Světový den spánku [World Sleep Day] letos připadl na 13. březen. Kvůli pandemii covid-19 se na něj ale poněkud zapomnělo. Zdravezpravy.cz to napravují a přinášejí horké novinky z oblasti spánkové medicíny. I když novinky… Stále platí, že kvalita spánku má často přímou souvislost se životosprávou. A stejně tak poruchy spánku.

Přiměřeně dlouhý a kvalitní spánek je důležitý jak pro dětský, tak i dospělý věk. Spánek je nezbytný pro regeneraci našich tělesných i duševních sil. Posiluje paměť, kreativitu i imunitní procesy. Omezuje vznik obezity a dalších projevů metabolického syndromu, čímž snižuje riziko infarktů, cévních mozkových příhod i cukrovky. Odplavováním toxických látek v průběhu noci snižuje riziko vzniku Alzheimerovy demence.

V ČR se na problémy s poruchami spánku dlouhodobě soustředí Neurologická klinika 1. Lékařské fakulty UK [1. LF UK] a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze [VFN]. V ní je i Centrum pro poruchy spánku a bdění. To se vedle „rutinní spánkové medicíny“ s výjimkou insomnie zabývá i výzkumem narkolepsií a idiopatickou hypersomnií, poruchami spánku dětského věku a poruchou chování v REM spánku. Lékaři řešili i vědecký grant, v němž se zabývali poruchou chování v REM spánku [z angl. REM sleep behavior disorder – RBD]. Tato nemoc představuje období před propuknutím neurologických nemocí, jako je například Parkinsonova nemoc. V rámci výzkumů lékaři přišli se zajímavými zjištěními.

Poruchy spánku u dospělých pacientů

Lékaři z Neurologické kliniky 1. LF UK provedli studii, která se zaměřila na kvalitu spánku u dospělých pacientů, kteří si do té doby na potíže se spánkem nestěžovali. Výsledek byl překvapivý. Spánek přiměřené kvality byl nakonec přítomen pouze u 14 procent vyšetřených. Ukázalo se, že ideální kvalita spánku je u části populace vzdálená skutečnosti.

„Výzkum pomocí noční polysomnografie u osob nad 50 let ukázal, že polovina z těchto dobrovolníků splnila diagnostická kritéria pro středně těžkou nebo těžkou spánkovou apnoi. To znamená, když je již indikována léčba trvalým přetlakem v dýchacích cestách [CPAP]. Třetina nemocných měla periodické pohyby končetinami ve spánku. Jeden nemocný měl zkrácenou latenci REM spánku, což je polysomnografická známka narkolepsie, bez dalších příznaků. Další pacient měl jednoznačné projevy poruchy chování v REM spánku. Kvalita spánku se s věkem zhoršovala,“ říká Karel Šonka z 1. LF UK a VFN.

Podle něj kvalita spánku negativně korelovala s pitím alkoholu a kouřením cigaret. Ukázalo se, že tíže zmiňované obstrukční spánkové apnoe souvisela i s Body Mass Indexem [BMI].

Lékaři dále zkoumali i nadměrnou denní spavost, tedy nedostatečnou bdělost. Ta nejčastěji souvisí se zkráceným nebo nekvalitním spánkem, ale může být i projevem centrálních hypersomnií – narkolepsie a idiopatické hypersomnie. Jde o nepříliš časté nemoci, na které se málo myslí, a nemocní jsou proto správně diagnostikováni až po dlouhé době. I zde nebyly výsledky docela přesvědčivé ve smyslu zdraví testovaných osob.

Pozdní fáze spánku u dětí a mládeže

Celkem přesvědčivých důkazů o problémech se spánkem v populaci lékaři z Neurologické kliniky zaznamenávají u dětí a mládeže. Nejčastější poruchou, se kterou se lékaři zejména u dospívajících setkávají, je zpožděná fáze spánku a bdění s pozdním usínáním i probouzením. Na zvýšeném výskytu se podle lékařů podílí nadměrné používání smartphonů, tabletů a počítačů ve večerních hodinách. Důvod je známý. Jejich obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu.

„Porucha bývá často spojena s dalšími psychiatrickými problémy a má závažné sociální důsledky. Doporučená léčba je pacienty často odmítána a dle výsledků sledování kliniky ji akceptuje pouze přibližně 20 procent pacientů,“ upozorňuje Soňa Nevšímalová z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Podle ní jsou přitom právě poruchy spánku zvláště u dětí a v průběhu dospívání spojeny s mnoha vývojovými problémy. Jako je například porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo autistické spektrum poruch. Souvisejí i s poruchami nálad. A to nejčastěji depresivními stavy, dále pak i s poruchami příjmu potravy.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here