Podle aktuálních studií je výskyt neurovývojového onemocnění ADHD [Attention Deficit Hyperactivity Disorder] v dospělosti mezi 2 až 5 procenty. Což je srovnatelné třeba s počtem lidí trpících klinickou depresí.
Převažují muži. Ale to může být i jen tím, že nejsou dostatečně diagnostikovány ženy. Ukazuje se, že velice častým důvodem návštěvy dospělých pacientů u psychiatra je skutečnost, že ADHD lékaři diagnostikovali jejich dítěti.
Jádrové symptomy onemocnění ADHD
- Nepozornost
- Nadměrná aktivita
- Impulzivita
Přidružené symptomy ADHD
- Labilní nálada/emoční nevyrovnanost
- Nízká frustrační tolerance
- Nízké sebevědomí
- Proměnlivá výkonnost
„ADHD v dospělosti je paradoxně pro mnoho psychiatrů nové téma. Téma je to navíc relativně stále kontroverzní. Nová diagnóza… Mnoho psychiatrů stále ještě nevěří, že ADHD existuje. Hovoří o tom, že jsou to poruchy osobnosti,“ vysvětluje primář kliniky Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví.
Dodává přitom, že se tento mýtus daří nabourávat a i ADHD u dospělých se stává stále více akceptovatelné.
Klinický obraz v dospělosti
Typickým znakem pacienta s ADHD v dospělosti je dezorganizovanost. Pacient těžko plánuje dopředu nebo není schopen plánovat s předstihem vůbec. Dalším znakem je zapomnětlivost. Časté meškání schůzek v práci nebo s přáteli. Pacient s ADHD se může potýkat i se ztrácením osobních věcí.
Jak nemoc ovlivňuje život pacientů:
- Lidé s ADHD mají 3x větší pravděpodobnost, že budou propuštěni z práce než lidé bez ADHD.
- Pacienti s ADHD častěji mění zaměstnání.
- Pacienti s ADHD mají horší hodnocení pracovního výkonu než zaměstnanci bez ADHD.
- Je vyvíjeno 18 nových léčiv pro léčbu ADHD a 39 nových léčiv na depresi, která zasahuje až 6 % dospělých a cca 10 % adolescentů.
Problémem bývá i prokrastinace. Tedy neustálé odkládaní úkolů nebo neschopnost jejich dotažení do konce. Častý bývá i velmi špatná organizace času. Jsou to ale i ukvapené změny činností. Rozptylování se. Impulzivní rozhodování. Například nesmyslné utrácení peněz nebo trestná činnost spojená s užíváním omamných látek. Výjimkou nejsou ani problémy v mezilidských vztazích a časté změny zaměstnání.
„U dětí to bývá ještě podchyceno, ale v dospělosti se nám ten pacient jako by ztrácí ze systému. Mnoho dospělých z toho ADHD dospěje, ale příznaky přetrvávají u cca 15 % nemocných. Je to onemocnění, které se ale dá léčit,“ upřesňuje Pavel Mohr.
Podle něj je velice časté, že rodiče přijdou s dítětem s ADHD za lékařem. Přitom si vzpomenou na sebe. V zemích s vyšším příjmem a ekonomickou úrovní bývá ADHD častěji diagnostikována u dospělých. V tuzemských podmínkách se uskutečnil průzkum u 136 pacientů hospitalizovaných pro úzkostné poruchy. ADHD byla přitom častou diagnózou.
Neurovývojové onemocnění
Podle odborníků léčba onemocnění ADHD pomocí medikamentů je velmi úspěšná [90 %]. Správně nastavenou a pravidelnou léčbou se příznaky ADHD snižují. Dokonce i vymizí. Včasná diagnostika a léčba jsou zásadní. Celosvětově se výskyt ADHD v dospělosti odhadován průměrně na 2,8 procenta.
- Země s vysokým HDP, jako je Belgie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, USA, Španělsko, Portugalsko a Polsko mají výskyt kolem 3,6 %.
- Země se středně vysokým HDP, jako je Brazílie, Kolumbie Libanon, Mexiko, Rumunsko mají výskyt kolem 3,0 %.
- Země s nízkým/středně nízkým HDP, jako je Kolumbie, Irák, Peru a Čína mají kolem 1,4 %.
„Může to vypadat paradoxně, že k léčbě jsou předepisovány stimulační léky, ale funguje to. Součástí léčby by přitom měla být i psychoterapie, ale v jejím případě scházejí proškolení terapeuti. Ale aby mohl pacient začít s psychoterapií, musí nejdříve užívat léky a pak teprve zahájit psychoterapii,“ tvrdí Pavel Mohr.
Návštěva odborného lékaře [psychiatra] zůstává nezbytná pro vyhodnocení podezření na ADHD a zároveň stanovení vhodné léčby.
–DNA–
