Modré světlo u dětí blokuje melatonin, ty pak nespí

1
2689
melatonin
Ilustrační foto: Pixabay.com

Usínání v ranních hodinách, poruchy koncentrace, permanentní ospalost, únava, výkyvy nálad, deprese a úzkost. I takové stavy u nás prožívá sedm až 16 procent mládeže. Na vině je zpožděná fáze spánku a chybějící melatonin.

Častou příčinou nikoli však jedinou chronické spánkové deprivace vyvolané zpožděnou fází spánku je podle docentky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nadužívání mediálních technologií ke komunikaci.

„Problematické z hlediska vylučování sekrece melatoninu je zejména spektrum modrého světla, které blokuje vylučování melatoninu,“ vysvětlila docentka ve své přednášce Zpožděná fáze spánku – civilizační problém uspořádané k příležitosti konání Týdne mozku.

Melatonin se u mládeže vylučuje v pozdějších hodinách

V období puberty se melatonin [hormon tvořený v mozku, který je důležitý pro správný biorytmus spánku a bdění, pozn. red.] z fyziologických důvodů dle lékařky navíc i vylučuje v pozdějších večerních až nočních hodinách.

„Tato věková skupina proto má fyziologicky tendenci k pozdějšímu nástupu spánku,“ vysvětluje lékařka.

Svou roli v onemocnění zčásti sehrávají genetické předpoklady a významně se na rozvoji onemocnění podílí samotné chování, denní režim a aktivita daného jedince.

„Nezanedbatelnou roli mají vnější faktory. Je to aktivita ve večerních hodinách, intenzivní psychická aktivita, večerní osvit, hlavně modré světlo z počítače, mobilu nebo tabletu,“ vyjmenovává lékařka.

Za poruchy spánku může i modré světlo z telefonů

K onemocnění jsou dle odborníků prokazatelně více náchylní dospívající s psychiatrickými poruchami. Jako jsou poruchy nálady, obsedantně kompulzivní porucha či ADHD.

K příznakům zpožděné fáze spánku podle Ivy Příhodové patří především neschopnost usnout v obvyklou hodinu: „Pacienti si stěžují na nespavost, nebo naopak na to, že jsou zvýšeně ospalí během dne.“

Ráno často nedokáží vstát do zaměstnání nebo školy. Jejich rodiče i samotní pacienti si stěžují na neustálou ospalost během celého dne. V důsledku toho školáci absentují ve škole, opakují ročníky, někteří pacienti podle lékařky studium kvůli nemoci ani nedokončí.

„Někteří po nás chtějí potvrzení, že do školy mohou docházet později,“ říká Příhodová s tím, že neřešená nemoc má dalekosáhlé sociální následky.

Deprese děti přivádí i k sebevraždě, chybí pomoc

V důsledku opakované třeba i 24 hodinové absence spánku trpí pacienti zhoršenou pozorností, podrážděností, mají tendenci k depresi a úzkosti. Chybějící spánek u nich zvyšuje riziko úrazů, ale i dopravních nehod u řidičů. To kvůli mikrospánku za volantem. Chronická spánková deprivace u dospívajících pak významně zvyšuje riziko suicidálních myšlenek a pokusů.

„Tato věková skupina je poměrně výrazně ohrožena i v tomto směru,“ upozorňuje docentka Příhodová.

Bez pevné vůle pacienta se nemoc jen těžko poráží

I na chronickou spánkovou deprivaci znají neurologové účinný lék. Byť, jak podotýká Příhodová, není jednoduché v ambulanci rozklíčovat, který z příčinných faktorů u toho jedince hraje hlavní roli. V potvrzení poruchy stejně jako jejím odstranění lékařům významně pomáhá takzvaný spánkový deník. V něm si pacient zaznamenává svoji dobu usínání, probuzení a denní aktivity. Léčba se téměř u všech pacientů opírá hlavně o režimová opatření.

„Ta je často velmi těžké prosadit,“ dodává zkušenosti z praxe lékařka.

Za zásadní v úspěšné terapii považuje omezení osvitu [z PC, mobilního zařízení] v době dvou až tří hodin před spaním. Zhasínat a uléhat ke spánku vždy ve stejný čas a taktéž i ve stejnou dobu vstávat. A to jak ve všední dny, tak i o víkendu. Současně s tím lékaři postupně posouvají dobu vstávání na cílový čas, který je vhodný k nástupu do školy.

Spánek snižuje riziko rozvoje civilizačních nemocí

Ke zmírnění onemocnění přispívá podle Ivy Příhodové i ranní osvit, ideálně pak slunečním světlem. A do denního režimu je třeba dle ní zařadit nějakou fyzickou aktivitu, nikoli však pouze na víkend.

„Součástí péče je i psychoterapie, na podporu usnutí je možné krátkodobě podat i hypnotika a službu dá i podávání vitaminu B12,“ popisuje lékařka s tím, že bez spolupráce a podpory rodiny se onemocnění ale jen těžko zvládá.

Léčebnou terapii lékaři podporují předepisováním melatoninu. Ten pacienti užívají ve večerních hodinách. Vždy ve stejný čas, obvykle mezi 19 a 20 hodinou.

Veronika Táchová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here