„Jestli chcete zlepšit české školství, vytiskněte všechno z počítače a dejte to na papír,“ doporučuje neurolog Martin Jan Stránský. Nejenže se tím až o třetinu zvýší znalosti dětí, ale hlavně budou spokojenější, a tím i mnohem zdravější.
V průměru dnes podle něj stráví děti 4 až 4,5 hodiny každý den na mobilním telefonu. V 99 procentech na něm hrají hry, užívají sociální sítě a odesílají zprávy.
„Tedy je používají pro aktivitu, která nepodporuje tvorbu spojů v mozku,“ uvedl na sněmovním semináři [6.5.] s názvem Problémové užívání digitálních médií
a digitální závislosti doktor Stránský.
Ten se profesně zaměřuje na negativní účinky moderních technologií na mozek a společnost obecně.
Když v mozku podle něj nedochází ke zmiňovaným spojům, pak se v něm ani nic neděje, nic se neučí. A to je špatně. S touto neaktivitou úzce souvisí nárůst psychiatrických nemocí.
„Svět dneska není šťastný,“ říká Stránský s tím, že více lidí si vezme vlastní život, než jich zemře ve všech válkách, vraždách a teroristických činech dohromady.
A na vině je i digitální svět v čele s mobilními telefony. Především ty podle doktora Stránského narušují dialogy mezi dětmi i dospělými a mimo jiné významně zhoršují i učení dětí ve škole.
Odvolává se na výsledky standardizovaných testů ve vyspělých zemích a tvrzení OECD. Podle nich ve všech vyspělých zemích s výjimkou skandinávských států strmě upadá úroveň gramotnosti.
„Za to může přímo, ne nepřímo, ponoření do digitálního světa,“ tvrdí doktor Stránský.
Stránský: Ve Skandinávii se ve školách vrátili k papíru
Vysvětluje, že to, jak se mozek učí, je z pohledu zdraví důležitější než to, co se mozek učí. A když se mozek učí a přemýšlí skrze porovnávání a provokaci, pak je to pro něj lepší. Zmiňuje jednoduchý test, který ukázal na to, že děti učící se z papíru, knihy, tištěného materiálu, mají o 30 procent lepší výsledky než ty, které se učí z digitálního zařízení. Například tabletu nebo projekce na obrazovce.
„Jestli chcete zlepšit české školství, vytisknete všechno z počítače a dejte to na papír,“ doporučuje doktor Stránský, jak zvrátit trend ubývajících znalostí nejen u českých dětí.
„To není názor, to je fakt, má to své neurologické důvody,“ uvedl.
Umělé světlo se v Česku nadužívá a rozvíjí nemoci, i rakovinu
Dopady užívání mobilních telefonů na děti a mládež jsou dnes podle něj obrovské. Třeba jen třetinu ze společného času spolu děti komunikují tváří v tvář, reálně. Zbytek připadá na digitální komunikaci, především skrze sociální sítě, upozorňuje lékař.
Mobilní telefony a jim podobná zařízení narušují skutečnou komunikaci mezi dětmi i dospělými, zhoršují u nich studijní výsledky, a to i když jsou zrovna vypnuté. A platí, že čím dříve dají rodiče dítěti telefon, tím více hrozí, že se u něj rozvine psychické onemocnění jako deprese a úzkosti. Studie ukazují, že pokud ho dítě dostane v 6-8 letech, riziko nemoci je u něj zhruba 60procentní. Pokud až v 18 letech, pak se riziko rozvinutí deprese sníží zhruba na 40 procent, uvádí odborná práce otištěná v časopise The Lancet.
Je čas opustit mobilní telefony, vědí na západě
Některé země, převážně ty vyspělé, už si podle doktora Stránského škodlivé dopady mobilních telefonů na zdraví dětí uvědomují. V některých z nich úřady zakázaly mobilní telefony u dětí ve školách. Zatím k takové regulaci přistoupilo asi osmdesát zemí. Česká republika mezi ně nepatří.
Mobilní telefony ani tablety při výuce nepoužívají například děti ve Švédsku, kde už se nějaký čas učí výhradně z tištěných materiálů. Tedy klasických učebnic a sešitů a od skutečné učitelky, nikoli pomocí umělé inteligence.
„A dobře vědí, proč to dělají,“ podotkl doktor Stránský a připomněl slabší výsledky dětí učících se z elektronických zařízeních oproti dětem, které ve výuce používají tištěné učebnice.
Zákaz používání sociálních sítí, mobilních telefonů a jim podobných zařízení dnes platí i v mnoha státech USA. V některých nahlížejí na sociální sítě podobně jako nyní u nás na tabák nebo cigarety. Uplatňují varování, že používání sociálních sítí u osob mladších 18 let může škodit zdraví. A zákaz používání telefonů a sociálních sítí ve školách platí třeba i v Irsku a Austrálii.
V této souvislosti si doktor Stránský pokládá otázku, zda někdo dokázal či potvrdil, že digitalizace ve školství zlepšuje výsledky žáků. A sám si odpovídá, že to dosud nikdo nedoložil, nepotvrdil.
Naopak je podle něj dokázáno, že omezením jejího užívání se zlepšují výsledky dětí, ubývá u nich úzkostí, depresí a šikany. Na druhé straně u nich přibývá fyzického pohybu.
„Co se stane, když je zakážeme? […] Všechno se zlepší,“ tvrdí doktor Stránský s tím, že digitální technologie není neutrální nástroj.
My nejsme nad přírodou, ale její součástí, zdůrazňuje.
„Otázka není, jestli počítač bude umět myslet jako člověk, ale jestli člověk bude umět myslet jinak než počítač,“ uzavřel.
Veronika Táchová
