Deprese děti přivádí i k sebevraždě, chybí pomoc

1
673
deprese
Foto: Pixabay.com

Druhá nejčastější příčina úmrtí dětí v Česku je sebevražda. A sebevražedných pokusů a dokonaných dětských sebevražd přibývá. Podle psychiatrů za takovým jednáním často stojí neléčená deprese. A Česku chybí dětští psychiatři.

Deprese v Česku podle odborníků trápí přibližně čtyři procenta dětí ve věku dvanáct až sedmnáct let. Častěji dopadá na dospívající dívky. Riziko, že se deprese u dítěte rozvine, zvyšují prožité traumatické události. Významně náchylnější k depresím jsou děti, které zažily trauma v rodině, šikanu nebo sexuální zneužívání. A svůj podíl nesou také geny. Děti depresivních rodičů mají o 25 procent vyšší riziko, že u nich propukne stejné psychické onemocnění než děti, které v rodině takovou zátěž nemají.

Dětská lůžka jsou plná, ambulantní specialisté chybí

K nedobré psychické kondici české mládeže podle lékařů přispěla i dvouletá pandemie covidu plná lockdownů a dalších omezení. Podle odborníků se počet dětí s depresivními poruchami jenom za poslední rok zvýšil o deset procent. Příčin bylo více. Bylo to například odříznutí dětí a mládeže od vrstevníků. Nebo i nejednotná kvalita distanční výuky a po jejím konci rychlá snaha učitelů dohnat zameškané učivo a hodnocení.

„Žáci, kteří byli pozadu, se začali školy víc bát, někteří mohli začít být depresivní, nebo dokonce vykazovali sebevražedné sklony. Objevilo se také více případů dětí s poruchou příjmu potravy. Právě v této době výrazně přibylo dokonaných sebevražd,“ popisuje zkušenosti ze své praxe pedopsychiatrička Jana Schmidtová.

Dětem jsme při pandemii ublížili nejvíc, říká psycholog

Do její ambulance nyní za měsíc přijde přibližně 100 žádostí o prvotní vyšetření. A lepší situace dle ní nepanuje ani v nemocnicích. Dětská psychiatrická lůžka jsou plná. Část dětských pacientů proto leží na pediatrii nebo o ně pečují ambulantní psychiatři. A někteří na umístění v nemocnici či pomoc od specialisty stále čekají.

Nedávno jsem přijala pacientku, která hledala odbornou pomoc už od října. Dokonce se pokusila o sebevraždu. Spolykala velké množství léků. Dozvěděla jsem se o ní od její depresivní a sebevražedné kamarádky, kterou jsem taktéž akutně přijala do péče,“ říká Jana Schmidtová.

Než dítě přijme dětský psychiatr, uběhne i půl roku

S jejími slovy souhlasí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. I zkušenosti z její praxe potvrzují nárůst počtu rodičů, kteří u svých dětí stále častěji řeší psychické potíže.

„Nejde jen o deprese, často se setkáváme také se vzdělávacími poruchami nebo závislostí na digitálních technologiích. Děti prosedí u počítače, mobilu nebo televize hodiny. Jsou pak bez nálady, mají problémy ve škole, protože jsou nesoustředěné a unavené,“ popisuje aktuální stav v ordinacích.

Česko má jen 25 soudních znalců v dětské psychiatrii

Upozorňuje, že na některé situace musí lékaři reagovat velmi rychle, téměř okamžitě.

„Naše možnosti jsou ale omezené. Pomohlo by nám zlepšení dostupnosti psychiatrické péče a uvolnění možnosti předepisování potřebných léků,“ říká Hülleová.

Dodává, že děti by pak nebyly odkázané jen na pomoc dětského psychiatra, kterých je ale v Česku dlouhodobě nedostatek.

Se základní diagnózou deprese si pediatr poradí

K odhalení deprese pomáhá psychiatrickým i dětským praktickým lékařům také 27bodový speciálně sestavený dotazník. V něm dítě odpovídá pouze na uzavřené otázky. Tím se zjistí jeho momentální psychické rozpoložení.

„Dítě, které je v depresi, není příliš sdílné. Nevyškolený pracovník nemusí vědět, jak se správně zeptat, aby získal informace o psychickém stavu dítěte. Proto je dotazník cestou, jak strukturovaně zjistit více o jeho emočním stavu,“ vysvětluje Schmidtová.

Vyplnění dotazníků podle ní nezabere více než deset minut. A děti ho zvládnou vyplnit samy u lékaře nebo v čekárně. Nicméně Schmidtová připomíná i první známky depresivního chování. K nim nejčastěji patří skleslá nálada, ztráta chuti k jídlu, málomluvnost, neochota chodit do školy.

Opařany nekončí, noví lékaři dostanou milion korun

Rodiče a lékaři by měli zpozornět také v situaci, kdy má dítě nápadně motoricky zpomalené pohyby, je často unavené, stěžuje si na bolesti hlavy nebo břicha.

„Společně s depresemi se mohou objevovat i další poruchy chování, jako jsou ADHD nebo poruchy příjmu potravy,“ uvádí lékařka.

Depresivní děti se dle zkušeností lékařů často sebepoškozují a trápí je sebevražedné myšlenky. Odborné studie prokázaly, že u dětí, které se opakovaně pokusily o sebevraždu, je vysoké riziko úmrtí vlastní rukou.

Jak rozpoznat depresivní chování a stanovit vhodnou léčbu u mladých pacientů, proto bude i jedním z hlavních témat XIV. ročníku Kongresu primární péče. Diskutovat na něm budou psychiatři s dětskými lékaři.

Veronika Táchová

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here