Když se Drora Strassmanová předčasně narodila ve 25. týdnu, vážila 650 gramů. Asi tolik jako malý bochník chleba. Drora se narodila loni v březnu. A více než tři měsíce pak strávila v inkubátoru v izraelském centru Meir Medical v kibucu Saba.
Matka malé Drory, Tal Strassmanová, pociťovala bezmoc. Jako sociální pracovnice se ale doslechla o programu „Lev shel Ima“ [Blízko srdci]. Ten iniciovala doktorka Adi Freund-Azariaová. O programu Blízko srdci nyní informuje list Times of Israel. A uvádí, že projekt využívá pachu matek u předčasně narozených dětí. Jejich pach pomáhá překlenout fyzické a emoční rozdělení novorozence od matky. Ale pomáhá i matkám v tak obtížné situaci.
„Výzkum ukázal, že vůně matky stabilizuje srdeční tep dítěte, snižuje jeho stres a rozvíjí vitální funkce,“ popisuje podstatu projektu Freund-Azariaová.
„A naopak vůně dítěte zvyšuje matce hladinu oxytocinu, pomáhá překonat odloučení a stimuluje tvorbu mléka,“ dodává.
Princip terapie je jednoduchý. Matka nosí na hrudi měkkou látku, která pohlcuje její vůni. Látka se pak vloží vedle dítěte do inkubátoru. A naopak matka si odnese domů vůni dítěte získanou stejným způsobem. Vypadá to docela samozřejmě, ale trvalo dlouho, než se tento postup zavedl do klinické praxe.
Vůně mámy: Jak je to v praxi
„Nemohla jsem nic jiného dělat, tak jsem to zkusila,“ říká Tal Strassmanová o projektu Blízko srdci.
„Nosila jsem látkové srdíčko na těle celý den a potom ho vložila do inkubátoru vedle dcery. To ji uklidnilo. Vypadalo to, že to srdíčko je pro ni celý svět. A já jsem se necítila tolik bezmocná,“ vzpomíná.
Podle Freund-Azariaové tato metoda v izraelské nemocnici pomohla už tuctům předčasně narozených dětí i jejich matkám.
„Výměna ´navoněných srdíček´ vychází z výzkumu doktorky Heidelise Alseové. Ta ho provedla v 80. letech minulého století v Bostonské dětské nemocnici,“ uvádí.
Riziko předčasného porodu i ztráty těhotenství se zjistí i z testu krve
Výzkum, jenž nese zkrácený název NIDCAP, byl průlomový. Soustředil se na ochranu vývoje mozku předčasně narozených dětí. Od roku 1984 navíc doznal mnoha vylepšení. S jeho závěry dnes pracují neonatální jednotky intenzivní péče v Severní Americe, Evropě, Austrálii i v Izraeli. A v různých modifikacích průzkumem danou terapii uplatňují v praxi. Podstata spočívá ve zjištění, že když se dítě narodí předčasně, nemá přirozeně plně vyvinutý fyziologický systém.
„A právě v tomto okamžiku jsou děti na jednotkách intenzivní péče zahlceny mnoha silnými negativními podněty, jako jsou dezinfekce, ostré světlo nebo hluk,“ vysvětluje doktorka Freund-Azariaová.
Podle ní v takových situacích mohou a musí pomoci rodiče. Tvrdí, že ti musí přistoupit k vývoji dítěte proaktivně. Nespoléhat se jenom na lékaře.
Poruchy u předčasně narozených dětí se ukáží často až ve škole
„Rozvojová péče a posílení vztahu mezi matkou a dítětem se týká i smyslů,“ říká a doplňuje: „Například ponoukáme rodiče, aby s dětmi mluvili a zpívali jim, udržovali oční kontakt i kontakt jejich těl.“
Jen to podle ní ale nestačí. Důležité nejsou pouze zvuky, vidění a dotyky, ale také pachy.
„Každé dítě, a platí to i pro předčasně narozené dítě, už vůni matky navíc zná. Poznalo ji prostřednictvím plodové vody,“ vysvětluje lékařka.
Tvrdí, že v momentě, kdy se v Izraeli poprvé zavedla „navoněná srdíčka“ do praxe, šlo všechno lépe.
„Hned jsme zaznamenali velký pokrok. Neklidné nedonošené děti se uklidnily a jejich vitální funkce se stabilizovaly. Zlepšila se i jejich behaviorální reakce,“ říká.
Srdíčková terapie pomáhá i rodičům
Navoněná srdíčka, která si mezi sebou vyměňují matky a novorozenci, prospívají i rodičkám. Když cítí, že mohou pomoci a nejsou bezmocné, situace se rázem zlepší.
„Vůně vytváří silné pouto, uklidňuje jak dítě, tak rodiče,“ potvrzuje zdravotní sestra a laktační poradkyně Noa Temimeová z Meir Medical v kibucu Saba.
Upozorňuje na to, že v nemocnici je spousta pachů, ale ty rozhodně ne vždy patří k těm „nejvonnějším“. Rodiče si například dezinfikují ruce alkoholem, než se dotknou dítěte, aby ho ochránili před infekcí. Když ale nenechají alkohol vyprchat, než vloží ruce do inkubátoru, do malého prostoru, jeho pach inkubátor zaplní. To může být dítěti nepříjemné a vyvolat u něj negativní reakci.
„Vůně matky je pro dítě naopak velice bezpečné ukotvení,“ říká.
Současně potvrzuje slova doktorky Freund-Azariaové. Děti, které matku prostřednictvím navoněných srdíček cítí, jsou klidnější a lépe prosperují.
U Apolináře zachraňují křehká miminka i díky speciálnímu lůžku
„Je to jednoduché. Navoněná srdíčka posilují pozitivní vjemy. Čímž mírní ty negativní,“ říká sestra a směje se tomu, jak je celá věc podle jejího náhledu vlastně prostá.
Pro doktorku Freund-Azariaovou ale má iniciativa voňavých srdíček i osobní rozměr. Její nejstarší dcera se před jedenadvaceti lety narodila předčasně.
„Na jednotce intenzivní péče jsem s ní strávila tři týdny. Bylo pro mě těžké od ní odejít, byly jsme si tak daleko,“ vzpomíná a dodává: „Škoda, že jsem tehdy nevěděla, že jí mohu zanechat svou vůni. Vždyť matčina vůně uklidňuje, utváří rodinu.“
–AM–
