
Syndrom karpálního tunelu, k němuž vede nadměrné a stereotypní používání zápěstí a ruky, je dnes jedna z často uznávaných nemocí povolání. Podle statistik Státního zdravotního ústavu [SZÚ] z let 2013 až 2019, které ještě neovlivnila pandemie covidu, na něj v Česku připadalo 51,6 procenta všech uznaných nemocí z povolání. Pro srovnání ve Francii je to 41,2 procenta, na Slovensku 35 procent. Ve většině dalších evropských zemí jde o méně než 20procentní podíl.
A nefunkční karpální tunel se netýká vždy jen workoholiků u počítačů a počítačových her. Postihuje i lidi v manuálních profesích pracující u těžkých strojů. Například při dlouhodobém používání vrtačky. Postihuje také sportovce, řidiče, číšníky i muzikanty.
Karpální tunel a jeho akutní příznaky
Příznaků nemoci si pacienti všímají postupně. Zprvu pociťují mravenčení, brnění nebo pálení prstů, tyto příznaky pak zesilují vždy po větším zatížení ruky. Ale stále častěji se objevují i v klidovém režimu. V noci tyto obtíže pacienty budí i opakovaně ze spánku.
Navazujícími příznaky jsou bolesti v oblasti zápěstí a bolesti prstů ruky, mnohdy i ramen, šíje a zad. Může se stát i to, že ruka působí nešikovně a postupně ztrácí svalovou sílu. Svaly ochabují a začínají se projevovat poruchy jemné motoriky ruky. Například při zapínání knoflíků, sbírání drobných předmětů ze stolu, otevírání kulatých uzávěrů lahví. V chronickém stadiu sice ubývá bolesti a trnutí, ale dochází ke ztrátě citlivosti a síly v prstech. Typický je i úbytek svalů v dlani.
„Preventivními kroky proti vzniku syndromu karpálního tunelu je především úprava pracovních podmínek tak, aby nedocházelo k přetěžování horních končetin,“ říká k prevenci neurolog Jaroslav Dufek.
Za ideální považuje mechanizování činností, které k přetěžování zápěstí vedou. A při práci na počítači myslet i na pravidelné přestávky.
„Při zvýšené expozici vibracím by měli pracovníci používat protivibrační rukavice. Někdy se doporučují i ortézy udržující zápěstí ve fyziologické poloze. Pokud to ovšem práce dovolí,“ doporučuje neurolog.
Léčba poškozeného karpálního tunelu
Léčbou první volby je naordinování klidového režimu a omezení zátěže, která ke vzniku onemocnění zřejmě vedla.
„Léčba syndromu karpálního tunelu probíhá konzervativní nebo chirurgickou cestou, měla by však vždy být řízena lékařem,“ říká k nápravě nefunkčního karpálního tunelu Lazák.
K udržení správné polohy ruky podle něj napomůže měkká ortéza. Specialisté doporučují některé z fyzioterapeutických technik zaměřených proti otoku měkkých tkání, lokální i celkové podávání léků proti otoku a zánětu. Jako je například ibuprofen, případně lokální aplikace kortikoidů v injekční formě.
Pokud selže konzervativní léčba, přistupují lékaři k chirurgickým zákrokům. Ty spočívají v uvolnění útlaku nervu protětím vazu zápěstí. Operace karpálního tunelu se provádí ambulantně. A to takzvanou otevřenou technikou, kdy vznikne menší jizva v dlani. Při výkonu se většinou používá místní znecitlivění a pacient krátce po něm odchází domů.
„Výkon trvá asi deset dvacet minut, poté jsou pacienti propuštěni do domácího ošetřování. Po operaci je nutné udržovat ruku v klidu, suchu a čistotě, aby se zabránilo infekci,“ upozorňuje edukační sestra Fakultní nemocnice Olomouc Růžena Valentová.
Ruku má pacient podle ní udržovat jeden až dva dny ve zvýšené poloze, přes den v šátkovém závěsu, přes noc pak vypodloženou polštářem.
„Zabráníte tak otoku operované ruky, který v konečném důsledku může nepříznivě ovlivnit výsledek operace. V zimních měsících noste teplé rukavice,“ přidává Růžena Valentová.
Karpální tunel a několik užitečných rad:
- Od bolesti karpálního tunelu uleví klasické studené obklady, také obklady z kostivalu lékařského, vrbové kúry nebo z odvaru z kůry peruánského stromu chuchuhuasi.
- Ruce pokud možno nepřetěžujte a změňte své pracovní návyky.
- Pravidelně protahujte svaly zápěstí a ruky, předloktí, ramenou a šíje.
- Při syndromu karpálního tunelu uleví od bolesti metoda kineziologického tejpování, díky které zmírníte bolestivost a otok.
Když se objeví první příznaky syndromu karpálního tunelu, zajděte k fyzioterapeutovi nebo k rehabilitačnímu lékaři. Chirurgický zákrok je až poslední možnost léčby.
Táňa Pikartová
