V Evropě přibývá rakoviny mezi mladými, Česko nevyjímaje

2
12590
pribyva
Foto: Freepik.com

Nádorových onemocnění přibývá i u dospívajících a mladých dospělých. Podle dat z evropsky vyspělých zemí asi o procento ročně. U mladých lidí převažují nádory prsu, varlete, kůže, mozku a míchy a jiných částí centrálního nervového systému.

Z celkového počtu nově potvrzených onkologických diagnóz připadají tři až čtyři procenta na dospívající a mladé dospělé pacienty. Stejný trend jako v jiných evropských zemích pozorují i specialisté v brněnském Masarykově onkologickém ústavu [MOÚ].

Ročně v něm léčí přibližně 1 300 pacientů ve věku od 18 do 39 let, z toho téměř čtyři stovky pacientů je ve věku od 18 do 30 let. Za riziko u této skupiny považuje ředitel MOÚ Marek Svoboda pozdní odhalení nemoci. Rakovinové onemocnění se totiž u mladších lidí příliš nezvažuje a nevztahují se na ně ani preventivní screeningové programy, které cílí na starší generace. Mezi mladými lidmi navíc nepanuje o nádorových onemocněních takové povědomí. Stejně tak například praktičtí lékaři nad nimi hned neuvažují.

„Má to za následek prodloužené cestování pacienta systémem a zpoždění zahájení léčby. Což může negativně ovlivnit kvalitu života i délku přežití. Je důležité poslouchat své tělo a nebagatelizovat možné varovné příznaky,” uvedl ředitel Ústavu Marek Svoboda.

Zároveň vysvětlil, že nádorová onemocnění u mladých lidí jsou jiná než u dětí nebo starších dospělých. Stejně tak se liší i šíře a závažnost nežádoucích účinků léčby.

„U vyléčených mladých onkologických pacientů se častěji vyskytují některá civilizační onemocnění a je tam také riziko vzniku dalších nádorů,” dodal ředitel MOÚ.

Rakoviny přibývá mezi dospívajícími a mladými dospělými

Častěji se lékaři u mladší generace onkologických pacientů setkávají i s tím, že nedodržují léčebný režim. Určitou bariéru přináší podle jeho slov i to, že stojí před důležitými životními rozhodnutími. Například ohledně práce, vzdělání nebo zakládání rodiny.

„Všechny tyto aspekty ovlivňují jak léčbu, tak i přístup k těmto nemocným a jejich blízkým. Je ale důležité říct, že se prognóza pacientů významně zlepšuje,“ uvádí alespoň jednu mírně povzbuzují informaci Marek Svoboda.

V současnosti se podle něj více než pět let od diagnózy dožívá přes 80 procent těchto pacientů. Obvykle u mladých lidí převažují nádory prsu, varlete, kůže nebo mozku a míchy a jiných částí centrálního nervového systému. Zhoubný nádor varlat odhalí lékaři u téměř stovky mužů ročně. K těm nejčastějším příznakům patří zvětšení varlete, zatvrdnutí nebo bolest v místě. Velice zrádná je varianta asi u desetiny pacientů, kteří mají příznaky metastatického onemocnění. Pacienti pociťují bolesti zad, bolesti břicha, kašlou, až se dusí.

„Hlavní je nepodceňovat prevenci. Samovyšetřovat by se měl každý muž po sprše nebo koupeli automaticky. Stejně tak při popsaných potížích vyrazit k doktorovi, namístě není stud,” upozorňuje vedoucí lékař Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ Radek Lakomý.

Zhoubným nádorům se dá předejít očkováním, upozorňuje EK

U mladých žen do 35 let věku se nejvíce objevuje nádorové onemocnění prsu. Zároveň je v tomto věku i hlavní příčinou úmrtí na rakovinu.

„Nespadají do celoplošného screeningu, a proto jsou často diagnostikovány v pokročilejším stadiu, kdy je nádor agresivnější,“ říká onkoložka MOÚ Katarína Petráková.

Když si ženy nádor nahmatají, bývá už obvykle větší, a to je na mírnější a rychlejší léčbu pozdě.

„S ohledem na zvyšující se věk rodiček také stoupá výskyt rakoviny prsu při těhotenství,” poznamenala onkoložka.

Sarkomy neboli nádory tkání a kostí u dětských pacientů

Šest až osm procent všech nádorů u dětí a adolescentů tvoří sarkomy, tedy zhoubné nádory měkkých tkání a kostí.

„Jsou vzácné, ročně evidujeme v průměru 30 případů u měkkých tkání a 28 u kostí a kloubních chrupavek,“ přiblížila specialistka na léčbu sarkomů Dagmar Adámková, která se jejich léčbou zabývá již od roku 1997.

Sarkomy se nedají podle onkologů preventovat, tedy jim předcházet. Problémem v jejich léčbě je i vysoká agresivita.

„Až u čtvrtiny pacientů jsou v době diagnózy přítomny metastázy. Zároveň je klíčová časná a kvalitní diagnostika,“ říká Adámková s tím, že u mladých lidí se více setkává s tím, že nikoho včetně zdravotníků nenapadne, že by mohlo jít právě o toto onemocnění.

Každý čtvrtý občan EU umírá na rakovinu

Důležitou součástí onkologické léčby je psychologická podpora. Mladí pacienti jsou totiž ve srovnání se staršími generacemi osobnostně velmi křehcí. Prožívají bouřlivé emoční stavy.

„Z pohledu vývojové psychologie tato fáze nese jako hlavní úkol žít se vším, co k tomu patří. Je to období plné energie, dynamiky, hledání nových zážitků. Proto je pro mladého člověka velmi těžké adaptovat se na fakt život ohrožujícího onemocnění,” říká k přijetí onkologické diagnózy ze strany mladých lidí vedoucí Úseku klinické psychologie MOÚ Radka Alexandrová.

I proto MOÚ nabízí pomoc nejen jim, ale také jejich blízkým rodinám. I na ně totiž onemocnění mladého člověka výrazně dopadá.

–ČTK/RED–

2 KOMENTÁŘE

  1. Tak měli ti očkovací dezoláti pravdu, když předvídali, že dostatečně nevyzkoušené očkování proti covidu, bude mít mnohdy fatální následky.

  2. Rakovina se zatím léčit nedá, chemoterapie vám zničí tělo ještě víc a užívání léků je k ničemu. Rakovina prsu přibývá a mamograf je k čemu? Neodhalí nic a pokud něco odhalí, léčba akorát operace, nemusí být ani úspěšná. Nejlepší o tom raději nevědět že ji mám a žít aktivním životem, může zmizet sama bez léčby.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here