Sebevraždu v Česku ročně spáchá více než 1 300 lidí

Ze způsobů sebevražd je u obou pohlaví nejčastější oběšení. Sebevraždu zvolí asi 40 procent žen a 60 procent mužů. Asi 20 procent mužů skočí z výšky, dvanáct procent se zastřelí a sedm otráví. Zhruba 22 procent žen se otráví, pětina skočí z výšky a osm procent skočí pod vlak nebo metro.

Ročně spáchá v Česku sebevraždu kolem 1 300 lidí, to jsou v průměru tři sebevraždy denně. Na jednu sebevraždu pak dle odhadů připadá až 20 pokusů o ni. Zahraniční praxe ukazuje, že zavedení národní politiky prevence sebevražd může reálně sebevražednost v Česku snížit. Aktuálně v Česku připadá 13,1 sebevraždy na 100 000 obyvatel, což je více než je celosvětový průměr a o něco měně než průměr v zemích Evropské unie. Předloni Český statistický úřad [ČSÚ] evidoval 1 352 sebevražd. Nejvíce sebevražd v roce připadá na měsíce březen a duben, nejčastěji se lidé sebevraždí v pondělí.

Průměrné počty sebevražd od roku 1950 do roku 2018

[Zdroj: ČSÚ]

Míra sebevražednosti je nejvyšší mezi seniory a více se o život připravují muži. U mladých lidí ve věku 15 až 24 let je sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí po dopravní nehodě. Ročně pod koly vlaku umírá na 200 lidí. Podstatné je ale sledovat také ostatní data. Například sebevražedné pokusy se v Česku vůbec neevidují. Kvůli sebepoškozování je hospitalizováno kolem 3 000 osob za rok. Zejména těch mladých ve věku 15 až 24 let.

Nejvíce Čechů umírá na onemocnění srdce a rakovinu

Národní akční plán prevence sebevražd 2020 až 2030

Na prevenci sebevražd má jít v příštích deseti letech téměř čtvrt miliardy korun. Nejvíce financí mají poskytnout ministerstvo zdravotnictví [83 mil. Kč] a ministerstvo dopravy [40 mil. Kč]. Uvádí to Národní akční plán prevence sebevražd 2020 až 2030. Ten má na svém pondělním jednání na programu vláda.

„Cílem je dosáhnout takového stavu, kdy jedinec procházející krizí s možným následným sebevražedným jednáním a bude včas identifikován a bude moci využít spektrum dostupných služeb. V těchto službách se setká s kvalifikovanými profesionály, kteří budou schopni pomoci a kteří budou kooperovat s ostatními poskytovateli služeb s cílem zajistit kontinuitu péče o dotyčnou osobu do překonání krize,” píše se v dokumentu.

Dvacet milionů korun by mělo jít na činnost podpůrných skupin pro osoby, které se pokusily o sebevraždu. Letos plán počítá s dvanácti miliony korun, v dalších letech s 22 až 24 miliony korun ročně. S investicí ministerstva zdravotnictví 35 milionů korun za deset let se počítá i na zajištění bezpečnějšího prostředí v psychiatrických nemocnicích.

Střelec z ostravské nemocnice neměl čistý trestní rejstřík

Prevence sebevražd se má dle plánu zaměřit na železnici, média nebo dostupnost služeb pro lidi, kteří o sebevraždě uvažují. Akční plán počítá s pilotním projektem Správy železnic [SŽ] na místech, kde dochází k sebevraždám nejčastěji. Investovat by do něj mělo až 40 milionů korun. Půjde o zamezení přístupu do kolejiště, ale i motivaci vyhledat pomoc.

Sebevraždu volí lidé i kvůli atmosféře ve společnosti

Plán se zaměřuje také na dostupnost krizových služeb a péči o osoby v riziku sebevraždy, například po propuštění z psychiatrické nemocnice nebo po sebevraždě někoho blízkého. V současné době je podle informací z materiálu takových služeb nedostatek. Jsou sdružené do velkých měst, a někdy i finančně nedostupné.

Soustředit by se měl stát podle odborníků také na osvětu. Pomohla by například u lékařů, učitelů nebo v médiích, která svým informováním o sebevraždách přispívají k jejich napodobování dalšími sebevrahy. Podle materiálu se například ve Vídni nastavením správné novinářské praxe podařilo počet skoků pod metro snížit o tři čtvrtiny.

Podle mediálních odborníků tkví jádro pudla v obsahu, o němž média referují. A ten tvoří z velké části právě politická scéna. Je tak celkem jisté, že pokud by ta dodržovala alespoň základní morální pravidla a odváděla profesionální výkony, ubylo by ve společnosti znechucení, frustrace, blbé nálady a tím i sebevražd. Také ale dodejme, že podle psychiatrů devadesát procent sebevražd provedou lidé již s nějakou duševní poruchou.

–ČTK/RED–